Ask @BlackPretty13:

Zvládneš všechno. Jsi na to uvnitř silná dost, jen se bojíš to zkusit. Nikdy nedovol vlastnímu strachu aby tě vyřadil ze hry. A hlavně hlavu vzhůru. Jsi úžasná a chytrá holka. Drž se a nezapomeň, že ikdyž se ti zdá že je všemu konec a nevidíš cestu jak dál, tak ta cesta je pořád před tebou.

Neřeknu
Ano :33 Děkuju ti moc. Ale tím, že nikdo neví, s čím tam doopravdy jdu ( až na přítele a rodiče), tak nikdo taky neví, že strach sám o sobě... Nebojím se toho, jak to tam bude. Nic nebude horší, jak Bohnice.
Bojím se toho, že nezvládnu porazit toho démona, co mám v hlavě. Deprese, manický stavy a úzkosti... s tím vším vlastně vyrůstám a mám léky, které to všechno hodně tlumí a díky tomu jsme vlastně vždycky zvládala vést normální život, že si lidi často ani nevšimli, že je se mnou ,,něco špatně".
Ale tohle je nové. ( nebo nové... plácám se v tom už skoro rok, ale to je teoreticky pořád nové)
Nevím, jak se k tomu stavit nebo jak proti tomu bojovat a žádné léky na to nejsou. Jediný lék je opravdu jen vlastní vůle a tu nevím, jestli jí mám dost silnou.
A vím, že byli lidé, kteří to nikdy úplně neporazili nebo se jim to vracelo nebo i když žili zdánlivě normální život, tak psychicky se toho nikdy úplně nezbavili.
To je to, čeho se děsím. Děsím se totiž představy, že by to mělo být jinak, děsím se představy, že bych toho nechala... Přitom na druhou stranu právě to je to, co nejvíc chci. ( a ne prosímvás nejsem drogově závislá- závislá možná ale žádný drogy v tom nejsou XD)
Chci určité věci přestat řešit a přestat se jimi trápit, jde o věc, která je pro většinu lidí naprosto normální, ale já mám vztah k ní definitivně narušený. A teď si fakt neumím představit, že by to někdy mohlo být jinak...
Ale tady fakt pomůže jenom moje pevná vůle a to, že musím doopravdy chtít. Musím postavit zdraví na první místo ( To tělesné i duševní)
A změnit se. Zvyk je železná košile a změna je vždycky problém. protože jinak bych se mohla dostat i do fáze, kdy by škody na zdraví byly nevratné, já mám vlastně ještě štěstí...
Takže musím prostě nechat těch blbostí a začít být aspoň v tomhle ohledu zase normální. Jak říkáš, život nekončí, i když mám pocit, že jiný život než tenhle už nebude, ale byl před tím, tak, sakra práce, musí být zas.
A to je něco, co budu muset sama, protože to za mě žádnej doktor udělat nemůže.
To musím já sama a musím chtít. To si právě nejsem jistá, jak jsem psala, že si nejsu jistá, za který tým chci vlastně hrát...Budu muset chtít hrát za ten správný, proti tomu druhému. Hrát proti tomu, za který jsem doteď hrála... což je vlastně zase ,,jen" věc změny a pevné vůle. Ale to asi jako všechno. :)
Zmiňuješ cestu... právě z té dementní cesty co ničí mě i mé okolí se musím přinutit slézt, co hůř, jít po ní, ale zpátky! A pak z ní sejít... A jít po té dobré a zapomenout na to, co mě pořád tak táhne na tu špatnou, změnit nejen své zvyky, ale hlavně myšlení.
Ale mám vlastně jen dvě možnosti... buď to zvládnu a nebo ze mě bude úplná troska, která od sebe akorát odežene všecky, kterým na ní záleží.

View more

+1 answer in: “Ať jsi brzy ok a ze špitálu doma, drž se! Hodně odvahy a sil! ✌️👍”

Jak probíhá tvůj obyčejný den doopravdy?

