White she-wolf

No, tak pár módních výstřelků bych našla...😄

---

Nemám zrovna nejraději, když přijdu k vodě a tam se pohybují muži plnějších tvarů se slipovými plavkami.
Přes to panděro si člověk není jistý, zda vůbec pod ním nějaké plavky jsou 😬

---

Na druhou stranu, slipové plavky se mi rovněž nelíbí u vysportovaných jedinců, kteří je mají na sobě narvané jak sardinky...A k tomu ta naolejovaná těla...Fuj😆

---

No a dále nemusím vychrtlinky s tílkem, které naprosto visí.

---

Pak se sem tam otřesu, když zahlédnu projíždět městem nějakého pána na kole jen ve spodkách...😦

---

Toť asi vše. Každopádně je to každého věc, ať si každý nosí, co je mu pohodlné, i když mají ostatní chuť si vypíchnout oči...😆

---

Přikládám foto dalšího případu, který nemusím. Je hezké, když je chlap vysportovaný, ale dát to najevo úplnými krátkými kalhotami, to není zrovna výhra. Působí to na mne trošku přihřátě...😉

View more

Deprese není nic pěkného a bohužel právě díky těm ,,dětem'', které si pyšně hrají na to, že ji mají, je dnes okolím považována za blbost. Deprese je stav, kdy se zkrátka přestáváme těšit z života, vidíme černě svou minulost, přítomnost a v budoucnost už kolikrát ani nevěříme. Tíží nás nenávist k sobě, jsme náchylnější k tomu si ublížit. Špatně zvládáme byť jen trochu komplikované situace, stres řešíme únikem do insomnie. Někdo vlastně nespí téměř vůbec, někdo je schopen prospat celý den. Cítíme stále únavu, nejsme schopni normálního života. U každého to vyvolá něco jiného. Všichni jsme odlišní, každý snese něco jiného. Někdo zvládne více, někdo méně. Velikost problému musíme brát dle toho, jak moc toho člověka ve výsledku ovlivní, ne dle toho, jaký nám v našich očích připadá. Lidé toho zvládnou hodně a jsou svého štěstí sami strůjcem, ale jsou situace, které nelze ovládat dle libosti. Pochopitelně můžeme měnit své postoje a působení, ale vše má své hranice. Takže když se to nekontrolovatelně nakupí, máme tady depresi, pocit naprostého selhání. Proti úzkostným stavům lze předepsat nějaká antipsychotika, když není jiné možnosti. Ta to dokáží zmírnit. Léky všeobecně vlastně dokáží zmírnit jakoukoliv nemoc, ale ve výsledku si stejně musíme pomoct i my sami. Jasně, z počátku je člověk na dně, ale pomalu se mu dostává pomoci a otvírají se mu vrátka. Teď je to nejtěžší... Uvědomit si, co se děje a začít bojovat, chytnout se sebemenší naděje a CHTÍT. Všichni jsme jedineční a úžasní, všichni máme právo na to tady být. Je to o snaze začít se sebou pracovat a vyvíjet se dále.

---

Když někdo řekne - ,,Mám depresi'', je to hloupost. Člověk, který tím opravdu trpí, si toho není vědom. Proč to vlastně říkají? Vidím v tom pouze 2 možnosti.Buď je to touha po pozornosti, které se jim nedostává tak, jak by chtěli, anebo zkrátka neznají opravdový význam deprese a zaměňují ho za ,,depku'', či pubertální výkyvy nálad.

---

Pokud někdo tím trpíte, přeji Vám, ať naleznete svůj paprsek naděje.

View more

Znát původ a příčinu, která ty myšlenky pohání - nad tím je třeba se zamyslet, případně nám k tom dopomůže psycholog, psychiatr.

---

TĚŽKÁ UDÁLOST/ MINULOST
Člověk si musí uvědomit, že některé události nemůže úplně tak ovlivnit... Ale co může ovlivnit vždy je to, jak hodně dovolí špatným událostem, aby se mu dostaly pod kůži. Další důležitou věcí je nevracet se často k minulosti, která se prostě stala a už s ní nehneme. Maximálně na ni můžeme změnit pohled. Pokud se jedná o špatnou zkušenost, nikdy nezapomínat na to, že se stále jedná o zkušenost. A ty nás v životě posouvají dál - Vše špatné je k něčemu dobré.

---

NÍZKÉ SEBEVĚDOMÍ
Všichni jsme se narodili jako originály. Dobré i špatné vlastnosti k tomu zkrátka patří, dokonalost neexistuje. Pokud ti někdo stále něco vyčítá, ubližuje ti, hraničí to až s šikanou, je třeba si uvědomit, že ten problém není v tobě, nýbrž v něm. Pátrej po svých kladech. Zeptej se na ně rodiny, přátel, psychologa, učitelů... Není živáčka, který by byl pouze špatný. Možná jsi kreativní - tvoř, možná máš spoustu empatie - pomáhej, možná jsi inteligentní - studuj, třeba máš pohybové nadání - sportuj,... Zkrátka se rozvíjej dál. Zkus si tvé klady sepsat a pracuj na nich, uvidíš, že tě časem napadnou další.
Můžeš si samozřejmě sepsat i věci, které se TOBĚ na sobě nelíbí. Tady popřemýšlej nad tím, zda se s nimi něco dá udělat, zda jsou to vážně v každé situaci jen špatné vlastnosti, anebo se s nimi nedá dělat vůbec nic (což se často nestává). Ber se taková/takový, jaký/jaká jsi! Když se člověk bude měnit kvůli okolí, nikoliv kvůli sobě, je jasné, že nemůže být šťastný.

---

GENETIKA
Někdy je to doslova vrozené. Pokud už od malinka trpíš depresemi a postihují tě tyto zlé myšlenky, měli by to již od začátku vnímat i rodiče. Pokud ne a cítíš, že nejsou schopni pomoci, zajdi si k psychologovi, který tě případně pošle dál na psychiatrii.

---

Musíš hlavně CHTÍT s tím něco udělat a nebát se požádat o pomoc odborníka, když si nevíš rady. Napiš více, pokud chceš.

View more

Tak na 14 let mi připadáš dosti vnímavá a vyspělejší, než většina tvých vrstevníků. Proto si myslím, že se také občas cítíš sama. Možná tě potkalo více zklamání, než je na tvůj poměrně nízký věk obvyklé. Umíš se zamýšlet nad primitivními i složitějšími otázkami. Jsi zvědavá a stále hledáš ,,své místo'' mezi ostatními. Když tě něco trápí, hledáš útěchu v umění. Cítíš se být něčím jiná, chybí ti docenění a lidé jako ty. Jsi hodně citlivá a empatická, což nemusí znamenat slabost. Jen dávej větší pozor na lidi, musíš být pro ně terčem k zneužívání. Nakonec ještě jedna věc...Připadá mi, že jsi typ, kterému velmi záleží na tom, jak působí na ostatní. Je to sice pěkné, ale vše má své hranice. Lidé se tě budou ještě pokoušet srazit, takže zůstaň svá, nikdy se pro nikoho neměň, jen pro SEBE.

---

Přeji Ti hodně štěstí na tvé životní cestě, rovněž ve psaní básní.

View more