Samozřejmě že vím kdo jsi, na tebe se nedá zapomenout.. Klidně si o tom mužem popovídat třeba na messengeru pokud bys chtěl, ráda tě vyslechnu ty jsi mi kolikrát pomohl.
Ptám se proč, ale marně ? Den bolestný, čas zastavený a noci jsou svědky stékajících slz do polštáře ? V tom tichu je slyšet jen tlukot mého srdce, který neustává a stále buší - v krku cítím sevření je to bodavá bolest, která je každou minutou intenzivnější a chuť pocítit jinou bolest se stává silnější ? Jediný lék, jediná záchrana, jediné slovo to vše mi letí hlavou, která nepřestává třeštit.. ?