Princezna bez království
Když se zrovna nechystám jít se léčit nebo není nic mimořádného? Jako den, kdy normálně chodím do školy?
Vstanu v šest, ještě tak 10 minut hypnotizuju okno nebo zeď naproti sobě, pak se protáhnu, trošku si zacvičím, ale jen protahování nebo lehké posilování, cardio mi ráno nejde :( Pak vypiju velkou sklenici vody s citronem nebo zelený čaj.
Pak se obleču, udělám si kafe a třeba nějaký koktejl k snídani a jdu si udělat vlasy, umýt se atd. když je potřeba tak dojdu ven se psem, dám najíst kočkám, pokud ségra něco potřebuje tak se postarám o ní... Pak si vypiju kafe a koktejl, chvíli panicky pobíhám po bytě a přemýšlím, co jsme zapomněla a pak jdu do školy. Tam jsem tak dlouho, do kolika zrovna máme... Pokud je pondělí, jdu po škole běhat, pokud středa nebo čtvrtek, tak na brigádu, jinak domů.
Tam obvykle něco napíšu, pak udělám, co potřebuju do školy, vyluxuju pokoj, vyvenčím psa, pokud je potřeba tak vytřu nebo dojdu na nákup, když mám volný čas tak si čtu nebo kreslím nebo se jdu projít do lesa. Večer si trochu zacvičím nebo tančím, pokud se donutím a buď poslouchám hudbu nebo koukám na seriál a okolo deváté večer si vezmu pulile a do půl 11 většinou vytuhnu XD Vlastně vedu strašně nudný život :(

View more

tvoje oblíbený písničky?

Fox
Momentálně?
Na Na Na - MCR
We drink your blood - Powerwolf
Tears don't fall - Bullet for My Valentine
Man with the Plan - Korpiklaani
Elan - Nightwish
Born to Burt - The Relapse Symphony
Oseň - KIT-I
Hide and seek
Bad Romace - Rock cover
No je jich moc, tady je pár, co poslouchám ráda a často. :)

View more

Děsí vás nekonečno nebo vás naopak přitahuje? Cítili jste se někdy, že nic není nemožné a všechno zvládnete? Blíží se tento pocit pocitu nekonečnosti? Kdy jste se takto cítili?

Dark Soul
Děsí i přitahuje. Od malička jsem byla fascinovaná vesmírem a pořád přemýšlela o tom, co je vlastně to nekonečno a jak si ho mám představit.
Jak může být něco prostě... nekonečné? Všechno v našem životě, všechno, co známe má začátek i konec. Všechno včetně života samotného. Tak jak může něco NEMÍT začátek a konec?
Tohle si naše mysl neumí představit. Náš mozek to nedokáže. Stejně jako si nedokáže představit nebo vymyslet úplně novou barvu...
Pojem nekonečno nikdo z nás nemůže plně pojmout ani si ho představit. Možná proto je to tak fascinující a přitom děsivé. je to proti naší přirozenosti a proti tomu, co známe.
Že nic není nemožné a že všechno zvládnu cítím vždycky, když se posunu ve svém cíli. Ale vždy jen na chvíli. Pokud se dosavadní úspěch rychle nepohne dál, stává se z něj pro mě neúspěch a zklamání. A nejhorší na tom je, že vím, že teď budu muset chtě nechtě udělat pár kroků dozadu, protože není jiná možnost. Pokud z té cesty nesejdu a budu v ní pokračovat, čeká mě na konci jenom sráz... Vím to, ale stejně mám pocit, že se nikdy nedokážu odlepit a už vůbec ne z ní sejít. Ale pokud to neudělám, spadnu. Do bezedné jámy... Do nekonečné jámy...
Nekonečno není nic pro nás, pro lidi. Náš život a všechno v něm má konec a začátek a tak je to přirozené. Nedosahujeme velkoleposti vesmíru. Nemáme na nekonečno právo... nekonečno je pro vyšší moc

View more

Přeju ať se tam dáš rychle dohromady. :)

To je právě to, čeho se obávám, zda je vůbec možné. Co se týče momentálně způsobených zdravotních problémů, to napraví velice rychle... Ale po duševní stránce nevím. V tuto chvíli nevidím naději. Nevěřím tomu, protože způsob hledám už dlouho. A je to moje vina, to je nejhorší. Jistě prostředí mi k tomu hodně dopomohlo a jistá událost z minulého léta také, ale kdybych byla dost silná a měla dost vlastního rozumu a prostě se na to vykašlala, když to ještě šlo...No dobře, možná to ani nešlo. Nejvíc mě mrzí, že si můj přítel a ségra dělají takové starosti. nemám ráda, když si o mě někdo dělá starosti nevím proč, měla bych za to být vděčná, ale nesnáším to. Hlavně kvůli tomu tam jdu, i když mám z psychiatrie spíš trauma, po tom, jak na houby to bylo loni...
Ale asi jsem tuhle lekci potřebovala, abych si začala vážit samy sebe a nebrala se jako prostředek k ,,dání někomu lekci" nebo ,, ukázce, co způsobil" protože těm lidem to ve finále bude jedno a jedinej, kdo bude trpět budu já a co je horší, ti, kterým na mě záleží... Ale rozhodně ne ti, kterým na mě nezáleží a proto se tak vlastně zachovali..., ne, těm to bude úplně jedno a bita budu já sama ( a právem) a ti, kterým na mě záleží a ti, co si to fakt nezaslouží.
To, co jsem způsobila tím, že jsme neměla ( a nemám) žádnou sebeúctu, je dost hrozný a nejvíc mě teda na tom mrzí, že tím trpí i někdo jiný :(

