Tak určitě máme jiné zvyky, třeba to, že musíme jíst pořád všichni pohromadě, což v Česku moc často nevidím, taky večeříme až kolem půl 10. /10. a někdy to trvá i hodinu, jelikož se to bere jako taková sešlost, kde se mluví, co se celý den dělo atp. Máme jiné druhy jídel, nejčastěji těstoviny na všechny způsoby a všechny druhy, nebo steaky, saláty. Polívky nejíme doma téměř vůbec, až na nějaké "brodo" do kterého se davají tortellini, nebo "zuppe", které jsou zeleninové a hodně husté, ale ty jen v zimě. V neděli musíme být pořád pospolu, až ted když je mi 17 si sem tam dovolím někam zajít, ale neděle je rodinný den. Taky třeba to, že u Italů není normální, že bych měla chodit spát k mému klukovi a to jsem s ním skoro 2 roky a půl ( a v Anglii jsem viděla, že i ve 12. si holka může nosit domů kluka na přespání, takže trošku rozdíl). Můj malý bratr, kterému je 10, chodí už od malička spát až v 10 večer, zatímco v Česku si myslím, že by to mnohým přišlo nepřípustné, což asi chápu. Není to nejzdravější, ale každý národ má své plus a mínus.
View more