@SaraSlezackova

C O C A Ï N E

Ask @SaraSlezackova

Sort by:

LatestTop

Previous

na jakou střední školu půjdeš? nebo na jakou chodíš? a jaký obor? a proč sis tuto školu právě vybrala?

Druhá odpověď na profilu.
Takže znovu. Jsem ve druhém ročníku na SOŠ doktora V. Šmejkala, na oboru sociální činnost.
Na mojí škole jsou 4 obory. Sociální činnost, veřejnosprávní činnost, aplikovaná chemie a ekonomika a podnikání. Chemie u mě nepřipadala v úvahu ani náhodou a to stejné i s ekonomikou. Takže jsem se rozmýšlela tedy mezi veřejkou a sockou, jak my rádi u nás slangově říkáváme. Veřejnosprávní činnost Tě připraví na oblast institucí jako jsou úřady nebo jiné orgány státní správy a samosprávy. Čili Ti to řeknu takto - Můžeš pracovat na ÚP (dávky, hmotná nouze, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek aj.)
Můžeš zajišťovat ucelené agendy, tzn. hospodaření s majetkem obce, vést evidence apod. A dokonce z této školy (respektive pokud se bavíme stále o oboru veřejnosprávní činnosti) můžeš jít i na práva. Je to velmi rozmanité. Ovšem, přišla jsem na to, že by mě tohle až příliš nebavilo. Proto jsem zvolila obor sociální činnost. Tenhle obor Tě připraví na to, aby jsi byl/a schopen/schopna zajistit sociální služby různým skupinám klientů, ať už jsou to děti či dospělí. Předat péči těm kteří ji potřebují a oni za ni jsou rádi - podporovat jejich soběstačnost.
Můžeš pracovat ve školce, v domově pro seniory, v ústavech, v centrech služeb apod. Opět velmi rozmanité a pro už více využitelné. To je zřejmě to, co by mě bavilo, protože ráda pomáhám druhým. Jsem s touto školou maximálně spokojena. S novým školním rokem nám přibyla psychologie, sociální zabezpečení i speciální pedagogika, juch. Takže se těším jaké to bude.

View more

Kvůli čemu panikaříš?

Panika se mě zmocňuje v uzavřených prostorách. Při pohledu na hmyz. Při nestíhání. Při strachu. Při vaření - protože se občas o tu kuchyň vážně bojím. Při tom, když se řekne, že bude test a já si vezmu do ruky sešit, jako bych si mohla naivně a hloupě myslet, že mám fotografickou paměť. Hňa.
Při návštěvě nemocnice. Při kontaktu s vosou. Při tom, když mi jako na potvoru přestane šlapat kalkulačka, když jí opravdu potřebuji. Při tom, když se maminka rozhodne zpívat. Při setkání s Johnnym Deppem (jako fakt?). Při tom, když zjistím, že test měl i druhou stranu. Při trapasu před někým, před kým v žádném případě nechci, aby se mi to stalo. Při tom, když mám hlad a vím, že ještě dlouho jíst nebudu. Při požití něčeho, na co jsem se před pozřením nepodívala víc než 2×.
Víc nic mě nenapadá, ale jak se na to teď tak dívám, můj život je z části jedna velká panika. :D

View more

Related users

Ahoj, můžu se zeptat, co studuješ?:)

Ahoj, Střední odbornou školu doktora Šmejkala, obor sociální činnost se zaměřením na handicapované, či jinak postižené lidi.
Druhý ročníku zdar! Nazdar!

Ahoj,zdravím tě. Pokládám ti otázku,jelikož mě zajímá tvá odpověď:) Brečíš často u filmů/seriálů,nebo jsi typ,ktereho nic nodojme a vždy si udrží "kamený výraz"? Brečel/a si někdy takhle před někým? Rozbrečel/a si se u nějakého filmu,který k pláči vůbec nebyl? A rozbrečel/a si se někdy při hororu?

