Poslední dobou mi duní v hlavě jedna knížka, kterou jsem před nějakou dobou četla - Otec prasátek od Terryho Pratchetta. Na první pohled roztomilý vánoční příběh o Otci prasátek, jakési dobré bytosti rozdávající dárky, který se v den Vánoc ztratil, a tak jeho úděl s většími i menšími úspěchy nahrazuje Smrť, aby se v tuto bytost neztratila víra.
"Lidé musí začít věřit malým lžím, jako Otcům prasátek a Vílám Zubničkám," vysvětluje pak Smrť důvod svého jednání, "aby pak byli schopní uvěřit těm velkým. Povinnosti. Milosrdenství. Spravedlnosti."
Myslím, že v důsledku těch strašlivých událostí mnoho z nás pocítilo, jak velká lež zejména ona spravedlnost je.
Jako někdo, kdo chodí na filozofickou fakultu, jen v jiném městě, pro mě bylo takřka nemožné si nepředstavovat, jaké by to bylo, kdybych ve víru těch strašlivých událostí byla já sama. Dala jsem svý nejbližší kamarádce telefonní číslo na mého přítele. Kdyby cokoliv.
Je mi nesmírně líto rodin obětí. Musí pro ně být strašlivý, že se svět točí dál.

View more