Ask @saleniblog:

Zveřejni některý z oblíbených citátů a napiš, od koho je!

Nemůžu vybrat jen jeden...
„Nechci nikomu nic vyčítat, nikoho kárat pro jeho chyby ani nikoho přímo či nepřímo urážet. Vím totiž, že nikdo nechybuje proto, že by chybovat chtěl (a proč by kdo také chtěl?), vím, že s temnotami není třeba nijak zvlášť bojovat, neboť přinese-li se Světlo, ustoupí samy.“
— Jan Amos Komenský
„Není nic snazšího než odsoudit zlého člověka. A není nic těžšího, než mu porozumět“
— Fjodor Michajlovič Dostojevskij
„Žádné odstranění chudoby, žádná organisace práce nezachrání lidstvo od nenormálnosti, a tudíž také od provinilosti a zločinu. Zlo se skrývá v lidstvu hlouběji, než předpokládají lékaři socialisté a v žádné organizaci společnosti se nevyhnete zlu; nenormálnost a hřích vyplývají z duše lidské samy.“
— Fjodor Michajlovič Dostojevskij
„Jen rány dávají tvar věcem. I životu.“
— Karel Schulz

View more

A dál už jsou jen lvi..

To je k tomu hic sunt leones? :) Je to spíš "zde jsou lvi". To se dřív psalo do map na místa, kde ještě nikdo nevěděl, co tam je - na neprobádaná tajemná území, kde pravděpodobně vládne barbárie. Líbí se mi jeden citát:
"V rohu map z 15. století bývá prázdný prostor bez tvaru a jména, kde jsou napsána tři slova: hic sunt leones. Onen temný kout je i v člověku. Vášně obcházejí a bouří kdesi v nás, a v tomto temném prostoru duše lze oprávněně říci: zde jsou lvi." - Dostojevskij

View more

Pamatuješ si svůj nejhorší sen?

Nepamatuji si jeden konkrétní nejhorší sen, ale už od malička trpím spánkovými paralýzami a občas je to vážně děsné, i když to není přímo sen, ale něco mezi... Pravda je, že v tom stavu nepoznám, co je sen a co skutečnost :D
Když jsem to před dvěma lety měla po dlouhý době znovu, bylo to vážně hrozné, trvalo to dost dlouho, normálně jsem ležela na posteli a chtěla se probudit, ale nešlo to, nemohla jsem se ani pohnout (potud normálka), ale po chvilce mi už ani pořádně nešlo pořádně dýchat, pak se mi podařilo se trošku hýbat (asi jen v tom "snu", ve skutečnosti jsem se nejspíš nehýbala), snažila jsem se rukama si rozlepit oční víčka, ale nešlo to... Úplně jsem zpanikařila a bála jsem se, že se už nikdy neprobudím :D Taky v té místnosti (opravdu) se mnou byla matka, tak jsem se snažila volat o pomoc, ale nešlo to..
Ale jak říkám, nevím, do jaké míry to byl sen. Paralýza je fakt o tom, že jsi psychicky v podstatě při vědomí, ale fyzicky ne.

View more

Next