Myslíš,že tento rok bude pro tebe něčím speciální nebo stejný jako doposud ? Například moje 2 roky byly hodně pestrý
Období pomalu končí a zase přicházejí a mně se čím dál tím víc zdá, že jsem ztracenější, než rok předtím. Jako bych se pomalu nořil hlouběji do mlhy tak husté, že není vidět nakonec, ale není možnost se ohlédnutí zpátky. Jestli bude tenhle rok v mlze speciální? Kdo ví... možná dojdu nakonec. Možná z té mlhy, do které jsem vstoupil 1. 3. 2017, tenhle rok vystoupím. Kdo ví, co se stane.
Ale v tuhle chvilku cítím, že to bude zase o něco horší rok, než ten minulý. O něco prázdnější. O něco chudší. O něco náročnější. Možná už chci jen klid. Prostě... klid. Protože... co si budeme povídat... klid jsem na tomhle projektu nezažil dlouho. Ať už se to bude jakýmkoliv způsobem ospravedlňovat. Tenhle projekt a lidi na něm by si zasloužili už jen klid. Protože to nesvědčí nikomu z nás. Tohle má být naše útočiště. Nebo spíš... kdysi mělo být. Teď už jsou to jen ruiny. Spálené bojiště.
A ruku na srdce... má smysl se dál zdržovat na bojišti, když už není nadále síla to snášet?
PS: Komukoliv, kdo se k tomu dostane... omlouvám se za dávku sentimentality a nostalgie, kterou jsem zde chytl. Ale... archiv z mojí první akce dělá své. Ty časy byly... zlaté. I když ta moje hra stála za nic. Ale stále...
Oficiálně končím sentimentální blaf a jdu spát s vědomím, že nic už nebude jako dřív.
Ale v tuhle chvilku cítím, že to bude zase o něco horší rok, než ten minulý. O něco prázdnější. O něco chudší. O něco náročnější. Možná už chci jen klid. Prostě... klid. Protože... co si budeme povídat... klid jsem na tomhle projektu nezažil dlouho. Ať už se to bude jakýmkoliv způsobem ospravedlňovat. Tenhle projekt a lidi na něm by si zasloužili už jen klid. Protože to nesvědčí nikomu z nás. Tohle má být naše útočiště. Nebo spíš... kdysi mělo být. Teď už jsou to jen ruiny. Spálené bojiště.
A ruku na srdce... má smysl se dál zdržovat na bojišti, když už není nadále síla to snášet?
PS: Komukoliv, kdo se k tomu dostane... omlouvám se za dávku sentimentality a nostalgie, kterou jsem zde chytl. Ale... archiv z mojí první akce dělá své. Ty časy byly... zlaté. I když ta moje hra stála za nic. Ale stále...
Oficiálně končím sentimentální blaf a jdu spát s vědomím, že nic už nebude jako dřív.