꧁♌꧂ Ş c ą r ł ə ţ k ą ꧁♏꧂

POKRAČOVÁNÍ:
Do pár minut bych byla v bezvědomí, a když by bylo to štěstí a nikdo mě nenašel, tak se by se mi to nejspíš i povedlo. Přispívá k tomu i teplá koupel, díky které se krev nezačne tak rychle srážet a vykrvácení bude rychlejší.

---

Další možnost je SKOK Z VÝŠKY, ale musela si vypočítat, jaká výška by mě na mou váhu zabila a k tomu bych se musela snažit spadnout hlavou napřed a nejlíp na beton nebo na kameny nebo kusy skal.

---

Velké štěstí bych měla, kdybych SKÁKALA PADÁKEM, uvolnil bych ho a spadla z té výšky na zem. Teď už jen ten padák a letadlo. Leda si zaplatit parašutistický kurz a doufat, že mě nechají jít samotnou, což je nulová pravděpodobnost. To bych to musela umět a mít dostatečný věk, abych mohla skákat sama. Jedině pak bych mohla dělat, že se mi to „jako nepovedlo“ a zřítila se na zem.

---

Další způsob je ZÁSAH ELEKTRICKÝM PORUDEM. Nejlepší je asi si vylézt na stožár s vysokým napětím a uškvařit ses za živa. Je ale možnost, že i tohle bych mohla přežít. Nebo skok dolů, ale může se stát, že si jen něco zlomím a budu mít otřes mozku, ale přežiju to.

---

Dále KULKA DO HLAVY. I to se někomu bohužel podařilo přežít, ale patří to s padákem k jednomu z nejúčinnějších způsobů ke spáchání sebevraždy. Teď už jen sehnat pistoli s kulkou. Ale kde, když nejsem plnoletá a nemám povolení k držení zbraní?

---

Pokud se rozhodnu OBĚSIT, musím doufat, že provaz bude dost silný a nepraskne nebo že se neutrhne větev. Pokud bych měla štěstí a je to z výšky minimálně 10 metrů, zlomila bych si vaz a bylo by to rychlý. Pokud ne, užila bych si 5 - 10 minut visení na provaze a pomalé dušení. Pak už jen doufat, že nikdo náhodou nepřijde a neodřízne mě. Při mé smůle by mě někdo našel a zachránil a měla bych po všem. U oběšení je riziko poškození mozku, což mě taky zrovna neláká…

---

Ještě je možnost OTRAVA KRVE alkoholem nebo smíchání alkoholu a energiťáku nebo prášků. Zase mě ale nikdo nesmí najít a včas zachránit.

---

Pokud chci zemřít na VYHLADOVĚNÍ, bude to trvat minimálně 40 dní a většina lidí to už po dvacátém dni vzdá nebo si to rozmyslí. Navíc by mě nikdo nesměl násilím nakrmit, jinak by se mi pokus o sebevraždu překazil… Bude znát úbytek na váze, takže vyhnout se lékařské pomoci je prakticky nemožné, když nebydlím sama.

---

DEHYDRATACÍ zemře člověk do týdne, ale po celou dobu nesmí nic jíst, protože i jídlo obsahuje vodu. Tyhle způsoby jsou ale těžké, pokud žiješ s rodiči, kteří by si všimli, že nejíš a nepiješ...

---

Kdybych měla dost silné VÝBUŠNINY, aby mi to jen neutrhlo ruku, tak i tam je celkem vysoká možnost, že se to povede, jenže ty zrovna nemám.

---

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬

---

Psala jsem to z hlavy, protože jsem si o tom dost zjistila a předem přečetla. Víš... Nikdy nemáš stoprocentní jistotu, že se to podaří a mám strach, že by mi to nevyšlo, a pak bych byla na vozíku a bylo o to těžší to udělat znovu. Omlouvám se, že je to tak dlouhý, a že ti nemohu odpovědět v jedné odpovědi. Možností k sebevraždě je hodně, ale kde máš tu jistotu...? :'(

View more

Ano. Bohužel mám strach, že by se to nemuselo povést.

