Myslíš si o sobě, že jsi dobrý hráč/dobrá hráčka?
(Alert: zbytečně se rozkecávám.)
Zatím přede mnou všichni odpověděli negativně 😳 tak já to asi teda trochu zkusím prolomit. I když tak napůl. Ono nazvat někoho dobrým hráčem je hrozně subjektivní. Pro mě jsou dobrým hráčem takový lidi, se kterými se mi hraje dobře, přestože to nemusí bejt „objektivně“ dobří hráči. Naopak s hráči skvělými se mi nemusí nutně hrát dobře, když nemáme podobný mindset.
Ke mně to přichází ve vlnách, mám dny, kdy si přijdu na vrcholku světa a pak dny, kdy bych nejradši všechny svý postavy zahodila někam do koše. Hlavně to mívám s Johnem, protože nemám ráda ty stereotypy „chladného vypočítavého arogantního kluka, kterej nemá city“ a občas mám dojem, že se mi nedaří z něj dělat realistickou postavu - přestože ho objektivně za realistického považuju.
Určitě se ale nepovažuju za hráče špatného. Řekla bych, že jsem solidní průměrný až nadprůměrný hráč, co má co nabídnout a už má za sebou nějaký zkušenosti. Ale zase moc dobře vím, že se v hodně věcech chci zlepšit. Například vím, že se mé posty pohybují na hranici s pravidly, protože mi psaní v emote hrozně nevyhovuje, a tak tam často motám věci, co tam nemají co dělat v naději, že to nebude mým spoluhráčům vadit. Nebo, že věnuju občas moc prostoru mluvě, že opakuju nadměrně určité fráze, že píšu moc složité věty... Na to ale nepomůže nic jiného, než hrát, hrát a zase hrát. Rozepsat se. Ono je psaní řemeslo jako každé jiné.
Snažím se od každýho hráče brát to nejlepší, především pak teda od svých spoluhráčů, a snažím se hráče, jejichž psaní opravdu beru jako skvělé, na hru i sehnat. Takhle z hlavy vím minimálně o několika, se kterými jsem ještě nehrála a bojím se jim ozvat.
Přepisovala jsem to asi stokrát, protože nechci vyznít nějak arogantně... Nepovažuju se za hvězdu, jeez, ale zase je podle mě dobré rozpoznat úroveň svých dovedností. Zatím se snad všichni v této otázce podceňují, a já taková být nechci.
Zatím přede mnou všichni odpověděli negativně 😳 tak já to asi teda trochu zkusím prolomit. I když tak napůl. Ono nazvat někoho dobrým hráčem je hrozně subjektivní. Pro mě jsou dobrým hráčem takový lidi, se kterými se mi hraje dobře, přestože to nemusí bejt „objektivně“ dobří hráči. Naopak s hráči skvělými se mi nemusí nutně hrát dobře, když nemáme podobný mindset.
Ke mně to přichází ve vlnách, mám dny, kdy si přijdu na vrcholku světa a pak dny, kdy bych nejradši všechny svý postavy zahodila někam do koše. Hlavně to mívám s Johnem, protože nemám ráda ty stereotypy „chladného vypočítavého arogantního kluka, kterej nemá city“ a občas mám dojem, že se mi nedaří z něj dělat realistickou postavu - přestože ho objektivně za realistického považuju.
Určitě se ale nepovažuju za hráče špatného. Řekla bych, že jsem solidní průměrný až nadprůměrný hráč, co má co nabídnout a už má za sebou nějaký zkušenosti. Ale zase moc dobře vím, že se v hodně věcech chci zlepšit. Například vím, že se mé posty pohybují na hranici s pravidly, protože mi psaní v emote hrozně nevyhovuje, a tak tam často motám věci, co tam nemají co dělat v naději, že to nebude mým spoluhráčům vadit. Nebo, že věnuju občas moc prostoru mluvě, že opakuju nadměrně určité fráze, že píšu moc složité věty... Na to ale nepomůže nic jiného, než hrát, hrát a zase hrát. Rozepsat se. Ono je psaní řemeslo jako každé jiné.
Snažím se od každýho hráče brát to nejlepší, především pak teda od svých spoluhráčů, a snažím se hráče, jejichž psaní opravdu beru jako skvělé, na hru i sehnat. Takhle z hlavy vím minimálně o několika, se kterými jsem ještě nehrála a bojím se jim ozvat.
Přepisovala jsem to asi stokrát, protože nechci vyznít nějak arogantně... Nepovažuju se za hvězdu, jeez, ale zase je podle mě dobré rozpoznat úroveň svých dovedností. Zatím se snad všichni v této otázce podceňují, a já taková být nechci.