Děkujíí:))
28
„Jsem těhotná“ promluvila jsem po delší chvíli. Všichni zůstali jen mlčky na místě. Po pár sekundách se probrala moje mamka. „Panebože to je úžasné, gratuluji“ přiběhla mě obejmout, pak se nahrnuli všichni. „a nejsi na to ještě mladá, je ti teprve 18“ „Já vím, ale stalo se“ usmála jsem se na všechny. Vzali to v klidu, což jsem ráda. Nakonec vánoce a všechny svátky byly úžasné a prožité s těmi nejlepšími lidmi.
Na začátku roku každý odjel a my jsme s Nickem zůstali zase sami. Bříško už jsem měla větší, ale na první pohled pořád nepatrné. Nick se o mě staral a já se měla nejlíp na světě. Všechno bylo krásně dokonalé. Možná až trošku moc. Šla jsem po cestě do obchodu. Nick byl v práci a tak jsem se rozhodla, že něco nakoupím. Procházela jsem se v centru a koukala po obchodech. Zašla jsem do takové temnější uličky, myslela jsem, že to bude hezká ulička plná stánků jako každá ulička tady v centru, ale tahle byla docela jiná. Bylo to tam otřesné. Tma a špína. Chtěla jsem to rychle projít, ale uslyšela jsem zvuky. Myslím, že v tom byly i hlasy, ale spíš chůzi. „Haló? Je tu někdo?“ nikde nic. Nikdo tu nebyl, nebo alespoň neodpovídal. Pořád jsem slyšela jako by se ke mně někdo přibližoval. Začala jsem se bát, otočila jsem se nazpět, že půjdu jinou cestou, ale v tom mě něco zezadu popadlo a zacpalo mi to pusu, nemohla jsem křičet, nemohla jsem pomalu ani dýchat. Začala jsem kopat a v tom jsem ucítila nějaký zápach a pak už jsem zavřela jen oči.
Znovu jsem je otevřela až po pár hodinách, nebo mi to tak připadalo aspoň. Nevěděla jsem, kde jsem, někdo mě nesl v náručí, já tu osobu neviděla, vlastně jsem neviděla nic. Všechno bylo hrozně rozmazané. Chvilku jsem se nechala nést a pak mě ta osoba hodila do rohu a já se z rozlámaným tělem a otřesem mozku dokutálela až ke stěně kde jsem zůstala jen ležet.
View more