nebreč mi tu.
20:47.
Píšu příběh, kterej je strašně moc psychicky vyčerpávající. Jako by vždycky odsál úplně všechny emoce, který jsem mu věnovala. Dřu málem každou větu, ale kurva mě to baví, protože to prostě není psaní zadarmo.
Je pár minut po tom, co jsem zase napsala část. Mám pocit, že nic necítím. Ležím na posteli, čumím na noční oblohu střešním oknem nade mnou a uvažuju nad tím, jak přežiju další zimu. Jestli ji vůbec přežiju.
Vyfackujte mě někdo, plz. Tyhle stavy na sobě nemám ráda.
Co delas ve svem volnem case?💥✌❤
tohle je jiný level zoufalství.
Ай но
Se ptej
Nemám zájem, díky nechci
Kolik ti je???,😂
A jaký?😂