Co milujete na svém domově?
Upřímně?
Na svém domově nemiluji nic. Není místo který by pro me bylo domovem, kamkoli prijdu mi přijde ze otravuji nebo jsem navíc. Teď bydlím s ex u tchyně (bývalé) jakoby a ten pocit ze to není moje me ubiji, potom obzvlášť poslouchat ty detaily co ji na me vadí (malichernosti, zbytečné věci)pod kterými se skrývá jak moc tu všem i s dcerou vadime… potom prijedu domu, kde je všude chaos, děda který má demenci a všichni se o něho musí starat, protože babicka ho nehodlá nechat v domově důchodců a tam (kde bydlí moji rodiče - doma)pro mne není místo taky, natož pro dcerku… omlouvam se ze odepisuji tak negativně na tuhle otázku ale já za posledních 5 let tak nějak nemám domov a ani vlastně nevím, co to je, mít domov… budu to muset sama vybudovat pro me a dceru…
Přítel me od všeho oddělil… mezitím lidi u mne doma zestárli, nabalilo se to na ne vše s dědou a tak… :)
Na svém domově nemiluji nic. Není místo který by pro me bylo domovem, kamkoli prijdu mi přijde ze otravuji nebo jsem navíc. Teď bydlím s ex u tchyně (bývalé) jakoby a ten pocit ze to není moje me ubiji, potom obzvlášť poslouchat ty detaily co ji na me vadí (malichernosti, zbytečné věci)pod kterými se skrývá jak moc tu všem i s dcerou vadime… potom prijedu domu, kde je všude chaos, děda který má demenci a všichni se o něho musí starat, protože babicka ho nehodlá nechat v domově důchodců a tam (kde bydlí moji rodiče - doma)pro mne není místo taky, natož pro dcerku… omlouvam se ze odepisuji tak negativně na tuhle otázku ale já za posledních 5 let tak nějak nemám domov a ani vlastně nevím, co to je, mít domov… budu to muset sama vybudovat pro me a dceru…
Přítel me od všeho oddělil… mezitím lidi u mne doma zestárli, nabalilo se to na ne vše s dědou a tak… :)
