#patra

Především bychom si měli uvědomit, že to, kdo má jakou postavu, není zase tak důležité. Navíc...je to věc vkusu. Každému se líbí úplně jiná postava. taky v různých zemích se to liší. Třeba na jihu nebo v arabských zemích o našich ženách prohlašují, že jsou hubené jako had a přejou hodně štěstí českým mužům :D Jinde je zase naopak jako nejlepší postava brána ta drobnější. A bylo to tak i v čase. Dříve prostě žena musela být žena, a mít tvary.

---

Co se mého názoru týče, myslím, že to není podstatné, dokud nejde o zdraví. Prostě...dokud má ta osoba zdravou váhu, zdravé procento tuku, a dokud je zdravá, pak je to v pohodě z jedné i druhé strany. Navíc genetiku taky nikdo nerušil. Někdo je prostě od přírody drobnější, někdo zase plnější. Ovšem genetika není omluva pro podváhu a obezitu :) Asi tak.
Pokud má někdo problém vyjít tři patra do schodů nebo si zavázat tkaničky, má vysoký tlak a funí i na procházce a potřebuje velikost XXXL, pak to už není v pořádku a ten člověk by s tím měl něco dělat, a ne kvůli vzhledu, ale kvůli zdrav. A stejně tak naopak.
Pokud někomu trčí žebra a pánevní a klíční kosti, bolí ho sedět, protože ho tlačí kosti na zadku a na zádech, pokud někomu vypadávají vlasy a nehty a holka má nepravidelnou menstruaci z toho, jak moc je hubená, zase je to špatně a zase by se s tím mělo něco dělat.
Jenže v dnešní době jsme sice hodně přísní k těm, co jsou trochu víc při těle, ale hubenost se spíš cení. Nebo se to bere jako normální. A to mě popravdě děsí. jasně, i obezita vás může zabít, a rozhodně způsobí zdravotní problémy, ani nadváha není správně, ale je vědecky dokázané, že mírná podváha je pro zdraví více škodlivá, než mírná nadváha ( a tou mírnou nadváhou nemyslím nadváhu 10 kilo, ale třeba 3)
Další věc je, že ženy mají prostě od přírody dané vyšší procento tuku, které je pro ně zdravé a vhodné. Zatímco kluků se to pohybuje mezi 15-25%, tak u žen je to 18-30%, u žen středního věku dokonce 20-33%... A přesto dnes vidíme spoustu holek, které si cíleně udržují procento tuku třeba 14, ale jsou za to ještě chváleny a dělají na tom kariéru. A ony třeba díky svalům fakt nemají podváhu. Ale to procento tuku mají nižší, než by mělo být, a pak se diví, když to dlouhé době, kdy se na tomhle udržují, mají zdravotní nebo hormonální problémy, a svádí to na stres a já nevím na to, aby si to nemusely přiznat.
Další věc je, že se hrozně řeší ta váha. Jenže váha neukazuje, jakou máte postavu. Váha nepočítá s poměrem svaly vs tuk. Nepočítá se zadrženou vodou, případně s plností střev atd.
Zkrátka, oba extrémy jsou špatně, a ani jeden by neměl být podporován v rámci sebelásky, protože podvyživenost ani obezita už není věc sebelásky, ale hazardu se zdravím. Mít se rád ano. Mít rád své tělo ano. Umět přijmout své nedostatky a ocenit své přednosti ano, ale rozhodně to nevpoužívat jako výmluvu, proč nejíst a udržovat podváhu nebo proč se přejídat, nehýbat a být obézní ;)

View more

Pamatuji si, kdyz se objevilo v mediich, ze nejakou zenu..znasilnil nejaky chlap.."normalni" pripad..ve smyslu..nicim zazivnej kriminalni pripad, kterej cteme v novinach denne a nicim nas to nefascinuje...pripad, kterej ale postupne..diky poskytnutym informacim..gradoval vlastne az do roku 2019, kdy Nela vyskocila ze 4. patra.

---

Az tady to zacalo budit pozornost, hlavne v otazce PROC TO UDELALA? Az tady byl ten bod, kdy se fakt zacalo verejne resit..jak je mozny, ze si znasilnene zeny..nesou taky neco jineho..nez "neprijemny" vzpominky.

