Ask @BlackPretty13:

Akú najhoršiu bolesť ste zažili

Zažila jsem různý druhy bolesti. Fyzickou - při mononukleoze, kdy jsme měla dva týdny v kuse 41 horečky a nemohla ani pít nebo při operaci, když mi v podstatě uřízli koleno...
Psychickou - když mě bývalej podvedl a poslal mi to nafocené, nebo když mi vlastní máma do očí tvrdila, že chce abych radši umřela...
Různá zklamání, různé druhy bolesti, ostatně asi jako každý zažila zažívá.
Ale víte, co je nehorší bolest? Když se někdo, na kom vám záleží, ničí. A nic, co uděláte nebo řeknete nepomůže. Nejhorší je ta naprostá bezmoc. Když se musíte dívat, jak se dobrovolně vrhá do propasti a odmítá se čehokoli chytit a vám nezbývá, než se jen dívat, jak mizí dole v temnotě.
Protože když jde o vás, můžete VŽDYCKY NĚCO udělat. Ale když jde o někoho jinýho, tak ne. Můžete jenom přihlížet a prosit všechny vyšší síly, aby zasáhly, ale to je tak všechno.
Přihlížet bolesti někoho milovaného a nemoct nic udělat je ta nejhorší bolest ze všech.A ta absolutní bezradnost.

View more

Kdybys byla ráno s přítelem, uděláš tři hrnky nebo se o ten druhý láskyplně podělíš? 😜

Škaredý černý Havran
Dobrá otázka :D Když jsem s přítelem udělám každýmu jeden a o chvíli později další, takže vlastně 4 xD On totiž miluje kafe ode mě xDD
Ale kdybych si musela vybrat z toho, co říkáš, tak bych udělala tři :D jenže s ním mám taky povinnou pořádnou snídani, takže toho kafe nepotřebuju tolik najednou

View more

+1 answer in: “Z čoho sa tešíš, keď sa zobudíš ráno?”

Neměla bys to vzdávat

Neměla vzdávat? Ale co? Tady není co, chápeš?
Dobře...řeknu ti to zase na tom příkladu jít hlavou proti zdi.
Máš zeď. Fakt tlustou a vysokou zeď, nejde jí podkopad, nejde jí přeskočit, protože to prostě fyzikální zákony neumožňují a žádné,,ale" není.
Tak půjdeš hlavou proti zdi. Budeš to té zdi vrážet 4x nebo 5x denně. Každej den znova a znova, když víš, že jí prostě neprorazíš? Budeš mít z toho akorát bouli, bude tě bolet hlava a budeš mít otřes mozku. Každej den znova a znova půjdeš 5x za den hlavou proti zdi, strašně se praštíš a bude tě to strašně bolet, bude ti zle. Pokaždý to bude horší. Nic z toho nebudeš mít, protože ty budeš trpět, den za dnem budeš mít větší boule a modřiny, ale se zdí to ani nehne. Víš, že to s ní nehne. Neuděláš do ní ani rýhu, ale sebe poraníš. Jednoho dne přestaneš vrážet hlavou do zdi. Věř tomu. Přestane tě to bavit, se pořád jenom mlátit o kus betonu, se kterým to ani nehne. Nikdo nevydrží bez přestání tlouct hlavou o zeď.

