47. Žlutá... Napiš první žlutou věc, která tě napadne, něco žlutého, k čemu máš citový vztah. Napiš 3 názvy něčeho, kde se žlutá objevuje. Jaký máš při představě žluté barvy pocit? #B
Používáš ve svém autě WUNDERBAUM, který zavěšen na zrcátku kymácí se po celou dobu jízdy do rytmu a zajišťuje tak provonění interiéru ?
Kdysi dávno jsme ho v autě měli. Teď už ne. Ale tento týden jsem jel v autobuse a ten ji tam musel mít zavěšených asi 200, až jsem se bál, že se na mě vrhnou a uvoní mě k smrti.
No a je sance, ze se to od unora povede? Blizi se uzdraveni a samostatnost, nebo se vas bude stridat vic? Venku pekne prituhlo, doma bude prijemneji :) Pondelky byvaji v praci narocny, mam vzdycky radoat, kdyz se den prekuli bez pruseru :)
Šance tu je, že by od února to šlo samostatně. Zatím se střídáme. Je fakt. že jsem myslel, že na rekonvalescenci bude stačit 4 týdny. A teď se ukazuje, že jsem byl velký optimista. V pondělí mám pravidlo nějak přežít a aklimatizovat se. :-)
Tak se to neveslo. Nelamala jsem to pres koleno a domluvila se s clovekem, co ma dodavku. Bude to sice za dyl, ale na tom nesejde. Potykat se s invalidnim vozikem bylo asi slozitejsi.
Já jsem si to myslel, že to bude lepší řešení sehnat si o trochu větší auto. Invalidní vozík je skládací, ale musí se spráně natočit, aby se vešel a nemusely se sklápět sedačky.
Na to jsem pripravena, ze sklopim co pujde. A pro jistotu beru cerveny hadr, kdyby to melo couhat... no mam z toho nervy uz ted, i kdyz akce vypukne az vecer :)))
Pokud je to až večer, tak bych se tím zbytečně moc nestresoval, maximálně bych si to promyslel a třeba i v klidu vyzkoušel. Dělal jsem to tak, když jsem přepravoval invalidní vozík.
Nekdy je jednodussi to zajistit sam, nez se snazit to vysvetlit. Treba to vyjde a budes moct zustat doma porad. Zase - tentokrat je to uz jen tyden a to treba pujde pripadne opravy posunout. A v pondeli se pak zblaznis :)))
To bych právě nerad zůstával doma pořád. V pondělí jdu do práce a pak jsem zas 2 dni doma. Úplně nejlepší by bylo, kdyby od února nebylo nutné doma být.. :-)
Přesně, jak píšeš. Pořád mi v ní někdo kecá. Já ho musím poslouchat, nenechá mě ani usnout. Všechno, co sem napíšu, mi nadiktuje ten hlas. Někdy si pobrukuje melodie, kolikrát ani nevím, kde je slyšel. Taky mi pouští obrázky, někdy toho, co se stalo, ale v upravené podobě. Jindy zase přání, toho, co by se stát mělo, nebo naopak toho, čeho se bojím. Prázdno tam bývá málokdy.