Ou. Tak to si to asi přečtu :D. (Popravdě, neznám ho dobře, jen z knihy Kámen a bolest, kde byl jen chvíli, ale za tu chvíli mě tak zaujal, že jsem ho napsala i sem :D)
Já píšu příběhy?
Ano! Byl to můj pradávný sen, a vydali jsme se tam s dobrou a zajímavou partou přátel. Bála jsem se, že budu zklamaná, ale nebyla jsem. Bylo to totálně boží.
Jinak jsem o tom psala docela podrobně na svůj blog, tady:
http://kostli-vec.blog.cz/1607/plneni-snu-sen-c-nevim-vylet-do-podkarpatske-rusi ...
Narození a smrt J. Š. ... a atentát v Sarajevu.
Být zavřená v jedné místnosti s lidmi, které mám ráda, ale nikdo se s nikým nebaví a všichni jen celou dobu civí do obrazovek. Například.
Nó, jako... dost nad očekávání. (Půjčila jsem si to v knihobudce, když jsem trpěla zoufalým nedostatkem knih a to jen proto, že jsem o tom jako o jediném někdy slyšela.) Dalo se to číst, dokonce bych to označila téměř za zábavný- na to, jakým je to psaný rádoby středověkým jazykem...
Jinak příběh byl celkem předvídatelnej, ale ne zas tak moc. Některý části měly vážně dobrou atmosféru. Takže vcelku se mi líbila. (Pár kapitol jsem přeskočila, ale to neřešme.)
Pro 6, cca.
Nesnáším vtipy.
Je to na prd. Prý.
To tak podělali, že už fakt nevím, jestli sem někdy víc přijdu. Nestačí že odstraní všechny věci, co byly dřív na asku originální a zajímavé, oni ho totálně přemění na prodejnu kuchyňského náčiní! Zabijte mě někdo, prosím!
Fuuuuuuuuuuuuuuj!