LittleElllis’s Profile PhotoEliška☺
Ahoj!
Podívej, aby ve mě film, či seriál zanechal pocity, které posléze vyústí v pláč musí mít něco do sebe. Ty jednotlivé pasáže/kousky musí mít šťávu, musí být naplněny skutečným životem, realitou, pravdou a být pro mě jímavými. Musí to gradovat a nějak dobře vyvrcholit. Je taky dobré, když vzejde ponaučení nebo prostě ukázka, něčeho, co se v našich všech životech opakuje a objevuje často. Já jsem člověk empatický, takže si občas popláču. Nepamatuji se ale, že bych se rozplakala nad něčím, co by k pláči nebylo, spíše to mám v životě tak, že se občas směji věcem, u kterých není zrovna vhodné se smát. :D
Při hororech výhradně jen otáčím hlavu pryč při strachu a napětí, nebo nadávám a běduji, že kretén zakopl a blbě čumí na zemi, zatímco se vrah pomalu blíží. Také nechápu dívky, proč běží nahoru do pokoje, když mají sakra vyběhnout hlavními dveřmi pryč z domu. Akorát mě to všechno naštve. A tak. :D

View more

Dobré ráno! Všetci sa pravdepodobne zhodneme na tom, že skoré ranné vstávanie je zlo. Čo by si však určil/a za výhody (možno aj skorého) prebúdzania sa? Čo urobí práve tebe to dobré ráno? :))

Sonnentaz’s Profile Photosonnentanz
Tak protože teď jsou prázdniny, (Bože, ony za necelé 2 dny končí!) tak si svobodně spím, do kdy chci, žejo. Není žádné za pět sedm, povinnosti apod. Ale abych pravdu řekla, mě vstávání brzy ráno nevadí. Mám to tak udělané, že abych nebyla ráno mrzutá, protože jsem nevyspalá, chodím spát tak nějak, aby se mě tohle vyhlo. S nástupem školních dnů se to ale změní, to budu muset snad chodit spát v deset. :D
Nevím, snad výhody skorého prebúdzania sa je to, že nějaké věci můžu udělat dřív, tím pádem - míň povinností přes den - víc odpočinku a nic nedělání.
Mně osobně dobré ráno udělá mamka s klaksonem v ruce u mé hlavy. Nevím, jak Tobě.

Predstav si, že ti idem kúpiť darček. Môžem na teba však minút len 10€. Aký najúžasnejší darček by som ti mohla kúpiť a darovať? A čo ak by som na teba mohla minúť 100€? Aký by bol medzi týmito darčekmi rozdiel? (okrem toho cenového)

Sonnentaz’s Profile Photosonnentanz
V první řadě, bych byla opravdu velmi potěšena, že si ten někdo vzpomene a že ho vůbec napadne koupit mi nějaký dárek. Když mi někdo takovou radost udělá, absolutně nepohlížím na to, jestli to ten člověk koupil někde ve slevě, nebo za 30 korun. Dárek má vždy velkou hodnotu, protože už jen to, že ho někomu darujeme z čisté iniciativy a proto, abychom někomu udělali radost, to je přeci skvělé!
Takže já osobně opravdu neřeším finanční náklady, hlavní je ta myšlenka někomu vykouzlit úsměv na tváři. Některé to ale zase třeba urazí, no. Záleží na tom, jak je kdo náročný. A myslím, že dárky vyrobené vlastníma rukama, jsou taky moc fajn. :)

Na co myslíš?

Že jak jsem tam mohla vydržet stát. Mě tohle zajímá a vyhledávám tahle místa, pro focení je to super a duch mé osobnosti to bere jako takové zajímavé vzrůšo. Ale kamarádi moji drazí. Já když jsem si zejména na té levé fotce přiblížila okna, tak to bylo divné. Buď má mysl na té fotce prostě něco chce najít a nebo druhá varianta je ta, že dům je prakticky absolutně zamořen duchy. Nemůžu si pomoct, téměř v každém okně vidím stíny tváří.
Tak, vytvořím si otázku - Ty jako fakt věříš na duchy?
Nevím, jestli jednoznačně ano či ne. Věřím na nějaké síly apod. A tak si nemohu odepřít fakt, že tenhle opuštěný barák je prostě té nějaké síly celý naplněn. Bylo pochmurné úterý a počasí mi do karet hrálo. Vydala jsem se sama na malý výlet, páč na netu jsem narazila na článek publikovaný v květnu a sice, že v mém městě nedaleko centra několik let chátrá pár starých domů, naprosto opuštěných a polorozpadlých. Protože majitel který je odkoupil před roky zemřel, neví se co teď s tím, zřejmě bude nutná demolice. Taky psali, že objekt není uzavřen a navštívení je na vlastní nebezpečí. Tak hlavně, že přijdu a tam plot a všude pásky, žejo. :D
Musela jsem to proto celé obejít a pak už to šlo hladce, až na zvuky z domu, ačkoliv jsem si byla jistá, že byl zcela opuštěný. No byla to legrace, v rámci možností! :D

