Už mi bylo i líp.
Uvědomuju si, že jsem jenom člověk a že je úplně normální cítit se špatně. Že je úplně normální, že mě čas od času doženou myšlenky, který ve mně vzbuzují naprosto lidský emoce. Že mě čas od času doženou vzpomínky, který mě dřív hřály u srdce, ale teď je mi z nich smutno. Moc smutno. Že je čas od času úplně v pohodě toulat se v minulosti, ale nenechat se jí pohltit, že je úplně normální čas od času nechat na sebe dopadnout těžkost světa, ale nikdy nezapomínat jít dál. I když to bolí, život pokračuje dopředu, né dozadu, a všichni spolu s ním. Když mají to štěstí.
Uvědomuju si stále dokola, jak moc je důležitý nechat svý emoce vyplout na povrch a prožít si je se vším všudy, že né všechno bude dávat hned smysl a že je nezbytný projít si nečím, co nám není příjemný, teď v přítomnosti, aby to v budoucnu mohlo být v pořádku, aby to mohlo být snazší a fungovat. Hlavně ale pokračovat dál.
Vždycky.

View more