Zkus si najít něco, co tě začne naplňovat, to jsem udělala třeba já a dost mi to pomohlo ^.^ Začala jsem kreslit, psát na blog a cosplayovat, našla jsem si skvělé přátele, a... To jsou věci, o který rozhodně nechci přijít OwO Taky zkus najít něco, co tě bude kompletně naplňovat c:
...mám pocit, že se mi nic nedaří a že bych se nejradši na všechno vysrala a nechala puštěnou písničku, zatímco bych se schoulila do deky a lehla si na postel.Při každý takovýhle náladě mi ale hlavou běhá myšlenka, kdy tenhle pocit odejde a kdy zase budu naprosto nadšená do každé hovadiny - a žádnej takovejhle sad stav mi netrvá dýl než jeden večer. Oproti minulému roku je to docela krásný pokrok směrem ke šťastnému životu ^-^
Ignorovat někoho, kdo vám bezmezně věří kvůli někomu, koho milujete je poslední dobou celkem oříškové rozhodnutí pro dost lidí v mém okolí. Děláš to či znáš někoho, kdo to dělá? Jaký máš na to náor? Rozepiš se.
A k t u á l n ě s e m i t o h l e j a k s i d ě j e.Je tu jistá osoba, kterou jsem se z tohoto důvodu rozhodla ignorovat (em, snažím se prostě dát najevo nezájem), jelikož vůbec nechápu, o co se snaží, když mě vůbec nezná, nikdy mě neviděl a moc dobře ví, že mám kluka.Já si prostě nenechám narušovat vztah někým naprosto cizím, jasný...? :d...ale fakt, někteří lidé by mohli pochopit, kdy to už přeháněj a kdy jde o fakt velkou vlezlost. Děkuji za pozornost ✌-^◦^-✌
To, že jsem tak velk retard, že si nezasloužím kamarády :D Fajn, ne že by mě to vyloženě sralo, spíš... Je to docela prdel xD Ale i tak se na sebe občas dívám jakože... Oh, prosím, že tohle nejsem já, plz :'D
Prožilas nějáké trauma, které tě poznamenalo na celý život?
Jooo... Přečetla jsem si tady tenhle starej ask a mám pocit, že z toho budu mít dlouhodobou depku :'DDDDDD Ok dělám si prdelA teďka vážnějc...Možná tu něco bude. Po tom, co kamarádka spáchala sebevraždu, mi došla jedna věc: OH MY FUCK, I SHOULD STOP BEING SO "DEPRESSIVE" AS I WAS BACK THEN, 'cuz (nevím, jestli jsem to myslela vážně, nebo šlo jen o pozornost) kdysi dávno jsem tu na asku psala takový ty slohovky o sebevraždě a že chci chcípnout. Mám pocit, že mini-me nemělo SKORO ŽÁDNÝ PONĚTÍ O TOM, JAKÝ TO JE, KDYŽ NĚKDO BLÍZKEJ UMŘE. A po tom, co jsem na táboře s Kamčou v noci debatovala o tom, jak a proč se to stalo... Došlo mi, jak málo jsem Káju znala a že s tímhle už nebudu schopná nic udělat. Přeci jenom, byla hrozně fajn (a hrozně hezká), a každej je svým způsobem i speciální... Je mi líto, že jsem neměla šanci zjistit, čím vyjímečná je ona. Kami mi vyprávěla i to, že kvůli tomuhle musela Kájina kamarádka chodit k psychiatrovi a celkově to celým jejich městem hrozně otřáslo. Až tehdy mi došlo, jakej cunt jsem v minulosti byla a že kdybych něco takovýho udělala já... Nechala bych tady tolik úžasných lidí bez mé typické otravnosti, nebyla bych schopná dokázat něco víc a dát si na sobě záležet. A kdyby... Kdyby se něco takového zopakovalo s někým, kdo mi je mnohem bližší... Nechci nad tím ani přemýšlet. Díky tomuhle jsem se naučila být šťastným člověkem, který se umí radovat ze života a z každýho novýho dne, z každé další osoby, se kterou se dá do řeči, a jednoduše... Je to úžasné C':And now, myslím to smrtelně vážně, pokud uvidím někoho, kdo si tu bude stěžovat na vlastní život nebo bude říkat něco ve stylu "já před rokem", prostě si za ním dojdu a uobjímám ho tak, že se málem udusí. QwQCheer up, lidi. Život je moc krátkej na to, abychom se něčím trápili... To můžeme potom, teďka žijme, plz ;w;
Představte si, že máte někomu předat pět (a klidně i více) zkušeností nebo rad, které mu pomohou na cestě životem. Jaké zkušenosti/rady by to byly? A proč právě tyto? Co byste vy sami chtěli vědět předtím, než jste se poučili sami? A za co jste naopak rádi, že jste to museli zjistit sami? Proč?
