Ask @MoniikaDominiika:

Ahoj! Chtěla jsem se zeptat, jestli bys sledoval/a na instagram 'blog'. Plánuju si založit 'instagram blog' - sice nevím téma, ale jsem 15 letá holka a chci se zeptat, zda bys to sledoval/a💛

Zlato, sledovat tě nebude nikdo, když budeš jen takhle škemrat, aniž bys neměla čím zaujmout. Nejdřív musíš něco nabídnout, internet je slečnami jako Ty přehlcený.

View more

To nicméně neodpovídá na položenou otázku. A mám další: čeho konkrétně se bojíš?

Michal Altair Valášek
Jsi zajímavý a chytrý člověk - a takových se prostě ráda ptám. Uspokojivější odpověď nemám.
Stejně tak u další otázky... Obecně jsem takový ten typ ustrašený srnky, který někdo řekne něco náznakem nepříjemnýho a ona uteče brečet do rohu :) Jsem citlivá na to, když má někdo, koho si vážím, negativní názor na mě. A ten se utvoří velice snadno.

View more

+1 answer in: “Co je za smrští otázek, které mi od tebe poslední dobou chodí? Přijde mi, jako by sis mě prověřovala, než mě pozveš na rande nebo tak něco...”

Aký je tvoj najväčší sen? 💫

Luca
Získat Nobelovu cenu. Ano, myslím to vážně. Buď za medicínu (léčba deprese?) nebo ekonomii (řešení chudoby? behaviorální ekonomie?).
Není to moc zdravý sen, mělo by mi jít jen o vědu, ale mám velmi nezdravou potřebu být výjimečná a dosáhnout úcty a obdivu, nejspíš pramenící z toho, že jsem celý život ignorována lidmi, které potřebuji. Ale vím to, takže vím, že bych spíš měla pracovat na odstranění této nezdravé touhy než na Nobelovce.

View more

Čítal/a si už niekedy čistú poéziu?

||Mari{~}Smile||

Chci stromům bouře odkoukat,
jež rozechvějí po tak skvělé
době mé oko zúzkostnělé,
chci v dálce věcem naslouchat,
jež neunesu bez přítele,
bez sestry nesvedu mít rád.
Co všechno bouře nepřetváří,
jak pročesává čas i háj:
vše věčné je, jak mimo stáří;
jak veršík, zbylý po žaltáři,
vypadá přísný, chmurný kraj.
Je nepatrné, s čím se rveme,
a obrovité, co rve nás;
jak věci, bezejmené, němé,
vzdejme se té, již nezmůžeme,
bouři, jež vzdouvá širý čas.
To je ten anděl, který trůní
starozákonním soupeřům:
když touhy jeho protivníků
v kov utuhnou v bojovém ryku,
cítí je pod prsty jak struny,
z nichž loudí hloubku k nápěvům.
Kdo tímto andělem byl ničen,
jenž ušetřil nás často ran,
povstane veliký a vztyčen,
tou přísnou rukou zformován,
jež laská tím, že hněte v něm.
Ten už se po vítězství neptá.
Ten ví, že roste, když je deptán
větším a větším soupeřem.

View more

Next