Askový odpovědi. Jinak mám rozečtený Kafkovy povídky.
Jaká je zajímavost o Vás? Zvláštní zvyk, fetiš, nebo informace…
Myslím, že snad všechno...
Jakou dubstepovou písničku máte rádi?
Neposlouchám dubstep.
Říkáte plonkový, nebo plonkovní?
Plonkovní.
V jakých číselných soustavách umíte plynně počítat?
V desítkové a šedesátkové.
Jak často jíte ryby?
Skoro vždycky, když to jde. Minimálně jednou týdně. Často v jídelně (kde to pravda není ideální, ale aspoň něco), někdy doma.Teď jsem měla celkem povedený týden, měla jsem rybu v pátek, v sobotu, v neděli, v pondělí a ve středu. A taky Španělsko na tohle bylo boží.
Bojíte se dětí?
Ne. Ale někdy jsou fakt psycho.
Co Vás trápí?
Alergické reakce zatím neznámého či neprokázaného původu, porůznu komunikace, pozůstatky některých životních etap, chyby způsobené duševní nepřítomností.
Kdysi jsme měli kuchyň situovanou do dvora a koukali jsme při snídani na holuby poletující kolem domů naproti. Když pršelo, lezli pod stříšky, do výklenků, tiskli se ke komínům a vypadali jako zmoklé slepice.
Plachtový stan s výztužnými tyčkami ano, dřevěný s podsadou ne.
Máte problémy s sociální komunikací?
Ano. Někdy jen občas, někdy často, někdy dokonce často a velmi. (Někdy rozuměj v některém období.)
Kolik jste ochotni zaplatit za veřejné záchody?
Předem ani korunu. Jsem na to dost alergická. Když jsem s toaletami po jejich použití spokojená a nikdo mě do placení nenutí, tak nějakou symbolickou částku do třiceti korun v závislosti na měně.
Kolik máte doma dveří?
10 klasických zavíracích (včetně vstupních a balkonových) + 2 průchody bez rámu a křídel.
Jste spíš chudí nebo bohatí?
To asi nedovedu určit, jedním z důvodů je ten, že můj pohled na mé peníze není vždy úplně střízlivý.
Jakou hudbu jste poslouchal/a, když Vám bylo 10 let?
Tu, co se pouštěla doma – převážně Radůzu a Nohavicu. A pak ještě na empétrojce Enyu a The Creatures.
Listové těsto až na nepříliš časté výjimky z přesvědčení nekonzumuji. O domácí alternativy, které bych jedla, jsem se zatím nepokoušela. Když už, tak mi chuťově lichotí slané záviny – třeba špenátový nebo zeleninovo-masový.
Do které země, kterou si už navštívil/a by ses chtěl/a vrátit?
Do každé, život je ještě dlouhý.Ale vede Španělsko se Slovinskem. A taky Švýcarsko, kde jsem jen přesedala na jiné letadlo a tudíž jsem tam ani pořádně nebyla.
Vedete si sešit v každém předmětu? Co Vás k tomu vede?
Myslím, že se mi to letos daří. (Kromě několika předmětů, kde forma výuky sešity nevyžaduje nebo neumožňuje.)Vede mě k tomu více věcí: • potřeba mít látku někde zaznamenanou a schovanou na později – ať už blízké později či třeba potenciální později za několik let – protože by se to mohlo hodit • fakt, že když si aktivně píšu, tak dávám pozor, vnímám, co se říká, a lépe si to pak pamatuji • představa maturity bez zápisků z minulých let • předsevzetí, že už nebudu školu tak flákat • představa sebe nevzdělané • potřeba dělat alespoň tohle minimum, když mám k dispozici poměrně kvalitní jarošácké vzdělání víceméně zadarmo
Ano, pár jsem jich napsala. Ale těžko říct, jestli odpovídaly definici povídky. Jedna byla o převrácených podmínkách, druhá o přeměňování se a braní nápisů příliš doslova. Pradávno jsem také napsala jakési útvary blízké povídce, jeden o zahradě s čarovnými stromy, druhý o zmateném pobíhání po lese.
Mají slova smysl?
To je hrozně relativní. Sama o sobě ano (mají význam; něco znamenají). (Btw jsem toho názoru, že mají smysl i slovní druhy neohebné.) Pokud jsou někým pronášena či psána, záleží na faktorech situace. Kam se mimo jiné řadí i logičnost/nelogičnost, vhodnost/nevhodnost a potřeba/nepotřeba takového sdělení.