Myslím, že nejde říct něco takového takhle obecně. Samozřejmě, že jsou složitá vietnamská jídla, která se nenaučím vařit asi nikdy, stejně tak jsou jídla, která se může naučit vařit každý a nedá se na nich nic moc zkazit. Mě vaření baví, ráda se něco nového naučím. Jaké je moje nejoblíbenější? No, to je docela těžké, mám vietnamská jídla fakt hrozně ráda, není moc těch, co by mi nechutnala. Nejraději mám asi "bún chả", "bánh cuốn", "nem" (asi všechny druhy), "bún bò Huế", "phở bò", "bún cá", tofu, ... Nevím nevím, je toho moc :).
Mám manžela :-D.
Dokonce jednu suchozemskou mám.
Nemůžu všechno zabalit a celý život jen cestovat... Tak možná to?
Nicméně mě napadá, že to vlastně ani nechci, protože moje práce mě naplňuje, posouvá - a často cestuji i kvůli ní. Ne, tak asi není nic, co bych nemohla dělat kvůli nedostatku peněz, dělám vlastně vše, co chci, peníze mi nikdy v cestě nestály. A přece jen jsou pro mě důležitější věci, které si za peníze nekoupím (a vím, že to zní jak z nějaké reklamy :-D )
Určitě jsem se někdy cítila špatně, ale "deprese" je už medicínský termín - depresi někde jen tak "někdy mít" a "někdy nemít". Deprese je stav na antidepresiva.
Rybí omáčka, bambus (zvlášť když se vaří) a zkvašená rýže.
Dřív mi stačilo i 4-5 hodin, teď musím spát osm, jinak jsem nepoužitelná a nejsem ani schopná vstát.
To je blbost, láska je pořád stejná.
Asi bych se s přítelem nestehovala, dokud by mě nevnímal jako partnerku a ne jen jako spolubydlící. V době, kdy jsem se já stehovala s přítelem, jsme byli už manželé a měli jsme za sebou spoustu dovolených a pobytů, kde jsme přirozeně spali na jedné manželské posteli. Takže koupě manželské postele byla přirozená věc. Nestehovala bych se proto s přítelem, dokud by spani na manželské posteli za přirozené nepovažoval.
Zhruba podle toho, jak jsou dobré a kolik mám času. Když jsem chodila do školy, po večerech jsem četla skripta, takže jsem knížky nečetla vůbec. Teď je to mnohem lepší, většinou čtu každý večer. Když je ale něco, co mě baví, jsem pět set stránek schopná přečíst klidně za tři dny. Teď mám rozečtené knížky dvě, v češtině mám rozectenou "Jak drahá je intuice" (druhý díl od Dana Arieliho, první byl "Jak drahé je zdarma"), v angličtině mám rozecteneho Harryho Pottera. Jde mi to v angličtině mnohem pomaleji, protože se snažím porozumět opravdu každému slovíčku a ne jen kontextu, takže u toho hodně překládám.
Ještě chci nějakou dobu pracovat a vydělávat, takže zatím beru antikoncepci. Máme v plánu ji tak do půl roku vysadit a pak tomu nechat volný průběh. Děti zatím plánujeme dvě, případně chceme jedno adoptovat.