View more

No nezapomeň to všude rozhlásit, že jdeš do nemocnice :D Navíc myslím že každýmu musí být jasný proč stačí se na tebe podívat ;)

Ano jdu... Konkrétně do Černovic. Řekla jsme to těm,kteří to potřebovali vědět, to je celé. Že si to někam napíšu, to už je taky moje věc, koho to nezajímá, řešit to nebude a kdo holt nemá dost zajímavý život, aby neřešil to, co ho nezajímá si to asi z nudy bude číst XD Co jinýho mám na to říct...
Ne, myslím, že nikoho ani nenapadne proč. Budou si myslet, že jsou to zas ty moje úzkosti a záchvaty paniky, ale ne... Ale to je jedno, protože já to nechci říkat, proč tam jdu, ví to jen rodina a přítel a jeden kamarád a nikomu jinýmu do toho ani nic není.

View more

Jaké léky bereš??

před méně než 1 minutou
řekne ti to něco? ty názvy?
Quentiapin a derin. Pokud myslíš ty na psychiku. Mám doma i questax a kdyby nejhůř bylo tak diazepam, ale ten je hrozně návykovej plus na spaní mám ještě milion dalších, ale ty už neberu, jen mi zbyly.
Pak beru železo, zinek, biosil, magnésium, C, B-komplex a ještě něco... takovejch minerálů a stejně jdu asi do nemocnice :( Zítra se uvidí...

View more

je niečo čo vám uviazlo v pamäti hoci to v živote vôbec nepotrebujete?

ZZZ
Už to vím... už vím, proč mě máma tak nesnáší... ne že nesnáší. Ono je to ještě horší. Dneska jsem se to dozvěděla a upřímně? jsem vyděšená.
Vždycky jsem musela být dokonalá, naprosto. Samý jedničky, nejlepší v kroužcích, vyhrát všechny soutěže, vždycky poslušná, hodná a při ruce... a později už jsem to nezvládala. navíc jsem začala být hodně nemocná a s nemocným dítětem jsou problémy a problémy nesedí do rovnice o dokonalosti. možná jsme jí prostě zničila její iluzi a přání o tom, že budu dokonalá. Tušila jsem to. Co tušila věděla jsem to, jenom jsem tomu nevěřila.
Výčitky za její těžkej porod za to co bylo když mi byly 4.. Věci z dětství, co si ani nepamatuju,ale pořád je mám na talíři. Přitom jsou to všechno vlastně maličkosti.
Jak jen řešila moje průsery...jaký průsery omg myslí ty samý jedničky perfektní výsledky v soutěžích a to že jsem do 16ti nevytáhla paty? Abych třeba náhodou nepřišla později jak v půl osmé a aby neměla důvod si myslet, že se neučím nepracuju a tahám se s nějakou špatnou partou. To všechno proto, abych splnila její představy o dokonalosti. V podstatě jsem jí obětovala dětství a kus dospívání. A ráda, protože mě něco motivovalo, učilo disciplíně a snažení.
Už vím v čem je ten problém, proč bývala tak perfektní máma když jsem byla malá. Tehdy měla naděje na tu absolutní dokonalost a líp jsem to zvládala, protože nároky byly samozřejmě menší.
Jakmile už jsem nedokázala být dokonalá, protože nikdo není odepsala mě. Teď už to vidím. V podstatě mi to řekla.
a řekla že mě úplně odstříhne protože na mě nemá nervy že je nejlepší zklamání jako já odstřihnout ze života a bude pokoj... je mi z toho zle... z toho jak moc je přesvědčená o tom jak se ona celý život snažila a já zklamávala. jak zarputile věří tomu že nikdy neudělala chybu a já byla nevděčná a házela jí klacky pod nohy... je to ještě horší než kdyby mě prostě nesnášela.

