Popíšte mi vašu obľúbenú farbu bez toho, aby ste čo i len vyslovili názov farby.
Pro někoho příliš smutná nebo depresivní, pro mě a jiné krásná a magická. Barva temných myšlenek, barva nekonečného vesmíru, barva noci, barva zániku a nicoty, barva mé duše a mého šatníku.
Nad tím, jak se stihnu přes víkend naučit do školy na písemky (vlastně ani nevím z čeho všeho píšeme) a udělat povinnou, naprosto nesmyslnou prezentaci na jeden předmět + přetřídit si složky v počítači, což plánuju už hodně dlouho. Každopádně to nakonec dopadne tak, že se celý víkend budu litovat a skončím s čajem u knížky. Jako vždy.
Pokud myslíš člověka kterého dobře znám a můžu mu věřit, nebo něco v tomhle smyslu - tak ne, nemám oblíbeného člověka. Pokud myslíš nějakou celebritu, herce/herečku.. - tak ano, pár by se jich našlo.
Pravda je, že sama občas nevím kdo, nebo co jsem vlastně zač. Nálady bohužel hodně střídám. Většinou jsem označována za tichou, pesimistickou, sarkastickou a 'ledovou královnu'. Já sama bych se označila za poměrně odtažitou a tichou. Záleží ale i na situaci. Dokážu být také neskutečně zlá a agresivní.
Když můj oblíbený interpret/skupina vydá nové album. Když si koupím knihu kterou jsem už nějakou tu dobu chtěla. Dlouhá procházka lesem, kterou můžu absolvovat bohužel jen párkrát za rok, protože bydlím uprostřed 'betonové džungle' (ale pořád lepší než třeba Praha). Dobře viditelný měsíc a hvězdy. Ve škole je to např. dobrá známka, nebo 'obyčejný' výhled na jeden strom který je z naší třídy krásně vidět. Celoročně ho totiž obývají nějaká zvířata a koukání na něj je kolikrát záživnější než hodina. Strom s houpačkou u táty na zahradě, kde jsem to jako malá a bezstarostná milovala. Ještě pár věcí by se našlo, ale momentálně se mi vybavují jen tyhle.
Být normální, veselá holka, dostat se do armády, mít svůj vlastní útulek, naučit se boxovat/chodit na box, napsat svou vlastní knihu, dostat se do nějakého gangu nebo tak, navštívit pár vážně krásných míst (Černobyl, Iceland, růžové jezero Hillier, přírodní rezervace Jiuzhaigou, hory Tianzi, Pamukkale..), mít doma jednu místnost plnou knih, dostat se do tropických pralesů a alespoň pár dnů bydlet u domorodců v jejich 'stromových vesnicích', ochočit si nějaké volně žijící zvíře.. Je toho vážně hodně.
Přidejte nějaký deep citát, třeba z knížky, spojeného s černým humorem ale zárověŇ realitou.
SluníčkoDěti jsou malé, a proto milují zdrobněliny. Každé dítě chce mít něco docela malého, připadá si pak větší. Slunci říkají děti sluníčko, zní to trochu dojemně, jedna sluneční skvrna je mnohokrát větší než celá naše legrační planeta. Jednou jedna japonská holčička se dívala na nebe a řekla: Koukej, mami! Hříbeček!
Jsem sama doma. Poslouchám písničky. Přemýšlím. Zhluboka dýchám a snažím se uklidnit. Marně. Pořád čekám na den, kdy budu normální. Alespoň z části stejná, jako ostatní. Zase si kladu ty otázky. Nemám na to nervy. Přestávám se ovládat. Ty moje stavy mě jednou zničí. Teda, pokud si dřív neublížím sama. Miluju když jsem sama doma, můžu si pouštět písničky nahlas. Ale pak je tu ta část večera kdy přemýšlím. Celé hodiny. Nemůžu usnout. A prášky nezabírají. Mám chuť nasednout do prvního vlaku co pojede, a odjet. Kamkoliv. Hlavně co nejdál odsud. Nebo si něco udělat. Stejně bych nikomu nechyběla. Rodiče by byli spokojení. Já taky. Ale nemůžu. Nedokážu to. Jsem slabá. Chci toho ještě tolik dokázat, ale už to vážně nezvládám. Proč musím být tak jiná?
Matka - nejlepší je, když se vzájemně ignorujeme. Pak ani jedna z nás nemusí mít vyřvané hlasivky od neustálého hádání. Otec - občas k němu zajdu, je fajn že máme v oblibě pár stejných kapel, takže máme aspoň nějaké téma o kterém se můžeme bavit. Jednoduše popsané. Upřímně, s rodiči moc dobrý vztah nemám. Ale nemám potřebu to měnit, takhle mi to celkem vyhovuje. Jen by těch hádek a facek mohlo být méně. Každopádně pořád to jsou moji rodiče a nedokážu si představit, co bych dělala kdyby se jim něco stalo. Bohužel.
Negativní. Je jasné, že nevidím do zákulisí všech cirkusů, ale podle toho co jsem viděla si myslím že ve většině se k těm zvířatům nechovají dobře. Tady jsem to trochu popsala: http://ask.fm/weallhavelittlesecrets/answers/141072472427