Ask @BlackPretty13:

Prečo sa do módy dostávajú výzvy typu jedenia kapsúl do umývačiek riadu alebo jedenie lyžičky škorice poprípade liatie vody na hlavu namiesto výziev typu darovanie krvi či upratanie zelenej plochy od odpadkov

ZZZ
Protože dobrý věci nejsou tak zajímavý, dobrý věci nikoho nešokujou... Proč myslíš, že TV Nova podává zprávy o jedné katastrofě za druhou... Okradená paní, bouračka na dálnici, brutálně zavražděných deset dětí v jednom kontejneru, šílený důchodce utýral psa hladem...Ale nikde s nevysílá o tom, jak mladí dobrovolníci byli sázet stromy nebo jak někdo poctivě vrátil 100 000?
Je to smutné, ale lidi bohužel uvažují buď přes to špatné nebo přes to divné.
Pečovat o naší planetu není dost zajímavé ( dyť je to jenom naše jediný místo k žití, tak co, že?) a darování krve není dost šokující ( dyť to jen může někomu zachránit život, co z toho...Názorná ukázka, jak lidi myslí)
Ale když si budete lít něco na hlavu nebo jíst něco divného, přitáhnete tím pozornost.
Třeba ne úplně pozitivní, ale hlavní je, že to bude nějaká pozornost...Tak to bohužel je a radši ani nebudu psát, co si o tom, myslím, jinak z tvé strany trefná poznámka...Kdyby se lidé aspoň z poloviny tak soustředili na dělání dobrých, laskavých nebo užitečných věcí tak, jako se soustředí na kdejaké blbosti, svět by byl o tolik krásnější místo k žití... Ale o tom můžu bohužel jen psát na ask...

View more

Co je to bolest?

Dark Soul
Vědomí, že to takhle zůstane už napořád... Že se to nikdy nezlepší, maximálně to bude mnohem horší.
Dneska jsem po dlouhé době, možná i poprvé, zase brečela. Možná je to dobře, dostanu to aspoň trochu ven... A nebo už jsem tak zoufalá, že je ze mě plačící mrtvola?
Nedokážu to nechat být... nedokážu na něj přestat myslet ani na vteřinu.
Nejde to. On na mě už stejně zapomněl...Furt jenom přemýšlím, co jsem mohla udělat jinak, že jsem se měla víc překonat. Být lepší, silnější, dokonalejší...Nedokázala jsem to, selhala jsem a teď za to platím.
Nebo jsem možná své životní štěstí už vyčerpala.
Ale pokud se něco nezmění, tak se z toho pomátnu.
Chystám se něco udělat...šílenost. Akorát si tím víc ublížím, budu jen víc nešťastná, jen si rozrýpu rány, ale pokud to neudělám nebudu mít klid. A stejně, co horšího se může stát? Teď už je stejně všechno dávno ztracený, takže na tom vlastně nezáleží...

View more

Něco mi vnuklo otázku ...proč si naši blízcí neuvědomuji, že jejich chování může způsobit psychickou újmu?

Theo
Žejo.
Přesně na tohle myslím hodně často. Lidi si vůbec neuvědomují, jak moc velký dopad může mít to, co někomu řeknou nebo udělají. Neuvědomují si, že jsou i tak citliví lidé, které zdánlivá maličkost hrozně rozhodí nebo jim vážně ublíží, že se z toho budou vzpamatovávat ještě dlouho...
Hlavně si lidé často neuvědomují, že slovo dokáže být ostřejší než nůž a že to, co řeknou, se nedá nikdy vzít zpět.
A neuvědomují si, že to, co někomu udělají nemusí mít za následek jen to, že se ten člověk urazí, zakabouní nebo bude chvíli smutný, ale i to, že mu to nějak ublíží nebo vytvoří psychický blok, kterého se možná nikdy nezbaví...
Vlastně... když to zlehčím, i za to, čím jsem onemocněla mohlo v podstatě pár ,,nevinných poznámek", ani ne pravdivých nebo těch, co by byly na místě... ( samozřejmě ne jenom ale ta takzvaná poslední kapka byla úplně nevinná poznámka navíc nemyšlena zle...)
Jenže lidi si neuvědomujou, že kolem nich nejsou kameny, ale lidi... Někdy si za to můžeme sami.
Chováme se, jakoby nám bylo vše jedno, všecko máme strašně na háku a jsme strašně rádoby v pohodě... A pak se nemůžeme divit, že se k nám tak přistupuje.

View more

Mala si dakedy sen ktorý sa ti splnil.. ??

