Moje Myšlenky

ANO! :D

---

Ale z trochu jiného důvodu, než se to bere obecně :D

---

Moje rodina se skládá ze strašně různorodých lidí, kteří si často vzájemně vůbec nerozumí a ani se proto nestýkají. Přitom, když se bavíte s každým zvlášť, zjistíte, že to je prostě taky člověk :D a že absolutně nechápete důvod, proč je ta rodina tak rozdělená... A já, já mezi nimi tak nějak pendluju a bavím se se všemi :D a vlastně si asi i se všemi rozumím. Poslouchám výtky vůči ostatním, radím, snažím se pomáhat, stmelovat, naslouchat... A vlastně jsem asi jediná :D

---

Nechci tím říct, že moje mamka by byla na někoho zlá, moje babička, teta atd... Ale prostě vidím, že ti lidé, místo aby byli k sobě upřímní, tak se přetvařují a domýšlejí si věci o druhých a přitom kdyby se otevřeli, tak by si rozuměli a mohli by se mít rádi.

---

Jsem černá ovce rodiny, protože se jediná dokážu otevřít, jediná dokážu se všemi komunikovat otevřeně a upřímně, aniž bych tím někomu ublížila. A vlastně díky tomu, jaká jsem, mám ze všech těch lidí asi tak nějak nejpovedenější život, i když podmínky pro vznik mého života nebyly vůbec ale VŮBEC ideální :D Ne jednou jsem slyšela někoho říkat "po kom ta holka vlastně je, že je takováhle? " (a nebylo to myšleno ve špatném smyslu) Mám určitě nějaké vlastnosti po mamce, i po taťkovi, ale zároveň jsem si z každého toho člověka vzala to, co se mi líbilo a odnaučila jsem se to, co se mi nelíbilo. Teďka to vypadá tak, jako bych se nepodobala nikomu. A stále častěji se mi děje, že za mnou někdo z rodiny přijde a chce můj názor, radu, pomoc... A přitom tam má jiné lidi, kteří mu jsou třeba blíž.

---

Vážím si toho, že ke mě mají takovou důvěru a snažím se je nezklamat. A hodně se díky tomu všemu učím.

View more

Pro mě to je schopnost empatie. Myslím, že ta obsahuje všechny věci, které si pod tím dokážu představit, vyjmenováváním bychom tady byli asi hodně dlouho a zas by se mi to sem nevešlo :D

---

Znamená to pro mě, že jeden člověk se dokáže vcítit do druhého člověka nebo pochopit situaci z jeho pohledu a i přes to, že se třeba s jeho pohledem neztotožňuje, dá tomu člověku příležitost se svobodně rozhodnout, nechá ho žít jak chce, nesoudí ho, snaží se třeba pomoct, pokud o to ten člověk stojí, atd.

---

Pokud si to vezmeme třeba z konkrétního pohledu, a vezmeme příklad, který se řeší teďka = Covid a očkování, lidský přístup znamená toto:

---

Člověk, který souhlasí s očkováním, chce se dát očkovat a má všechny důvody pro, považuje očkování za správné, nutné, důležité, bezpečnější než nemoc prodělat bez toho atd. nebude hnusně koukat na člověka, který se nechce nechat očkovat. Uvědomuje si totiž, že ten člověk může mít úplně stejný strach z toho očkování nebo důvody proti, jako on má z toho, že se očkovat nedá a má důvody pro. Ať jsou strachy nebo důvody obou jakkoli iracionální nebo rozumné, lidský přístup znamená, že toho člověka neodsoudím, že pochopím, že má taky svoje emoce, city, informace, priority a hlavně svůj život a nechám ho proto být, aniž bych mu nadával nebo mu nějak znepříjemňoval život. A stejně tak se zachová ten člověk, který je proti očkování, vůči tomu, který je pro.

---

Tímto způsobem mohou oba žít nerušeně a láskyplně vedle sebe, aniž by si vadili, škodili, překáželi, ubližovali atd. Bohužel vláda dělá to, že rozděluje lidi na skupiny, které si myslí, že se musí vzájemně nenávidět, protože mají jiné názory. Vláda lidský přístup zamítá a má pouze přistup svůj, který samozřejmě je nutně jediný správný a bezchybný a všichni tak na něho musí koukat, i když vidíme, že to tak není a dokazují nám to s každým otevřením pusy.

---

Lidský přístup znamená žít svobodně svůj vlastní život a nechat i ostatní, ať si žijí svobodně ty svoje.

View more

Já naštěstí nevlastním moc sociálních sítí. V době, kdy se to rozjíždělo a bylo to hodně moderní a populární, jsem neměla ani mobil, ani PC a už vůbec ne jakýkoli přístup k internetu. Takže když jsem byla starší, těmto věcem jsem nerozuměla a tak se mi tak trochu vyhnuly.

---

Facebook mi založily spolužačky ze základky, aby mohly mým jménem balit kluky a ztrapňovat mě po škole. Když jsem to náhodou zjistila, řekla jsem jim, že budeme těm klukům psát spolu, že to bude sranda a když mi daly heslo, tak jsem si ho na pc ve škole změnila :D a ony pak už nemohly nic dělat. Naštěstí nový pravděpodobně nezaložily... Pak jsem tam samozřejmě nechodila, když jsem neměla jak, ale se střední školou jsem ho začala opět používat, hlavně kvůli domluvě se spolužáky.