---

Vsechno se ale dalo do pohybu... vlastne teprve pred rokem, kdy o tom zvladla verejne mluvit a byla schopna poskytnout i ty nejhorsi detaily. A jestli teda musime pro kazdy hrdinsky gesto..mit nejakej chlapskej termin, tak Nela proste ma obrovsky koule.

---

Byl naprosto uzasnej rozhrovor na youtube..ted nevim jak se jmenuje ten chlap..ale je to prevzatej format "date si palivy zradlo a popovidame si u toho"..kde vlastne i po 4 letech..je strasne videt, ze se snazi zase usmivat nad plytkymi vecmi ve vsednim zivote obycejnyho cloveka, ale je za tim usmevem..stale spousta bolesti a slz.

---

Teda rikam "I PO 4 LETECH"..ja netusim, jestli jsou 4 roky na "srovnani se"..se znasilnenim(coz neni vystizny termin pro to..co ji ten magor provedl)..hodne/malo/akorat..nebo se s tim srovnat vlastne vubec nejde.
Protoze jsem znasilnen nikdy nebyl..nikdy jsem toho nebyl svedkem a nikdy si tak nedokazu predstavit..jak to musi rozdrtit psychiku dotycnyho cloveka..kdy ta hrozive vypadajici zraneni..jsou zaroven to nejmensi..co si z toho odnasi.

---

Ale zase na tohle nemam "zdravej" pohled.
Neumim rict "Dostal 20 let..ma co si zaslouzil a Nela se s tim srovnala, vsak to sama rikala, takze je to vyreseny"..Ty vole ne proste..Ja s tim kurva nejsem srovnanej!

---

Ackoliv chapu, ze Nela je uplne jina osobnost..nez my..co to tady chytre komentujeme.

---

Jeji psychickou silu nedokazu ani odhadout..nemam dostatecnej rozmer, abych dokazal zmerit muj respekt k tomu jak se se vsim dokazala poprat a dokonce o tom i verejne mluvit a fakt "nakopnout"..spolecnost k tomu, aby se o tahle temata..zacala vice zajimat, aby se lide, kterym se neco takoveho stalo..o tom nebali mluvit..aby lide, kteri toto udelali...dostali adekvatni tresty..
Aby proste spolecnost umela fungovat na principu "Nikdy nejsi sam, neboj se to rict"

---

Hnusny na tom je to, ze se musi stat neco strasnyho, aby se v reakci mohlo stat neco dobryho.

---

Ale...tech 20 Let..muze byt adekvatni cas k tomu, kdy o tom cinu..je clovek schopen mluvit, tim chci zautocit na typicky debilni kecy typu "proc to rika ted..proc to nerekla hned?"

---

Jasne..jeji smrt s tim nejde spojit..padl obrovskej bojovnik, ale i tak..pri ty myslence..co bude za 20 let..ze tenhle kokot vyleze z kriminalu a dejme tomu, ze bude schopnej nejak normalne zit. Achjo nevim. Jsem z toho nasrany. Doufam, ze toho zmrda kazdej den vymrdavaj do vsech der tak, ze na tom vozejku sam skonci.

View more

Moje životospráva spočívá především v užívání si života. Protože žijeme jenom jednou.
Stravuji se jako všežravec, kterým člověk je. Když mám chuť, dopřeji si čokoládu, skleničku vína nebo si zapálím. Nechodím cvičit, stačí mi pohyb třeba na zahradě. Neřeším žádné tabulky, co by člověk měl a neměl dělat. Na svůj věk i vyšší váhu jsem plně spokojený, tělo mi přiměřeně slouží, do čtvrtého patra vyběhnu s menšími obtížemi než někteří dvacetiletí sportovně založení mladíci. :-) Když mě tu a tam něco zabolí, raději pátrám po příčině, kterou se pak snažím odstranit, než abych do sebe naházel plato tabletek. Když měl ale něco zabolí úporně, jednou za čas si tu tabletku klidně vezmu. Nezdráhám se natáhnout se na gauč, kdykoliv jsem unavený. A je mi fuk, pokud je to ve tři odpoledne. :-)
P.S. I po tlačence a čokoládovém dortu mám cholesterol a krevní cukr jako miminko. A bolesti na hrudi nemám ani po přečtení některých zdejších odpovědí... :-D

