různě...občas každej den, občas ob den...občas dvakrát týdně...je to různý
No já jen že mě to napadlo k tomu obětování části sebe, musíme obětovat i nenávist k některejm vlastnostem toho druhýho člověka.
tak samozřejmě...já dokážu tolerovat hodně věcí...
Já si myslela, že je to občas i hodně o toleranci, protože nikdy nenajdeme nikoho kdo je stejnej. Můžeme najít jen někoho, co je nám podobnej. Jak by spolu jinak lidi vydrželi do smrti? Taky si to myslíš?
nevím...nemám zkušenost....neměla jsem žádnej vážnej vztah delší zatím...vážně nevím...
Co je podle tebe láska?
když je člověk schopnej vzdát se něčeho pro toho druhýho....když žije tak nějak jeho životem....když ho má prostě rád...to je podle mě nejspíš láska....obětovat něco...obětovat kus sebe...
tančim pouze v kalhotkách což bych si běžně nedovolila(nejsem až takový naturalista :D) a zpívám do fénu
diskutuji se svým odrazem v zrcadle ,skáču jako kuře ,hážu na sebe bankovky z dostihů a sázek abych si připadala jako milionář :D
to musí bejt paráda...a víš jak skvělý by bylo, kdyby tyhlety naše spontánní domácí amoky někdo natočil? mě tohleto chování hrozně baví...miluju lidi, co jou bezrpostřední i venku !
treba se nekdy potkame,myslim,ze bych te neprehlidla!Katka
dobře! pokud se potkáme, tak do mě tukni ! :D
pritom on me nejak neomezoval, jen mi pomahal s vecma co jsem nesnasela a protoze jsme je delali jakoby spolu tak jsem to nesnasela, ale vedela jsem ze to musim delat aby me to pak nevadilo. hele uz mi chodej turisti!tak hodne stesti k velkejm zmenam!
děkuju :)
hele on pro me asi nebyl jako otec,jen mi to v ty dobe tak prislo,protoze jsem otce nikdy nemela,jen mi proste jak rikas, ukazal cestu,asi nejdospelejsi chlap co jsem kdy mela,byla s nim sranda,delal kraviny a jeste k tomu stihal pracovat,docela inspirace
chápu....já tátu taky prakticky neměla a nemám...a je fakt, že když mám přítele, cejtim k němu i něco jako vztah dcery k otci...ale nechtěla bych vyloženě dospělýho chlapa...děsí mě to...
pak mi kamoska rekla,ze je to tim,ze jak se rodice rozvedli kdyz mi bylo 10,nemela jsem tu autoritu ke ktery bych prirozene vzhlizela a kdyz pak ta autorita prisla a chtela mi dobrovolne pomoct,tak ja nechtela,bydlis jenom s mamou?
mě se rozvedli taky v desíti letech...od tý doby žiju s matkou a autoritu jsem taky prakticky neměla...dělala jsem si co jsem chtěla....
ale tak mel me rad,rikala jsem mu pane meho zivota,i kdyz me obcas vadilo,protoze mi jakoby delal skoro otce, byla jsem teda o par let mladsi nez tedka,jenze on byl taky silenej,jen uz mel za sebou tu cas zivota co ja ne,ale diky nemu jsem dodelala skolu,dostala pak lepsi praci a byt...
mě by asi štvalo mít kluka, kterej by byl pro mě jak otec.....
tak vecer pit chodej vsichni moji kamaradi,jeden pracuje na poste,druhej je reznik,treti prodavacka v obchodaku,rikam, ty lidi to proste neresej,tak se toho neboj.pokud mas nekoho kdo te chce provadet zivotem,tak se toho drz,jen obcas lituju,ze jsem nejela s nim,ale tou dobou jsme uz nebyli spolu
asi to tak mělo být...věřim na osud...všechno co se děje má nějakej důvod....no nic...děkuju za rady do života, konečně mi ten ask byl i prospěšnej :D jdu něco dělat, tak pa :) a měj se krásně
dokud nemel dost zkusenosti k tomu se pohnout dal.poslouchala jsem ho protoze jsem tak nejak cejtila, ze je to spravne,neprislo mi to vynuceny,asi jenom chtel abych byla samostatna,jen nesnasel jak ho budim nalita ve 3 rano kdyz prijdu domu :D
jo to dost chápu :DDD taky bych potřebovala někoho, kdo by mi ukázal cestu...
v praze jsem bydlela pul roku,vydelala jsem si tam na byt v teplicich!teda na pulku :).tam najdes praci i na odpoledne kdyz se ti chce a dopoledne se muzes valet v parku a vis ze mas vecer za co pit.dulezity je nebrat proste ten zivot tak vazne,ale udelat si to tak aby nebyl vaznej!
koukám, že žiješ dost podobným životem jako já :D jo Praha je taková jistota no..
me v tomhle pomoh tehdejsi pritel,nemel rad urady a tyhle veci tak me naucil jak to delat aby me to nesralo,kdyz tohle prekonas,tak je to jenom jako louze na chodniku, proste ji obejdes!pak muzes bejt zase hlavou v oblacich protoze te to nebude rozptylovat.ono to neni slozity,neboj
mě děsí jen ta neznalost...až to poznám, tak se tomu třeba i zasměju to je fakt....máš pravdu...a naštěstí mám taky přítele...pomůže mi najít práci...