Od Listopadu pracuju v mateřské škole, kde si všichni se všemi týkají, hlavně učitelé s dětmi, když chtějí i rodiče, tak mohou. Je to více osobní, v klidu a pohodě. Samozřejmě s cizími lidmi na ulici mi přijde v pořádku si vykat. Jen to tykání více utužuje lidské vztahy. Je to pro děti přirozenější. Doma také nikomu nevykají.
Dřív bych řekla vlak, ale už mi vadí i to. No části jsem nucena jezdit vlakem, autobusem, tramvají, přestávám to mít ráda. Těším se, až budu moct řídit a jezdit autem, ačkoliv v některých případech nezvládám už ani to.
Možná by otázka zněla lépe obráceně, kdo je nebere? V podstatě jakákoliv závislost na čemkoliv by se dala považovat za drogu. Ale abych odpověděla nějak užitečně... beru.