View more

114. A bylo to vůbec k něčemu dobré? #B

Bunney
Právě na to se také ptám. Bylo? Bylo to všechno zatím vůbec k něčemu? Ano, k něčemu ano. Ale ještě není konec, ještě musím pokračovat...
Musím? To je ta otázka... Chci? Co vlastně chci? Ještě nevím, za který tým chci vlastně bojovat. Vím, že musím jít dál, jenže je to tak těžké!
Musím opravdu vytrvat, i když mě to tolik ničí? Pro všechno se musí něco obětovat, ale musím obětovat tolik? A pro co? Pro tak malý a pomalý výsledek? Když každá sebemenší chybička je takový krok zpět, kdyžto dlouhé snažení tak malý vpřed, pokud vůbec?
Cítím, jak mi dochází síly. Jak mi dochází naděje. Jak mi to jde čím dál hůř.
A nebylo by mi líp, kdybych s tím prostě přestala? A můžu vůbec přestat? Dokázala bych to? Ne! Neodpustila bych si to...Nevydržela bych sama se sebou. Takže jsem vlastně v pasti? Co mi zbývá? Asi nic, než věřit, být trpělivá a snažit se dál, každý den o trochu víc, než včera. Poskytnout oběť. Nehledat důvody, proč nemůžu, ale naopak důvody, proč musím!
Otázka je, zda to ve finále bude k něčemu dobré. A zda mě to nezničí... Protože jsem slabá. Vím to, nejsem silná. Nejsem doopravdy schopná.
A i kdybych to dokázala, bude to k něčemu? Dosáhnu tak klidu? A nebo zjistím, že jsem si vybrala bojovat za špatný tým?

View more

túto otázku využi ako chceš😉

Fox
Člověk trochu zhubne a hned si lidi myslí, že má anorexii...
Začne jíst víc ovoce a všichni si myslí, že je vegan...
A známej, kterýmu jsem řekla, že nejsem na holky a představa, že bych něco měla s holkou, mi přijde divná, si myslel, že je to kvůli mojí víře...
Takže je pravděpodobnější, že jsem náboženskej fanatik než heterosexuál? XD
Aha ok...
Začneš jíst víc ovoce... jsi vegan
Trochu zhubneš... máš anorexii
Nejsi bisexuál... je pravděpodobnější, že jsi náboženskej fanatik než prostě jen hetero...
Vítejte v dnešní době :)

View more

Který trend se ti příčí?

Trend vyhublosti. Podporování toho, že čím hubenější, tím lepší. Neříkám že je hezké nebo zdravé mít nadváhu, ale spousta lidí, co vůbec hubnout nepotřebuje, stejně hubne, protože všude vidí jenom tipy na zázračné diety, návody na cvičení a stovky článků o hubnutí a těm kteří jsou až moc hubení se říká, jakou mají TOP postavu.
A tak si řeknou ,, Sice nejsem vyloženě tlustý/ tlustá, ale kdybych dal/a dolů 3 kila, bylo by to lepší. a tak dál... Tohle je úplně zbytečné, lidé se tím úplně zbytečně trápí, je to celé jedna velká vymývárna mozků a jestli se toho nenechá, může to taky dost lidí stát i život... >:(

View more

Dávání otázek - INFORMACE - Kdo chce otázky atd...

† Rex † ☠屍鬼
Ahoj, pro všechny, kterým ode mě nějakou dobu už chodí otázky i pro ty, kterým ne, ale chtěli by otázky dostávat... Věnujte prosím tři minuty tomuhle textu...
Kdo chcete dál dostávat otázky, dejte lajk na tuto odpověď, ale pozor! Za a beru prvních 50, protože najednou nemůžu odeslat otázku víc, jak 50ti lidem a potom nemám přehled v tom, komu jsme otázku dala a na koho jsem zapomněla... ( pokud by byl náhodou hodně velký zájem, tak vezmu prvních 60 a nějak to udělám :) )
Dál bych chtěla říct, že dávám otázky, které jsou nějakým způsobem na zamyšlení nebo složitější a nerada pak vidím odpovědi typu: ,,jo, ne, nevím, ok, Podle mě ano nebo dokonce nedej bože Googluj...." Tohle opravdu ne. Takhle odpovídejte na otázky k tomu určené ( chápu, že ne každého baví odpovídat složitěji, proto si rozmyslete, zda se vám můj typ otázek líbí a máte o ně zájem)
Jinak samozřejmě můžete oddovídat, jak chcete, i otázku využít jako volnou otázku nebo odbočit od tématu, to je na vás...
Takže pokud takové otázky chcete dostávat, lajka sem a budou vám zhruba 4x týdně chodit :) Jak říkám prvních 50, max 60, aby v tom byl pořádek.
A pokud nechcete, využijte jako volnou otázku nebo smažte.
Váš Psychoušek Kaii

View more

Next