Lel, neumím člověku poradit, aniž bych mu zkazila přitom náladu :DDDDDDDDDDD 1) Nenech se jen tak rozesmutnit (lel, tohle by mohlo bejt základní pravidlo vesmíru) aka nešťourej se v hovadinách. Rozešel se s tebou někdo? Ok, bude tak šťastnější a ty možná taky (well, tohle všechno asi bude sedět jenom na mě, ok). Je ti na umření? Absorbuj trochu štěstí. Try to share the happiness.Everyone smiles in the same language.2) Dělat radost ostatním udělá radost i tobě. Nevěříš? Přesvědč se c:3) Vadí ti někdo? Zkus ho ignorovat. Dokud na tebe nehází vajíčka a rajčata, tak ten ignor jde zprovoznit, ne?4) Trochu sebevědomí by to chtělo. Tady nejde o egoismus nebo namyšlenost, jedná se tu o... Jen víru v sebe. Pokud si nebudete věřit ani trochu, nic vám nepůjde a budete z toho mít špatnou náladu. Nestojí to za to.5) Nedržte se dál od lidí, se kterými máte spoustu společného. Lol, ono stačej jen skupinový chaty. Stoprocentně vám zvednou náladu, 'cuz si prostě rozumíte xD Imro: "Imro spadol a zlomil si kokot"Patrik: "Kamo zavolam este dvoch mojich kamosov a zviazeme stiak :D" Honza: "Ty nemas kamarady"Mýval: "Dostaneš hodinu dildologie jestli mě budeš žrát"Mýval: *kousne Patrika do nohy* Silas: Do nebo mezi? Mýval: Mezi by nebylo do čeho kousnout.Já: WE ARE FREE. FUCKING FREE. Honza: Jak se šuká svoboda?Patrik: Chybal som vam? (Lel, to poslední ani nepotřebuje bližší komentář)...aneb útržky z roleplayů XDD
SOOOOO. GUYZ.PROČETLA JSEM SI TENHLE PROFIL ZNOVA ODSPODA NAHORU A OMG, JEDENAPŮL HODINY V HÁJI, JEN TO HVÍZDNE. ALE UZNÁVÁM JEDNO: KURVA, JÁ BYLA IDIOT.//ugh ano ano, vypadá to, jako kdyby se to netýkalo otázky, ale bude, bude ;;; to víš, člověk je rok mimo tenhle profil a tak by se chtěl vyzpovídat xddd XDVespod jsou dvě fotky. Ta vlevo byla tady na tom profilu už dřív. Je to z dob, kdy jsem byla takový to weird attention-whore-something a snažila jsem se stranit od lidí, byla jsem protivnej kakabus "se srdcem z kamene" a snažila jsem se bejt hrozně deep, s myšlenkami na sebevraždu. A YEAR HAS PASSED. Za tenhle rok jsem si toho uvědomila hodně. Jakože... Fakt hodně. Zabila se mi kamarádka a díky tomu mi konečně docvaklo, jak píčoidně jsem se tady chovala. Well, fuck that. Naučila jsem se být happy... A výsledek?JSEM KURVA HYPERAKTIVNÍ HOVADO, KTERÝ VÁS IRL BUDE SRÁT FURT DOKOLA, PROTOŽE JE V NITRU STÁLE JEŠTĚ MALEJ KID. Dalo by se říct, že mám svoji waifu - finally :3 Ano, je to Kabátek, aneb Kaťulín a kdo ví, jak jsem jí tu kdysi říkala. QwQ AND ALSO, I FUCKING LOVE MY LIFE. Mimo jiné, začal mě bavit cosplaying - takže to na mý hlavě je zrzavá paruka, stará 10 let, kudrnatá, zacuchaná... A mýma rukama narovnaná a opravená! :3 Dál co by bylo fajn vědět... Eugh, asi jsem se docela fakt zlepšila v kreslení. A V OTRAVNOSTI. A můj blog stále žije ^.^ A PÍŠU TŘI ZBRUSU NOVÝ FANFIKCE, A JENOM JEDNA MÁ ZVEŘEJNĚNÝ DÍLY OMGI'M A LAZY BASTARD. čímž se lišíme od minula! Jsou tu příspěvky typu "musím na sebe tlačit" etc, ACH JO, KDYBYCH VĚDĚLA, JAK DIVNÁ BUDU ZA ROK.mimoťapem, finally neshippuju creepypasty, aplaus tu mí!http://kingdom-of-creepypasta.blog.cz/
Bude někdy Annie the Killer nebo Mountain Freak v Slender´s diary?