Fox
Jo! Ale zásadně to byly špatný sny :D Třeba den před tím, než jsem měla jít na recitační soutěž, se mi zdálo, že jsem si zapomněla nakopírované texty a opravdu jsme si je na tu soutěž zapomněla vzít XD
A stalo se to víckrát, většinou to byly právě tyhle negativní maličkosti...
No a teď se mi každou noc zdá o bývalým, že jsme zase spolu :'( A pak jsem hned po ránu v háji, protože vím, že tenhle sen se nikdy nevyplní.
To už jsou lepší ty malý katastrofy, co se sice splní, ale o nic hroznýho nejde, než být hned po ránu psychicky v prdeli kvůli krásným snům, který ale bohužel zůstanou jen prázdnými sny, ze kterých mám akorát oči pro pláč.

View more

V kolika letech si dostala naposledy na zadek od rodičů? +- Kolik ti je?

Je mi 18, na zadek... nevím to jsem moc nedostávala, naši měli jiný způsoby, jak mě trestat, třeba mlácení do hlavy ( asi proto jsem tak praštěná), kopání, přimačkávání k zemi, nechání mě celý den sedět na schodech před bytem...
A naposled mě takhle víc zmlátili asi v 16ti a poslední kopanec jsem dostala v 17ti, to si pamatuju, protože byl fakt pořádnej a tehdy jsem volala na nějakou linku důvěry, protože jsem se hned po něm nepostavila a začala jsem mít strach...
Od tý doby už mě trestají jen psychicky

View more

Existuje tisíc slov jak vyjádřit k někomu lásku, jak bys ji vyjádřila ty?😏💖

Fox
Já jsem lásku vyjádřila tak, že jsem byla věrná, starala jsem se o něj, měla ho na prvním místě a dělala jsem pro něj všechno... dokonce jsem přestala úplně pít alkohol, protože to chtěl a všechno ostatní, co jen řekl...
A stejně mi to bylo houby platný...
A nejhorší na tom je, že ho pořád miluju. A nemám ani komu říct, jak moc jsem zamilovaná.
Že bych dala všechno za to, abych ho mohla aspoň vidět nebo s ním mluvit, ještě aspoň jednou, ale on už mě nejspíš nikdy vidět nechce.
Je to v háji. Já jsem v háji. Poslední dobou mi to pomalu dochází. Že jsem fakt totálně v prdeli a už se nedokážu přesvědčovat, že ne. Jsem. A už se opravdu začínám bát, protože se občas přistihnu, že uvažuju dost nebezpečně a nechci radši ani vidět, jak to půjde dál...

View more

Stručně a krátce se představ.

When you visited the land of wine,
I saw the blue person in the town.
To that kind voice and smile
I feel love at first sight.
If you wishes, me a dissapear,
I answer to that: Why? My tears wont stop fall...
But you are the prince and Im just a mad.
Fates divided, because you it want.
I will love you forever
tought everybody say: dont!

View more

Znám. S rodiči jsem to jednoduchý neměla, a napáchali na mě nějaké škody, a teď se s tím sama snažím něco dělat. Aspoň se od rodičů můžu ponaučit, jak své dítě nevychovat. ty samé chyby jako oni rozhodně dělat nehodlám. Btw, souhlasím s tebou, mám na to stejný názor jako máš ty.

Cara
Tak mě naši vlastně letos dostali na tu psychiatrii, protože nebýt jejich narážek a výčitek a zakazování mi doma úplně všeho ( v jednu dobu i jídla a sprchování), nedopadla bych tak jak jsem dopadla...
A co myslíš, že dělají, teď, když jsme venku? Začalo o na novo...Je půl třetí a moje máma už měla dneska 3 histerický záchvaty a obviňuje mě úplně ze všeho chce po mě 600 za nějaký víčko do flašky, který jsem kdysi ztratila... kdyby mi ty peníze neposlal vlastní otec, byla bych úplně v prdeli, protože je nemám.
Bere si jídlo z lednice k sobě, aby jí ho náááhodou někdo nesnědl... Přepočítává si čtverečky u čokolád... ( aby se měla v noci čím přežrat po tom, co celý den předstírá že nejí a do mě reje za vajíčko k snídani...)
Cokoli se stane, můžu za to já ( i když zrovna ani nejsem doma) i když měla ségra blbou náladu, seřvala za to mě, že jsem jí určitě něco udělala, přitom jsem ten den se sestrou ani nemluvila... A tak je to pořád.
Vím, že tohle bych svým děckám nedělala, ale i tak bych nedokázala být ideální máma, protože mám co dělat sama se sebou a nedokázala bych jim být třeba vždycky oporou a vím, jak hrozný to je, když dítě potřebuje oporu a rodič mu jí nedá ( a ještště ho k tomu totálně vydeptá)
A co se týče toho názoru, no dyť je to pravda. Mít dítě jenom proto, že se to očekává, ale nestarat se o něj je přece pitomost.

