Minulost, nebo budoucnost? Co je pro vás důležitější? Proč? Cítíte, že pro vás minulost občas není podstatná, a že žijete jen realitou? *snad chápete*
Minulost jsem si už zažila. Není pro mě tolik podstatná, jako budoucnost, ale je potřebná. Dělám chyby, učím se z nich. Díky minulosti se z nich učím. Učím se z minulosti..
Budoucnost mě nikdy tolik nezajímala. Fajn, myslím do budoucna max. třeba jak se dá zdrhnout tímhle a tamtím oknem, a jak to udělám.
Jestli tady bude za několik let někdo bydlet...
Jestli si z tohohle udělám svoje útočiště...
Jestli budu mít tolik odvahy zdrhnout...
A pak teprve žít čistě přítomností.
Souhrn? Teď žiju budoucností a přemýšlím nad tím, jak budu žít přítomností.
To by chtělo zastavit.
Žít vším.
Učit se z chyb, které se staly...
Užívat si to, co se děje...
Plánovat, co se stane...
Žít minulostí,
přítomností
i budoucností.
Budoucnost mě nikdy tolik nezajímala. Fajn, myslím do budoucna max. třeba jak se dá zdrhnout tímhle a tamtím oknem, a jak to udělám.
Jestli tady bude za několik let někdo bydlet...
Jestli si z tohohle udělám svoje útočiště...
Jestli budu mít tolik odvahy zdrhnout...
A pak teprve žít čistě přítomností.
Souhrn? Teď žiju budoucností a přemýšlím nad tím, jak budu žít přítomností.
To by chtělo zastavit.
Žít vším.
Učit se z chyb, které se staly...
Užívat si to, co se děje...
Plánovat, co se stane...
Žít minulostí,
přítomností
i budoucností.