View more

Tak třeba..
Včera jsem vám slíbila, že bude video z továrny. Tak jsem ho šla s mým nejlepším kamarádem Dannym natočit. Doufali jsme, že v továrně budeme jako obvykle sami. Jako vždy jsme do továrny vešli starými vraty a pak jsme se vydali ke vchodu přímo do továrny. Chvíli jsme jen tak přešlapovali a pískali. Čekali jsme jestli se třena někdo neozve.Nikdo se neozval a všude bylo ticho. To jsme stáli dole v předsíni. Pak jsme vyšli po schodech do 1 patra. Tam bylo rovněž ticho a nikde nikdo. Jen dveře do jedné místnosti byly před tím otevřené. A teď byly zavřené a ještě o ně bylo opřeno staré dřevo. Moc se nám to nelíbilo co se týče špatného pocitu, že tam nejsme úplně sami. Najednou Dannymu začal zvonit telefon. Nevěděl jestli ho má zvednout a nebo vypnout zvonění a čekat až to volajícího omrzí. Nakonec ale telefon zvedl a začal komunikovat s osobou na druhé straně.I přes to že Danny telefonoval, tak jsme se přemisťovali z jedné místnosti do druhé. Nakonec jsme měli jít na půdu. Ovšem tam jsme slyšeli mluvit dvě osoby. Byl to dospělí hlas takže nás trošku přepadl strach kdo to vlastně mluví za těmi dveřmi od půdy. Sešli jsme o patro níž, aby jsme mohli začít mluvit my a aby nás ten nahoře neslyšel. Chvilku jsme diskutovali o tom kdo to asi je a co bude dál dělat. Ale najednou se za námi ozvalo: Parchanti co tady děláte?! Oba dva jsme se strašně lekli a prudce jsme se otočili. Před námi stál chlap. Zarostlý a hodně smrděl a byl jen ve spodním prádle. Chvilku jsme byli zaražený a nevěděli jsme, jestli máme zachovat klid a nebo vzít nohy na ramena a co nejrychleji vypadnout pryč. Nakonec jsme se rozhodli zachovat klid a nějak situaci vyřešit. Vůbec jsme nečekali, že ten chlapík bude tak moc v pohodě. Úplně normálně se s námi bavil o tom jak dřív tý továrně pracoval a tak dále. Povídal si s námi jako kdyby nás znal roky. Vyprovodil nás až skoro před továrnu. Ovšem jsme se s ním dohodli, že se tam sejdeme v 11 večer a že společně pro Vás něco natočíme. Tak jsem se dohodla s mamkou že přespím u Dannyho. Čas plynul jako voda a bylo okolo 10 večer když jsme s Dannym vyrazili na cestu k továrně. Venku už svítily lampy a nevěděli jsme co nás tam přesně čeká. Byli jsme v továrně trošku dřív. No trošku..bylo půl 11 a my tam byli zbytečně brzo. Čekali jsme tam do 11 a volali jsme na něj že už tam jsme a že na něj čekáme. Ovšem nikde nikdo. A ani se nikde nikdo neozval. Stáli jsme tam jak přikovaný. Bylo to tam strašidelnější než jsme čekali. Kam jsme se podívali tak jsme měli dojem že tam někdo stojí a kouká na nás. Ale to byla jen naše představivost jak jsme byli oba trošku vystrašený. Bylo po 11 a on stále ještě nepřišel. Pořád se tam ale ozývali divný zvuky. Šumění listí a trávy, sem-tam zavyl pes a nebo se mrouskaly kočky. V té tmě to bylo opravdu dost scary. Bylo čtvrt na 12 a on stále nepřicházel. Tak jsme naštvaný a taky trošku po*raný odcházeli domu. Ale divný pocit, že tam někdo byl nás pronásledoval ještě několik metrů před továrnou.

View more