View more

+1 answer in: “Chceš/máš děti? Názor na tak populární "nechci děti, zničí ti život"?”

Chceš/máš děti? Názor na tak populární "nechci děti, zničí ti život"?

Tak já třeba nechci děti, abych nezničila život jim... Protože bych se o ně nedokázala postarat. Nedokázala bych se jim věnovat na 100%, být jim VŽDY oporou a prostě být taková ta správná máma a než být špatná matka, to radši nemít děti vůbec. Ale já tohle stejně nemusím řešit nikdy nebudu mít děti, protože nebudu mít s kým :/ ( vím, co to dokáže napáchat za zlo, když rodiče nejsou dobří rodiče a to jsme na tom byla proti některým ještě dobře)
Ale když někdo nechce děti proto, že by mu,,zničily život", je dobře, že si je nepořídí.
Opravdu je lepší si děcka neděla vůbec, než se o ně pak nestarat nebo jim dokonce ubližovat. Kolik dětí jejich rodiče týraj nebo na ně kašlou a nevěnují se jim? Je spousta takových rodin.
Takže pokud si někdo nechce pořídit dítě, protože ví, že by pro něj to dítě nebylo prioritou, je to podle mě rozumné a zodpovědné rozhodnutí a naprosto to takovým lidem schvaluju.
Setkala jsem se také s tím, že si žena nechce pořídit dítě, aby jí nezničilo postavu a někdo se k tomu vyjádřil, jakože je to strašně sobecká kráva... Ale proč? na rovinu, pokud je pro ni její postava důležitější, než nějaké dítě, je naprosto správný, že si ty děti nepořídí. No představte si, že by měl dítě někdo, komu víc záleží na jeho postavě? Jak by ta výchova asi vypadala?
Nevidím na tom nic špatnýho, mít děti přece není žádná povinnost.
Podle mě by pro rodiče dítě měla být priorita, dítě na prvním místě. A pokud to tak není, ať se ani rodiči nestávají...Není sobecké nebo nenormální nechtít a nemít děti. Je sobecké a nenormální si dítě pořídit, a pak se o něj nestarat nebo mu ubližovat.
Takže tak.
Kdo děti nechce, protože má v životě jiné priority, dělá dobře, že si je radši neudělá.
Ale spousta lidí, kteří třeba děti nechcou, potom změní názor, až k tomu dozrají a budou mít pevné zázemí, kam ty děti budou moci přivést.
V dnešní době je problém, že lidé často toto zázemí dlouho nemají.
Dřív měli lidi děti třeba už ve 20ti a měli kde bydlet, práci a normálně fungovali jako rodina...
Dneska třeba ještě ve 30ti pomalu nemají vlastní bydlení, teprve v tom sami plavou a děti si prostě pořídit nemohou. Jak si může s klidným srdcem dítě pořídit pár, kde mají oba 2 práce, aby měli na podnájem mini bytu a žijí od výplaty k výplatě?
To je ten problém. Není to jednoduché a spousta lidí, kteří by byli skvělými rodiči, si děti pořídit prostě nemohou...A pak se stát diví, že je u nás úbytek obyvatelstva...

View more

+1 answer Read more

Proč jsi se byla léčit? Mebo spíš s čím..

Já jsem to sem původně nechtěla psát... už jsem říkala, že to sem nenapíšu. Ví to vlastně jenom rodina a můj - teď už bývalý - přítel. Jinak nikdo. Celou pravdu jsem neřekla ani nejbližší kamarádce.
Ráda bych to sem napsala, už jenom proto, že cítím potřebu se z toho vypsat, což jsem nikde neudělala ( ani na blog, fakt nikam) a zároveň bych před tím chtěla i varovat, protože mi to opravdu strašně rozhodilo a nabouralo celý život, zdraví, myšlení i vztahy, ale prostě jsem ( zatím) nesebrala odvahu.
Ne že bych se za to styděla to ne, ale prostě... Tahle porucha je v dnešní době docela kontroverzní téma a lidé se vlastně dělí na ty, kteří to dokonce podporují ( což jsou naprostí idioti a takovým bych to snad i přála - dobře to možná zase ne...) a na ty, kteří tyto lidi považují za úplný idioty, co neměli nic lepšího na práci a vůbec nemysleli a můžou si za to sami. ( což mají částečně pravdu, ale je to složitější.
Nikdy jsem neměla problém říct, že mám bipolární poruchu nebo že trpím depresí nebo úzkostnými stavy a panikami, nedělalo mi problém mluvit o halucinaci... Já tyhle věci neberu jako něco, za co se člověk musí stydět nebo jako něco, s čím se přitahuje pozornost...Beru to prostě tak, že jsou to nemoci stejně jako chřipka nebo angína, jen duše a ne těla a že jsou to prostě procesy v mozku nebo to, že je nějaké látky nedostatek ( stejně jako např. inzulín při cukrovce)...
Takže je to nezvyk, že zrovna já nenapíšu, s čím jsem se léčila, ale tentokrát to opravdu nenapíšu... nedokážu to. Ale možná ti to i z téhle odpovědi došlo...