View more

čo sa nikdy nezmení, a je super, že sa to nezmení

ZZZ
Na nic super si teď nedokážu vzpomenout, promiň, ale vím, co se nikdy nezmění a je to špatný.
Jenže se s tím prostě nedá nic dělat. Nedá! Pořád jsem si snažila si nalhat, že ano. Pořád jsem se tomu nutila věřit. Pořád jsem se překonávala
A jak to vždycky skončilo? Zvládla jsem to. Ale za jakou cenu? Nikdy se to neobešlo bez slz. Zrovna před chvílí...udělala jsem to, co jsem věděla, že musím, aby se neopakovala ta stejná ,,chyba" co přesně minulý týden touhle dobou...A výsledek? Sedím tu na posteli a brečím, nemůžu to zastavit a je mi tak zle, že kdybych nemusela opravdu nutně dělat věci do školy, tak si bych si radši vzala prášky a odpadla, než tohle snášet.
Než každej den několikrát bojovat s tou bolestí. Když vím, že to prostě nepřejde. Podepsala jsem si to sama...
A začínám si uvědomovat, že to tak asi prostě bude a musím se s tím smířit. Protože to nejde jinak. není to možný. Neexistuje to. Neexistuje cesta ven! Potřebuju odmaturovat... na to musím mít sílu a schopnost používat mozek. To jo. Ale dál? Dál nic. Jiná možnost není...Je to boj s větrnými mlýny. Doslova. A když budu kopat do zdi mlýnu, akorát si ukopnu palec, ale se zemí ho nesrovnám. Bude mě to jenom bolet, ale on bude stát dál. I kdybych proti němu šla hlavou a rozmlátila se na kaši, stejně bude stát dál.
Nevím, co bolí víc. Že jsem to dneska ,,zvládla" nebo to uvědomění si, že není cesta ven. Nikdy nebyla. A proč mi tvrdili, že je? Co mi měli říct? že není? Že je to beznadějný a že to prostě jinak nebude? To mi nemohli říct. Nikdo by to neřekl. I když to každej v hloubi duše ví. Ale milosrdný lži v tomhle případě nebyly k ničemu, byla otázka času, než mi to muselo dojít...
A možná jsem i ráda. Že mi to došlo teď, než abych každej den prožívala tohle, každej den s pláčem a v hrůze kopala do větrnýho mlýnu a naivně věřila, že to třeba k něčemu bude, že je to cesta správným směrem.
Musím udržet mozek schopnej,a by udělal tu pitomou maturitu, to jo...Ale pak bych možná měla přestat tlouct hlavou o zeď a pořád si nalhávat, že tím opravdu bořím mlýn, když to není pravda. Můžu lhát všem okolo...ale sobě ne. A to je to nejhorší. Nemá to smysl. A už vůbec ne za tuhle cenu. Stejně nemůžu nic dělat! Jo, je super, že mi to myslí a nepadám joo to je sice děsně super, ale k čemu to je, když mě to totálně zabíjí zevnitř a jsem z toho tak špatná, že stejně nejsu schopná ještě dlouho potom nic dělat? Výsledek je stejný.
A to se nezmění. To není výmluva, není to slabší chvilka, je to holej fakt. A je jedno, jak moc budu předstírat ať už před světem nebo sama před sebou, že ne. Vždycky to budou jenom lži, kterýma se budu snažit uchlácholit, nic jinýho.

View more

to je fail že si i vychrtla bledule jako ty našla kluka :P

-___-
vychrtlá už ne...
A víš co? Když miluješ, nedíváš se na vzhled, ale na to, co je uvnitř. A já jsem moc ráda že někoho takovýho mám, jsem za něj neskutečně ráda :3 Mám fakt štěstí.
A taky je mi úplně jedno, když se to někomu nelíbí xP
A mě sice nazýváš vychrtlou bledulí, ale sám/a se ani nepodepíšeš ;)

View more

Máš úzkosti? Ak áno, tak z čoho?

Nikolka❤❣
Na mých úzkostech je nejhorší to, že většinou žádnej důvod ani nemaj, a když, tak je to taková maličkost, že je mi až blbý to jako ten důvod přiznat :(
Díky lékům to není tak strašný, ale mívala jsem i takový úzkosti, že jsem skoro nemohla dýchat, nemohla jsme jíst a pomalu ani pít, jak jsme měla stažený žaludek. Jednou se mi i stalo, že jsem kvůli tomu nešla do školy, protože jsem prostě nebyla schopná vstát a oblíct se, jenom ležet a třást se.
Teď už se to ( zaklepat na dřevo!) nestává, ale třeba se mi stalo, že jsem se uprostřed písemky zasekla a už nenapsala ani písmenko jen proto, že jsem v první chvíli nevěděla odpověď na jednu otázku. A prostě už jsem se neodsekla až do konce hodiny.
Ty stavy jsou fakt protivný a nejhorší je, že v tu chvíli nepomůže absolutně nic, jenom počkat, až to přejde.

View more

Dokážeš dať ľuďom druhú šancu?

Nikolka❤❣
dokážu jim těch šancí dát milion...Ale už se to snažím nedělat. Záleží taky jak v čem. Chybuje každej. Pokud někdo něco udělá neúmyslně, tím, že něco nedomyslí nebo prostě pokazí, něco plácne...Beru. To se stává, a pak má těch šancí víc, než jen dvě.
Ale pokud jedná s úmyslem ublížit nebo cíleně dělá něco, co ví, že ublíží a udělá zle, pak seberu všechny svoje síly k tomu,a bych mu už druhou šanci nedala. Protože vím, jak to pak dopadá. Lidi si z vás pak dělaj hej nebo počkej a kašlou na vás a zajímáte je jenom, když zrovna potřebují a skáčou vám po hlavě.
Na druhou stranu, obklopuju se jenom lidma, u kterých vím, ( teda nikdy nemáte jistotu, ale víte, jak to myslím) že se bavíme proto, že se máme rádi, ěnjjak si sedíme a nemáme potřebu si škodit, naopak.
Těm pak druhou šanci klidně dám, protože úplně nepočítám, že by mi cíleně chtěli ublížit. Ale o to víc mě pak zraní, když se to stane, a pak už žádná druhá šance vůbec nepřichází v úvahu

View more

Je podľa teba ťažké byť mladým?