View more

Keď sa povedia slová typu "navždy, vždy, nikdy", čo si pod nimi predstavíš? Prečo sa tak často používajú, no nie sú skutočné? Používaš tieto výrazy aj ty? Ak áno, komu sú smerované/ak nie, tak prečo to nerobíš?

michellenutty’s Profile Photo† trinástka.
To jsou taková ta slova, která vypustíme z tlamky v nějakém tom opojení - buď v radostném nebo v takovém, když jsme naplněni přesvědčením. Jsou celkem běžná a slýchávám je často. Představit si pod nimi lze cokoliv. Když se zamyslím nad "navždy" vybaví se mi ty naivní řeči lidí typu - "Navždy budeme spolu, navždy tě budu milovat, navždy budeme nejlepší přátelé". Se "vždy" je to podobné, takové ty slabomyslné výrazy, které ve většině případů nedosáhnou ani polovičního statusu pravdy.
Přiznám se, že výraz "nikdy" používám často. Většinou je to - "Nikdy víckrát, už prostě nikdy!!, Už nikdy nebudu drzá na svoje profesory. Nikdy si už neostříhám vlasy."
Proč se používají často? Protože jsou oblíbená. Je to takové to chvilkové volnomyšlenkářství. Třebas s tím "navždy". Člověk v hlavě v určité chvilce pracuje s ideou do budoucna. Myslí si, že nic není ohrožující, nic nestojí v cestě. Až si na to ale přijde, že překážek je hafo a že na veškeré vize o dokonalém "navždy" vlastně nahlížel přes růžové brýle - sám pozná.
Osobně zejména výraz "navždy" nemám ráda, protože žádné navždy není a tak říkávám - nikdy neříkej navždy.

View more

Fotku prosím?:))

Člověk se nezmění z pár dnů v někoho jiného, mám jich tu pár dole.
Vezmu otázku do vlastních rukou a využiji ji k takovému hezkému příběhu, který jsem našla na Tumblru. Bohužel jsem nenašla přeloženou verzi do jazyka mého kmene a tak jsem text okopírovala a vložila do překladače vět a textů. Hle! Vyhodilo mi to nesmysly a žvásty s rozházeným slovosledem, jak to u překladačů už bývá, že. Tak jsem se snažila alespoň vlastní silou. Je možné, že příběh znáte...je více verzí,ale mně se prostě líbí.
- "Řekni mi příběh o tom, jak slunce milovalo měsíc natolik, že umíralo každou noc, jen aby ho nechalo dýchat." zeptala se.
V té době, kdy země byla prostoduchá - slunce svítilo jasněji než cokoli jiného. Lidé byli vděční a radovali se pokaždé, když slunce svítilo. Přineslo jim radost a teplo, ale on byl tak osamělý. Sám na té obrovské obloze. Když se vždy podíval dolů na lidi, kteří tančili v jeho záři, byl zvědavý, jestli byl prostě jen předurčen k životu solidarity. Možná to byla výhra, zaplatil za to, že je nejjasnější. Vždy o tom uvažoval. Poté se ale objevil měsíc. Jak bylo slunce unavené a vyčerpané - začalo mizet a měsíc stoupal do nebe výš a výš, lemovaný miliony hvězd. Jeho záření byl smutný druh krásy, která prošla bez povšimnutí, zatím co lidé spali. Hvězdy ho pozorovaly, jak je plný přání. Slunce doufalo, že jednoho dne by se mohli dostat dostatečně blízko, poté by se nemuselo cítit tak prázdně. Ale nedokázali to. Měsíc byl nedotknutelný, protože se každou noc přikrývalo přikrývkou temnoty chladných nocí.

View more

Jaký je tvůj oblíbený obchod s oděvy?

Nemám oblíbený, vždy když jdu do OC a projdu všechny obchody, v každém se najde něco hezkého, takže se to nedá specifikovat na jeden jediný obchod. Ale kdybych si přeci jen měla vybrat a jelikož jsem v poslední době nakoupila asi čtyři věci v New Yorkeru, tak asi by to byl on.