View more

Co když jen bojuješ s vlastníma stínama a sama tak bezdůvodně svůj meč do sebe zatínáš? Nějaký trauma z dětství? Nemaj v tom prsty rodiče? Hele, ty nemáš srdce zlý, a přijdeš mi i fakt šikovná, ten úsměv ti doopravdy sekne! Nebudeš cvokem, jen se kdesi cosi posralo

snø
částečně za to mohou rodiče, ale nemůžu je obviňovat ze všeho...
Nejsem cvok. Jenom jsem ( ani sama nevěděla jak) onemocněla jednou psychickou nemocí, ale není neléčitelná a jsem z nejhoršího venku. Nebýt toho mého perfekcionismu a odporu k sobě samé a vysokých nároků, které na sebe kladu, byla bych z toho venku úplně...
Ale na tom musím pracovat.
Šikovná... v něčem asi ano, každý je na něco šikovný. Ale nebyla jsem ani dost šikovná na to, abych u sebe udržela jediného člověka, u kterého jsem o to doopravdy stála, takže je to stejně jedno...
Vlastně ani nevím, proč se snažím plně uzdravit a žít něco jako spokojený život. Celý je to jedna velká šaráda a já vlastně ani nevím, proč to dělám. Možná na truc osudu ( na kterej navíc ani nevěřím) já nevím...
Přijdu si jako cvok právě tím, jaký sama na sebe hraju neskutečný divadlo. Ne proto, že jsem byla v blázinci a mám v papírech tu diagnózu...

View more

+1 answer in: “Jaký smysl má tato otázka?”

Jaký smysl má tato otázka?

snø
Takový, který jí dám...
Dnes jsem se po dvou měsících vrátila z léčení z psychiatrie...
Měla jsem pocit, že jsem svojí nemoc úplně porazila, ale ne... jen jsem tu posedlost přesunula trochu jinam a jiným způsobem... ale rozhodně lepším a bezpečnějším. Pořád budu otrok té určité věcí ( jmenovat nebudu), jen jiným způsobem, ale rozhodně je to ta lepší varianta.
Už zase mám obavy, že se toho nikdy nedokážu úplně zbavit... Ale asi jsem zase moc spěchala a chtěla to hned. Tohle prostě nebude záležitost několika týdnů ani měsíců... Můžu se z toho dostávat i několik let. A vím, že jsou lidé, kteří se z toho úplně dostali.
Hlavní teď bude ujasnit si priority a to je zdraví. Komplikací už jsem si způsobila opravdu dost, takže teď bude na prvním místě být zdravá a cítit se aspoň trochu v pohodě...
Je zvláštní to dělat kvůli sobě. Je hrozně divné něco dělat jen pro sebe ( i když je to naprosto normální, všichni přece chceme být zdraví, spokojení a popř. úspěšní, ale přijde mi hrozně divné dělat to pro sebe a ne pro někoho jiného... Jenže už nemám jaksi pro koho...
Ale s touhle nemocí už nechci mít nic společného. Přišla jsme kvůli ní o půlku léta, o brigádu, o fesťák, částečně o zdraví ( i když to se zase upraví), o sílu, o všechno, co mi před tím šlo a zvládala jsem, málem o vlasy a taky o vztah...Ale možná je lepší, že se to ukázalo teď. Protože člověk, co uteče při prvním problému není člověk, který za to stojí...
Aspoň jsem díky té hospitalizaci zjistila, kdo se se mnou baví proto, že mě má rád a kdo proto, že se třeba zrovna nudil nebo se mu to hodilo...
Poznala jsem tam spoustu nových lidí, se kterýma chci určitě zůstat v kontaktu a teď už to bude na mě, jak se s tím dál poperu, ale jak už jsem řekla, spasí mě jedině silná vůle a to, že musím chtít. Jinak to nepůjde.

