Ty seš z umělecký rodiny? Jakto, že ti všechno umělecký jde?
Teta operetní zpěvačka, strejda bývalý tanečník, dědy bratr malíř.. u nás se to prostě motá okolo umění, takže je divný, abych něco takovýho nezvládala :D
Usnul/a jsi někdy ve škole?
skoro každej den. nejhorší je to, když se mi zdá při tom takovej ten sen, jak padám, pak se proberu a cuknu se sebou tak, že málem slítnu ze židle.
Je strašně hodnej a milej. Působil na mě tak zvláštně.. jako kdyby měl stejnou povahu jako já. Taky je to celkem prcek a má hodně velký zelený oči. Nesmim zapomenout na ruce, má je hrozně jemný. Pohybuje se občas jako robot, tak trošku cukavě. Hlas má o hodně vyšší než jsem čekala. Všimla jsem si na něm hodně věcí, ale to by bylo fakt na dlouho :D
Chápu dobře, že se ti ta psychická porucha projevila po úraze?
ano, ale... není to jedno?
Představ si, že potkáš své 5-ti leté já. Vysvětli mu, jak to s tebou bude v budoucnu.
Ahoj Aničko, buď ráda, že jsi na tom tak, jak jsi. Sice se za rok budeš stěhovat a rodiče se ti rozvedou, ale ty si z toho nic dělat nebudeš, neboj se. Daj tě do nový školy a budou tam na tebe celkem hnusný, ale známky budeš mít skvělý. Za tři roky budeš mít silnej otřes mozku a pokazí ti to trochu oči a paměť. Pořád budeš chodit na klavír a zpívat. V pátý třídě přejdeš na gympl a celkem dost se ti zkazej známky. Taky tě budou ze začátku silně šikanovat, protože budeš pořád mít ráda MJe. Pak jednoho krásnýho dne příjde na hudebku nějakej sbormistr a bude tě chtít do sboru. Přihlásíš se tam a bude to strašně fajn... teda... až do roku 2011. Projeví se ti ta nemoc, kvůli který budeš v patnácti úplně v prdeli. Bude za to moct jenom jeden posranej autobus. Rok 2012 pro tebe bude celkem důležitej. Příjdeš na to, proč jsi furt chtěla být kluk, když jsi byla malá a příjmeš to. Taky se zase vrátíš do televize. Super, co? Teda, až na školu. Tam to bude jenom horší a horší. Třídní tě začne nesnášet, známky v prdeli. Nějak to vydržíš do příštího roku, ale to se ti zas silně projeví ta nemoc a začneš mít sebevražedný tendence z toho. Na podzim 2013 se ti málem povede... no.. víš co. V únoru 2014 tě pošlou na psychiatrii a už se konečně dovíš, co to s tebou je. Máš panickou poruchu, paranoiu a silný deprese. Začnou ti dělat psychoterapie, ale ty ti budou k hovnu. Stejně pak dostaneš antidepresiva. Budeš mít o hodně míň kamarádů, ale tobě to bude vyhovovat. Taky začneš dělat youtube videa, zatím ti to celkem jde. Jo, a víš, co tě potěší? Za tři dny jdeš se svojí nejlepší kamarádkou, která tě doprovází už 5 let, na Gerarda Waye. Drsný, co?
Máš okolo sebe takovou záhadnou atmosféru. Dokážeš na sebe úplně z ničeho nic strhnout obrovskou pozornost a o chvíli poté nikdo neví, že tam někde jsi. Je to strašně zajímavý.
Díky, tohle je ta nejlepší věc, kterou jsem o sobě na internetu četla.
Normálně mám americkej přízvuk, občas je to na mně slyšet i když mluvím česky. Teď se snažím si zdokonalit britskej přízvuk, takže teď zním tak zvláštně :D