Napište nám sem tak... 5-10 zajímavejch či divnejch nonrpg faktů o vás! A kdyby jste byli odvážní, tak klidně i nějakou hezkou nonkovou fotečku, to by taky nebylo nanic. :d
Dost divnověcí jsem o sobě už psala tenkrát, když tahle otázka byla poprvé, ale naštěstí pro vás jsem divná až až.
1. Svůj osud vkládám do kouzelných HP ponožek, které se aktivují tím, že je ráno před zkouškou dáte na instastories. Aneb asi nejlínější student VŠ, co kdy byl. Ale funguje to (ozkoušeno i kámoškou u státnic)!
2. Jsem úchylnej sběratel knížek a jakmile v knihovně nemám sjednocenou celou sérii, tak chytám amok. A ne, nejde mi o číslo vydání, ale prostě jen o ty obálky.
3. Jedna z věcí, co dělám fakt šíleně ráda, jsou procházky/výlety v přírodě. Ale zároveň asi nic neodkládám tak, jako venčení psa. A to tu máme boží lesy a jakmile vyjdu, tak je ze mě obláček štěstí. Ale proč si občas to štěstí neodložit třeba... O měsíc žejo.
4. Jednou jsem si vyzkoušela sex na jednu noc a díky, už ne, radši snad budu do konce života v celibátu.
5. I svejch třiadvaceti letech si přijdu jako dítě. Co jako jednou budu bez rad tatínka a objetí maminky dělat? Pomoc!
6. Hrozně rychle se pro nějakou věc nadchnu, ale skoro nikdy mi to dlouho nevydrží. Revelio je toho zdárným příkladem - sice držím, to jo, ale čím dál tím častěji se do toho musím nutit, zatímco v začátcích bych nejradši ani nechodila spát.
7. Dokud mě nezastavili policajti a neoznámili mi, že mám třičtvrtě roku prošlou technickou, mi jaksi ani nedošlo, že nějaká technická prochází a musím si to hlídat (ach, ten život dospěláků, hrůza).
8. Hrozně ráda bych na nějakou dobu odjela do ciziny (ideálně někam dobrovolničit za dětma z chudých zemí), ale zároveň je mi jasný, že to nikdy neudělám, protože jsem posera.
9. Moc nevěřím pražskejm autobusům, protože prostě nejedou po vytyčenejch kolejích, a tak kolikrát radši jedu dvakrát dýl jen tramvajema a metrem (ale noční návraty z práce mě pomalu, ale jistě začínaj vytrénovávat).
10. Moje představa ideálního protějšku se docela dost v čase mění, ale to, že bude hrát na kytaru (samozřejmě mně u krbu po večerech) pořád zůstává.
1. Svůj osud vkládám do kouzelných HP ponožek, které se aktivují tím, že je ráno před zkouškou dáte na instastories. Aneb asi nejlínější student VŠ, co kdy byl. Ale funguje to (ozkoušeno i kámoškou u státnic)!
2. Jsem úchylnej sběratel knížek a jakmile v knihovně nemám sjednocenou celou sérii, tak chytám amok. A ne, nejde mi o číslo vydání, ale prostě jen o ty obálky.
3. Jedna z věcí, co dělám fakt šíleně ráda, jsou procházky/výlety v přírodě. Ale zároveň asi nic neodkládám tak, jako venčení psa. A to tu máme boží lesy a jakmile vyjdu, tak je ze mě obláček štěstí. Ale proč si občas to štěstí neodložit třeba... O měsíc žejo.
4. Jednou jsem si vyzkoušela sex na jednu noc a díky, už ne, radši snad budu do konce života v celibátu.
5. I svejch třiadvaceti letech si přijdu jako dítě. Co jako jednou budu bez rad tatínka a objetí maminky dělat? Pomoc!
6. Hrozně rychle se pro nějakou věc nadchnu, ale skoro nikdy mi to dlouho nevydrží. Revelio je toho zdárným příkladem - sice držím, to jo, ale čím dál tím častěji se do toho musím nutit, zatímco v začátcích bych nejradši ani nechodila spát.
7. Dokud mě nezastavili policajti a neoznámili mi, že mám třičtvrtě roku prošlou technickou, mi jaksi ani nedošlo, že nějaká technická prochází a musím si to hlídat (ach, ten život dospěláků, hrůza).
8. Hrozně ráda bych na nějakou dobu odjela do ciziny (ideálně někam dobrovolničit za dětma z chudých zemí), ale zároveň je mi jasný, že to nikdy neudělám, protože jsem posera.
9. Moc nevěřím pražskejm autobusům, protože prostě nejedou po vytyčenejch kolejích, a tak kolikrát radši jedu dvakrát dýl jen tramvajema a metrem (ale noční návraty z práce mě pomalu, ale jistě začínaj vytrénovávat).
10. Moje představa ideálního protějšku se docela dost v čase mění, ale to, že bude hrát na kytaru (samozřejmě mně u krbu po večerech) pořád zůstává.