View more

+1 answer Read more

Vždycky zapomínám na...

Dark Soul
Zavřít dveře
- Už dost lidí mi vyčetlo, že nezavírám XD Asi je to tím, že mě doma pořád zavírali v pokoji a vždycky jsem musela mít zavřeno, abych nerušila... Tak mám asi otevřené dveře podvědomě spojené s nějakou rebelií, a proto zapomínám za sebou zavírat dveře XD
Klíče
- S tím jsem opravdu hrozná. Jednou jsem je zapomněla dokonce v botě. ... Na těláku jsem je furt nechávala nebo v zámku ve skříňce... Radši je nosím na pásku nebo na kalhotách, jinak by zůstaly opravdu kdekoli...
Peníze
- Samozřejmě vždy, když jdu někam, kde je budu potřebovat. Ještě že jsem typ, který lidi rádi zvou XD
Občanku
- ( tu ale většinou rovnou ztratím...)
Co je za den
- Mám na mysli datum, musím se dívat na mobil tak 10x denně, abych věděla, kolikátého je :D
Narozeniny
- To souvisí s tím, že nikdy nevím, kolikátého je. Takže pak si ani neuvědomím, kdy má kdo narozeniny, pomalu nevím ani kdy je mám já XD Takže pokud si zapamatuju vaše narozeniny, jste mimořádně důležití. ( vždycky jsem si napoprvé pamatovala narozeniny mých partnerů a mámy, jinak nikoho...)
Stáhnout písničku.
- Dost často, když si chcu stáhnout písničku, mám pocit, že už jsem si jí stáhla, a přitom jsem teprve vygooglila uložto.
Pantofle
- Doma se nesmí chodit bez pantoflí, ale mě je to prostě pohodlnější bez nich, takže je furt zapomínám nosit, a pak mám kvůli tomu zbytečné problémy.
Kdy co jede
-Pokud si nezapíšu čas, kdy mi jede autobus, musím si to taky hledat na 3x.
A naopak jsem schopná si zapamatovat každičký detail. Co měl kdy kdo při jaké akci a v jaké chvíli na sobě, celé dialogy z minulosti, kdy kdo přesně co řekl, celé věty z knih a na jaké straně byly, obličeje, kalorické hodnoty snad všech potravin a co má kdo rád. A leprávě na výše zmíněné ( a často důležité věci si nepamatuju. XD

View more

Už tě ve tvém životě někdy někdo zradil?

Abych to spočítala, musels bych si pořídit třetí ruku nebo pár prstů navíc...
Jenom kolik lidí se na mě vykašlalo a zavrhlo mě kvůli tomu, že jsem se šla léčit...
A nechápu, proč se pořád snažím předstírat, že jsem na živu, když moje duše dávno chcípla xD koho chci obalamutit? Svoje okolí nebo sebe?

View more

Taky někdy máte “všechno mě sere” náladu? 😒 co je na takovou náladu nejlepší lék?

Dark Soul
Jo, každé ráno XD Ráno, tak hodinu po probuzení prostě nekomunikuju, nemluvím, neodpovídám, ani na pozdrav XD
Lidi se kvůli tomu na mě občas, naštvou, ale prostě to tak mám, není to tak, že bych ty lidi cíleně ignorovala, jen mi trvá dýl, než se proberu.
A někdy to mívám i během dne, že mě štve i vzduch XD A hlavně lidi, jenom tím, že chodí okolo nebo auta... Ty bych nejradši všecky roztřískala za to, že jezdí :D
Na takovou náladu je nejlepší klid, prostě se někde zavřít, třeba s knížkou nebo se sluchátkama a prostě si dopřát chvíli pohody o samotě.
Taková nálada má často nějaký důvod. Jasně, každej to občas má i jen tak, že se třeba blbě vyspal, ale většinou to nějaký, i když třeba malý důvod má, a proto je nejlepší mít v tu chvíli klid, být sám, aby nás právě nemělo co srát a třeba popřemýšlet o tom, co nás do té nálady dostalo a jak to můžeme vyřešit.
A nebo se prostě uvolnit, odreagovat u filmu, u muziky nebo procházkou.
Nejlepší je se na chvíli od všech vzdálit, protože v takové náladě vás nějaké utěšování rozptylování nebo snaha někoho druhého vás rozveselit nebo nedej Bože otázka ,,Co je, co se děje" tuto ,,všechno mě sere" náladu tak 10x prohloubí.

View more

Next