Jo. Máš pravdu. To jsem si sama zažila. Než být s někým, s kým opravdu vlastně nejsme šťastní, s kým se pořád jen dohadujeme o blbostech, z koho máme jenom stresy a věčně žaludek na vodě, s někým, kvůli komu častěji pláčeme, než se smějeme, a s někým, s kým nám to z těchhle důvodů logicky nevyhovuje, je rozhodně 10x lepší být single.
Protože pokud je ten vztah už takhle špatný, stejně krachne. Dřív či později jednomu ta trpělivost dojde. Tak proč na sílu oddalovat něco, co stejně brzy přijde? Navíc...Když už vztah, opravdový vztah, tak v ideálním případě trvale. No a pokud nechcete takhle žít, jak dosud žijete v tomhle vztahu, napořád, proč to udržovat? Pokud tohle není život, který chcete? To to chcete do konce života táhnout takhle? Asi ne, že? A pokud je ten vztah opravdu jen plný nejistoty, manipulace, lží a nedostatku lásky, důvěry a respektu, tak to asi zas taková láska nebude...Ať už z jedné strany, nebo vlastně z obou, protože po tom všem, co se děje, už toho toxického partnera stejně nemilujete, protože svým chováním ztrácí ve vašich očích hodnotu. Aniž by jste si to třeba uvědomili. A to se promítne i do vašeho chování k němu. Takže i když je on hlavním strůjcem problémů, ty skrze to zaviníš další svým chováním. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, a když s tebou někdo nejedná dobře, postupně s ním začneš i ty jednat hůř, bez ohledu na to, zda si to plně uvědomuješ nebo ne, a zda je to tvým cílem...
Pak je opravdu lepší tento vztah ukončit, a život si zařídit lépe. Dát si novou šanci. Dejte si tu šanci.
Na druhou stranu, vztah nikdy není jednoduchý, a nikdy není ve všech ohledech dokonalý. Krásný vztah vyžaduje spoustu práce, energie, snahy, kompromisů, ale hlavně komunikace. A často musí partneři pracovat i sami na sobě, aby byli dobrými protějšky. Člověk si musí často sáhnout do svědomí a mít nějakou sebereflexi. Ale zároveň si taky nastavit jasné hranice toho, co ano, a co už v žádném případě ne, a z těchhle hranic neustupovat. A je strašně důležité umět si říct úplně vše a mluvit o všem. Umět spolu komunikovat i o nepříjemných věcech a chtít je společně řešit. Hned. Ne až když pohár přeteče. Umět mluvit po pocitech a naučit se říkat, co vám vadí. A stejně tak partnera ale oceňovat. Nikdy mu nepřestat projevovat lásku a dávat najevo, že si ho vážíte, že on je pro vás úžasný, a že jste si vědomi toho, co pro vás dělá, a že vnímáte jeho přednosti. Romantika nemusí ze vztahu vyprchat nikdy, pokud si to tak oba zařídí. Pokud se budete k sobě navzájem chovat stejně jako na začátku, a pořád se snažit stejně, jako na začátku, pak vztah zůstane i po letech stejně krásný a romantický :)
View more