Mám kamarádku, která právě atomický ekzem má, takže vím, o co jde. Je to kožní onemocnění jako každé jiné a nevidím důvod, proč se od takového člověka odtahovat nebo se mu vyhýbat, spíše naopak.
S kamarádkou, kterou jsem již zmiňovala výše, chodím do třídy a známé se přes osm let. Dodnes si pamatuju, že když jsme ji viděli, tak jsme šli se spolužáky stranou, jen moje sestra se s ní začala normálně bavit. O pár dní později jsem se s ni seznámila taky a poznala, že nemůžu odsuzovat podle nemocí. Denodenně zažívala posměch od ostatních, všichni se ji stranili a nedokázali pochopit, že je stejná jako my. Po pěti letech se ji spolužáci přestali smát a časem s ni někteří prohodili pár slov, i když ji dodnes moc mezi sebe úplně neberou.
Já osobně jsem vděčná, že jsem ji mohla poznat. Tím, že zná jaké je to být odstrčený, dokáže ostatni vyslechnout a pomoct jim.
Je úplně jedno jestli má člověk atopický ekzem, rakovinu nebo AIDS, nemá to vliv na to, zda je dobrým člověkem nebo ne. Lidé s nějakou nemoci jsou většinou lepší než my. :)

View more

Dnes jsem se ve škole nudila natolik, až jsem se odhodlala opět něco napsat. Není to dokonalé, ale stále.. ;)

---

Úzkost, radost, smutek,
vše jako na horské dráze,
nevím, kam bych od toho utekl,
když je to v mé hlavě.

---

Smutek mi radí,
říkej mi pane,
nevím, zda vadí mi,
že zlost z toho vane.

---

Občas mi do hlavy divné hlasy lezou,
vypráví mi zvláštní věci,
chmurné myšlenky na mě se snesou,
nedokážu si pomoci.

---

Po rukách stékají mi červené praminky,
fascinovaně na ně ziram,
okolo zápěstí mi utáhnou řemínky,
dají mi prášky, pomalu usínám.

---

Nevím, jak reagovat,
když v bílé místnosti probudím se,
když zjistím, že jsem zamčen,
zapotim se.

---

Můžeš si za to sám,
když smrt jsi nechtěl,
že trápit se budeš,
dobře jsi věděl.

---

Trháš si vlasy,
nehty si koušeš,
mohou za to mé hlasy,
jsou jako spouštěč.

---

Prosíš mě,
abych přestal,
jenže bavíš mě,
a co jiného bych dělal?

---

Jsi můj sluha,
já tvůj pán,
ostatně, můžeš si za to sám.

---

Zkus to znova, tentokrát jinak,
jak na to, pokusím se ti říct,
pokud to nevýjde, tak už nijak,
pobudeš si tu o pár let víc.

---

Zaviráš oči,
bude to hned.
Všechno se točí,
nevnimáš svět.

---

Můj hábit v černé je barvě,
krmim se krví, která v lidech je,
za chvíli uvidíš sám sebe v hrobě,
až z tebe veškerá krev vyteče.

---

Dech se mu zklidňuje po chvíli,
krev mu tryská ze žily.
Posel se vrací, dosedá k němu,
jakoby najednou ucítil něhu.

---

Teď už je pozdě, zabil ho,
proč lidem ublížil, pochopil to.
Chtěl jenom hodit svou bolest na jiné,
spravedlivý trest ho jistě nemine.

---

Obětí ruku jemně stiskne,
na onen svět ho ihned pošle.
Tak skončil život mladého chlapce,
neboli smrt přijde, kdy se ji zachce.

View more