Je všetko, čo nie je pravdou, lož? :)

Sonnentaz’s Profile Photosonnentanz
Tady je dobré si uvědomit, co se vlastně myslí pod pojmem pravda a lež. Pravda je tvrzení, myšlení ale i konání. Na lži se shodneme, že je to opak pravdy nebo něco, co skutečnosti - tedy pravdě odporuje. Ne každá lež ale není jako lež. Existuje mnoho lží. Milosrdné lži, nevinné či závažné, žertovné i škodlivé.
Je proto dobré umět rozeznat lži a jejich pravý smysl. Nemyslím, že vše co není pravdou je v tom případě lží. Některé věci prostě jen nejsou pravdivé a lži v nich tedy nehrají žádnou roli.

Co bys dnes dělal(a), kdyby to byl poslední den lidstva?

Kdyby byl poslední den lidstva na této planetě a já bych věděla, že se konec veškeré existence a bytí chýlí ke konci, udělala bych spoustu věcí.
Především bych chtěla dát facku svojí učitelce ze základky, která mě jeden čas učila výtvarku. Pořád na mě měla nějaké hemzy, bylo mi asi 11 a už v té době jsem byla velmi kreativní, tak nevím, co jí bylo. Chtěla bych si zkusit zahrát v nějaké kapele, nejlépe v kapele odpovídající mému vkusu a složit fakt dobrou píseň, usilovala bych o tu nejlepší melodii a o ten nejlepší text - až bych po pěti hodinách přišla na to, že mi to nejde, asi bych se na to vyflákla a řekla si, "vždyť už to stejně nikdo poslouchat nebude" :D Ráda bych se po nějakých těch deseti letech zase naučila skákat přes švihadlo a nenamlít si při tom hubu. Koupit si domek někde na pláži u moře. Pořídit si domů do vany do paneláku tuleně, krmit ho a říkat mu jaký je to fešák a jak je roztomilý. Umět zmlátit kluka. Plivnout z vrcholku Eiffelovy věže. Vážně moc bych chtěla jít na koncert Nirvany. Bohužel. Jít si v dešti jenom tak ulicemi a mít jedno jak vypadám, jestli mám řasenku na bradě nebo ne. Zajít do baru u Vočka a seznámit se s Vočkem Szyslakem. Přelstít klauna jeho vlastním trikem. Vylézt na nějakou horu a říct si, "jo, právě teď jsem udělala něco pro svoje tělo"!! Na otočku letět do Anglie na koncert The Cure (to je mnohem více splnitelnější, než ta Nirvana) a zase zpět. Koupit si tu největší čokoládu a s nikým se nerozdělit! Huuhuu. :D Víc si myslím, že by se toho asi nestihlo, dala bych pusu mamce a pak už bych mohla pokojně a v klidu zemřít.

View more

Je důležitější milovat, nebo být milován(a)?

Nebýt milován, to je smůla, ale nemilovat, to je neštěstí.
Obojí je podle mě stejně důležité, stejně potřebné. Každý člověk chce přeci alespoň jednou v životě milovat a také chce, aby se mu to vrátilo. Jestliže je člověk, který tohle k životu nepotřebuje, pak to bude zřejmě nějaký snob a jak se říká - ten kdo neumí sebe dát, ten neumí milovat.

Na ktorý tvoj osobný (zlo)zvyk si naozaj hrdý/á, a ktorého by si sa najradšej zbavil/a? :)

Sonnentaz’s Profile Photosonnentanz
Nevím úplně jestli je to zvyk, než spíše vlastnost, ale asi to, že jsem upřímná. Toho si na sobě cením ze všeho nejvíc a jsem na tuto vlastnost hrdá. Pak asi, že se snažím vždycky komukoliv pomoct, i když ho neznám, ale přicházím na to, že to musím přestat dělat. Víš, lidé toho zneužijí kdykoliv se jim zachce.
Mám to hold ale v krvi, rozdala bych se a jsem naivní.
A čeho bych se nejraději zbavila? No, tak právě té naivity. :D

Věříš na karmu?

Karma vznikla v hinduistickém náboženství a myslím, že na tom nemění nic, proč by se tomuto zákonu nemohlo věřit i v jiných kulturách s jinou vírou. Takže ano, věřím. Věřím, že činy a konání - ať už kladné či záporné mají zpětné důsledky a každému se vše vždy vrátí, je to jen otázka času kdy a v jaké podobě.

Next

Language: English