~Mari[~]ka~
Dneska určitě a fakt hodně. Skoro nikde vás nevezmou do práce bez zkušeností...jenže kde je máte vzít, když vás bez nich nikde nevezmou? hm? Je to začarovaný kruh.
A pak... Dneska už chcou na všechno vysokou školu. na učitelku ve školce, na zdravotní sestřičku, dokonce na prodavače v knihkupectví už požadují bakaláře...A zároveň sou to právě vysokoškoláci, kdo nemůže najít práci. Zase začarovaný kruh. Všude požadují vzdělání, i tam, kde opravdu není potřeba ten titul, ale spíš ty schopnosti ( to ale nikoho nezajímá, že je máte, když na to nemáte papír) a zároveň vám všude řeknou, že zrovna s ,,tímhle" vás ,,nepotřebují".
Celkově je to dneska strašně těžký, najít si třeba takové bydlení. jen nájem jednopokojového bytu je kolikrát víc, než většina nástupních platů, co člověk dostane do začátku.
Dneska mladí lidé nemívají do začátku nic. Žádné věno, žádný základ, žádná opora. (Až na pár vyjímek z bohatých rodin, které mají na to svoje potomky zabezpečit a zajistit jim bydlení, popř je plně živit na studijích a ještě třeba i v začátku práce)
Spousta lidí dneska musí dlouho studovat a i pak dlouho nemůžou najít práci, nemají - a nemají ani šanci - si rychle zajistit bydlení a aspoň nějaké slušné podmínky k životu.

View more

Ty jsi vegetariánka?

Úplná vegetariánka nejsu, to bych fakt kecala, spíš pescetariánka, ryby jím a občas, když fakt není doma nic jinýho, co bych jedla a máme uvařený třeba kuře, tak si taky kousek vezmu, ale jinak se masu spíš vyhýbám, stejně mám radši tofu, sóju, šmakouna a tyhle náhražky masa.
Ale doma jim to strašně leží v žaludku, že nechcu jíst maso a občas jsou na mě kvůli tomu zbytečně hnusní. Třeba vepřový nejím vůbec ( Slepic se přece jenom bojím, ale prasátko je pro mě jak pes)

View more

Učíš sa rád/rada cudzie jazyky? Máš nejaké tipy pre rýchlejšie učenie?

~Mari[~]ka~
Jak se to vezme. Jsem dost vlastenec, miluju češtinu, je to můj jazyka žádný jiný se jí podle mě nevyrovná :3 Ale zas když se mi nějaký jazyk líbí a mám k němu vztah, třeba jako k ruštině, tak se ho učím ráda a baví mě to.
A taky opravdu hodně dělá učitel, třeba němčinu nesnáším, ale máme na ní tak skvělou učitelku, že ve škole mě baví.
K angličtině už mám takový odpor, že jí považuju za nutné zlo. Ale zase nemůžu zpochybňovat její důležitost, vím, že bez ní to prostě nejde,a že se jí naučit musím, takže se snažím, i když tím, jak už jí mám po krk, mi to moc nejde.
Myslím, že výuka cizích jazyků u nás ale probíhá úplně blbě, učí nás tím stylem, že strašně lpí na gramatice, na detailech, které nakonec nejsou vůbec potřeba, protože třeba ani rodilí mluvčí je kolikrát až tak neznají :D Témata na maturitu z AJ kolikrát vůbec nejsou o tom, jak člověk umí angličtinu, ale o tom, kolik toho ví o daných tématech samotných...Což mi přijde úplně zcestný.
A skoro vůbec nekonverzujeme, nemáme možnost mluvit, poslouchat a ten jazyk používat a bez toho se to prostě dobře naučit nejde :/
Tiyp na jejich učení asi nemám, základ je mluvit, mluvit a mluvit, nejlepší je vyjet někam do ciziny, ale to si opravdu ne každý může dovolit. :(
Jinak třeba na slovíčka mám trik si je furt dokola psát a říkat a nebo si je s něčím spojit, učit se je pomocí asociací. Jinak asi nic

View more

Next