---

PŘEDÁVKOVÁNÍ PRÁŠKY většinou nevyjde. Kdo se chce skutečně zabít, zvolí si něco, co opravdu zabere a nebude se pokoušet jen o „upoutání pozornosti“… Aby to vyšlo, musela bych je správně namíchat, protože jinak by se mohl vynuloval jejich účinek a nic by se mi nestalo. Navíc by mě nikdo nesměl najít a včas odvézt do nemocnice.

---

Když bych chtěla vypít FRIDEX NEBO DALŠÍ JEDY, musela odejít někam hodně daleko, aby mě nikdo nenašel a včas nezachránil (stejně jako u prášků). Velké neštěstí by bylo, kdyby mě někdo našel a včas mi podal tvrdý alkohol, čímž by se to vykompenzovalo a relativně by se mi nic nestalo.

---

Když bych se rozhodla pro VLAK, může se stát, že spadnu tak blbě, že přijdu například jen o nohu a do konce života ze mě bude mrzák na vozíku nebo navždy upoutaná na lůžko. Když už, tak je nejlepší položit hlavu na koleje nebo si stoupnout proti vlaku hlavou napřed. Nějaké vlaky mají vepředu ty radla na odstraňování překážek z trati, tak když už položit hlavu na koleje, tak si vybrat místo, kde jezdí vlaky bez nich. Nejlepší je to udělat někde, kde je špatně vidět a je to celkem daleko od města, protože tam vlaky jedou rychle a když je šero, je malá pravděpodobnost, že by mě někdo viděl. Většina lidí si to ale těsně předtím rozmyslí a vlak nechají jen tak projet. Proto je lepší se předem předávkovat prášky. Nějak mě odradila fotka roztrhaného člověka několik metrů od kolejí…

---

Když se rozhodnu UTOPIT, musela bych na sebe navázat závaží o větší hmotnosti, než je moje a dobře ho upevnit, abych se nemohla náhodou uvolnit a vyplavat. Jenže kde sehnat takové závaží? K tomu je dobré si ještě svázat ruce a nohy a do kapes dát kameny. Navíc bych musela zůstat pod vodou minimálně 5 minut, abych se utopila. Když už, tak je to lepší udělat v teplé vodě, protože tam je větší pravděpodobnost, že mě nikdo neoživí, protože ze studené vody můžu být oživená i po několika hodinách, protože studená voda zpomaluje proces poškozování mozku (především zpomaluje metabolismus (látkovou výměnu) v buňkách a tkáních, a tak zvyšuje jejich toleranci vůči nedostatku kyslíku).

---

Když chci umřít na PODCHLAZENÍ, musím se i s oblečením namočit ve vodě a buď zůstat ležet ve vodě a nebo si vlézt do ledničky. Doba do smrti je přibližně 15 - 20 minut, ale pouze v hodně studené vodě, která má okolo 0 stupňů.

---

Pokud se rozhodnu k PODŘEZÁNÍ, většinou říznutím si člověk zasáhne jen žílu, což do vykrvácení jsou hodiny (věčnost). Jedině, kdybych zasáhla hlavní tepnu, tak bych vykrvácela do několika minut. K tomu by mi ale žiletka nestačila. Navíc, když je od krve, tak se blbě drží. Musela bych si vzít nůžky nebo nůž, protože tepna je u kosti a jediná možnost je bodná rána. Mám možnost buď tepnu na krku, nebo na zápěstí. Taky je ale dobré přesně vědět, v jakém místě je nejlepší bodnout, aby to stoprocentně zasáhlo tepnu.

---

POKRAČOVÁNÍ V DALŠÍ ODPOVĚDI - nevejde se mi to sem :/

View more