Maybe, dear. Jen bych se musela dokopat vůbec ke psaní svých zlatých fanfikcí. Jelikož mi to trochu dělá problémy. Jo, překlady mi jedou jako po másle, ale fanfikce... Vůbec je nepíšu, štve mě to. Mám plno věcí, co tam dát, ale neumím to napojit. Pokud se zase dohrabu k psaní, uvidím. Ale zatím svoje fanfikce odkládám na dobu neurčitou. Možná, pokud se ve škole nebudu věnovat Cheerilee's Garden, podaří se mi něco napsat.
Mě by vyhovoval předmět, kde bych mohla v tichosti sedět na židli a překládat. To se mi taky jednou stalo, celé dvě hodiny jsem seděla v prázdné místnosti na IKT a překládala Lil' Miss Rarity, naproti mě u katedry seděl jen učitel a ostatní byli fandit venku na sportovním dnu. Pak jsem měla ještě další volnou hodinu ve svý třídě, taky tam nikdo nebyl. Překládala jsem si pak na mobilu. Takových dnů bych chtěla víc.http://kingdom-of-creepypasta.blog.cz/1506/lil-miss-rarity-cast-1 http://kingdom-of-creepypasta.blog.cz/1506/lil-miss-rarity-cast-2Kdyby si někdo chtěl tu Rarity přečíst....
Ty spameree! :3 Tak samozřejmě, že bys tam mohla být! Pokud tedy máš Skype ^^ To by bylo supeer! :DA jestli se známe? Právě že většinou skoro vůbec. :D Osobně se tam zná jen pár lidí, a stopro ne se všema :D
Jsem velice netolerantní člověk, dokud nedojde na mé přátele. Pak se karta naprosto obrací. Ačkoliv si tím ublížím sebevíc *vražedným pohledem se podívá na Imbi*, tak... Hodně věcí u svých přátel toleruju. Možná až moc.
jsem ztoho zklamaná, že jak jsem mu podruhý psala že jak se mi o něm zdálo jak mi odepsal, a podruhý mi neodepsal ale jen si tu přečetl mou zprávu ale neodepsal proč?
Představ si,že bys věděla,že zítra zemřeš.Měla bys tu možnost napsat jednomu člověku dopis na rozloučenou.Co a komu napíšeš? :)
"Očividně zítra už konečně zemřu... Doufám, že najdeš můj dopis..."Ano, tohle bych napsala. Protože dopisy na rozloučenou už jsou napsané, dostat se k nim může vlastně kdokoliv, stačí je najít. Nemám je doma, jsou tady, na internetu. Každá důležitá osoba v mém životě má jeden takový dopis na rozloučenou. Jsou anonymní, takže záleží na tom, jestli se v tom poznáte.Fajn, jé, dopisy. Ha ha. Jo, myslete si tohle, ale... Už tu pro jistotu jsou. Spoustu lidí, pro které jeden "dopis" je, tohle zajímat nebude, ale... Jednoduše jsem to všechno potřebovala říct. Bez přetvářek, lží, se slzama v očích a střípkem skla zarývajícím se do kůže...