---

Nemůžu říct, že jsem tam nikdy fotku nedala, ale nejsem tam prostě moc aktivní. Já to mám čistě jako SMSky zadarmo a jiný význam to pro mě skoro nemá. Výhodou je, že když chci říct něco důležitého větší skupině lidí, fb má naprostá většina z nich a tak nemusím psát každému zvlášť.

---

Následně mám Ask a instagram, ale ten mám kvůli svému vyrábění a tam se moje fotky též nevyskytují a ani nebudou. Na soc. sítích nejsem aktivní v přidávání příspěvků a fotek a už vůbec ne abych tam každý den byla. Ani sem na Ask nechodím každý den a momentálně je Ask síť, na které jsem aktivní nejvíce.

---

Pokud něco chci dát na nějakou soc. síť, vždy si hlídám, aby se to týkalo pouze mě a pokud se to týká i jiné osoby, jsem s ní předem domluvená. Fotky svých dětí absolutně NIKDY na internet nedám, už jen proto, že se pak mohou cítit jednou trapně před spolužáky, kdyby to někdo dohledal. Mám za to, že až budou chtít něco dát na internet, mají se rozhodnout sami o tom, co to bude a já za ně mluvit nebudu a ani nechci.

---

Co se týče vhodnosti sdílených věcí, vždycky by měl ten člověk sdílet pouze to, čím si je jistý. Když sdílí něco, co ho může poškodit a pak ho to poškodí, nemůže se ničemu divit a nemůže taktéž obviňovat někoho jiného. Kdo se chce na internetu pohybovat, musí se naučit jak a když se to nechce učit, vždycky se to nevyplatí, i kdyby nesdílel nic. Je každého volba, jak moc se internetu otevře a jakým způsobem se na něm chce pohybovat a prezentovat. Nemyslím si, že dát někam svoji fotku je hnedka špatné a nezodpovědné. Ale zároveň je otázkou proč. Každý je svého štěstí strůjcem a to platí i na internetu, ať tam děláme cokoli.

View more

První část otázky:
Ahoj. Chci se Ti tak trochu s něčím svěřit. Loni jsem neměl moc dobré období a kvůli svému rozložení jsem napsal jednu výtku člověku na Skypu. Toho kluka znám, je to buddhista a nemáme špatné vztahy. Já jsem ale tehdy měl zlobu sám na sebe a v jednom filmu viděl člověka jemu podobnému a asociace....

---

Ahoj :)
Ptáš se, co bych si o tom myslela, být na jeho místě. No, mě se v životě stalo dost podobných situací, abych pravdu řekla. A shodou náhod i na Skypu :)
S tím, jak vnímám lidi a svět se mi nestane, že člověka, který mi něco ošklivého napsal, začnu nesnášet. Spíš je mi to líto a vždycky mě první napadne co se mu asi muselo stát, že se cítí takhle. Pak se ptám sebe, jestli jsem nemohla udělat něco špatně já. A pak se ptám toho člověka, co se stalo.

---

Bohužel jsem nikdy nedostala odpověď... Nikdy mi ti lidé nevysvětlili, co se jim zrovna honilo hlavou a proč mi řekli to co řekli. Můžu si teda důvody jenom domýšlet, ale myslím si, že hlavním důvodem byl pak stud, že něco takového udělali a tak se radši stáhli a neřekli už nikdy nic. Vlastně ani omluvu. Já jsem se samozřejmě neptala kvůli omluvě. Ptala jsem se proto, že mi záleželo na tom, abych svoji případnou chybu napravila. Nerada cítím, že jsem někomu ublížila nebo že jsem něco udělala vůči druhému špatně. Vždycky potřebuju tu situaci vyřešit a omluvit se.

---

Nevím, jak přemýšlí ten tvůj kamarád, ale obecně si myslím, že když někomu ukážeme svoje emoce a upřímně se mu otevřeme v nějakých věcech které řešíme, tak to ten člověk mnohem lépe pochopí a v naprosté většině případů to i dobře dopadá. A taky si tě ten člověk pak podle mě více váží, protože pozná, že to pro tebe taky není jednoduché třeba přiznat, ale přesto jdeš, protože ti na něm záleží.

---

Říkáš, že nevíš, jestli zprávu dostal nebo ne. Možná tam třeba nešel a přečte si ji, až bude fakt nevhodná doba. Asi bych to být tebou nenechávala náhodě a nějak bych ho zkontaktovala. Nejlepší bude, když mu řekneš tohle, co mě. Že jsi se nějak cítil, z toho a toho důvodu a stalo se to a to a kvůli tomu jsi na něj byl třeba neprávem ošklivý a doteď se tím trápíš a mrzí tě to. Možná budeš překvapený, jak to ten člověk dobře vezme a třeba vás to ještě více sblíží :)

---

Vím, jak tíží vina, byť i jen když si myslíš, že jsi vinen ale nevíš to jistě. Já jsem se podobnou věcí trápila dlouhých 10 let. Teďka se mi to zdá směšné a říkám si, jak jsem byla hloupá, když jsem se to bála říct... Trvalo mi to strašně dlouho a nakonec se ukázalo, že dotyčný o tom vůbec nic nevěděl, celou tu dobu, a tím, že jsem mu to řekla jsem mu vlastně pomohla, protože i on mohl tu situaci celou lépe pochopit a nakonec jsme si moc hezky popovídali a doteď jsme v kontaktu :) a předtím to bylo 10 let mlčení a chození okolo horké kaše plné předsudků a dojmů o tom, co si ten druhý vlastně myslí a proč :D

---

Tak ti budu držet palečky, ať to u tebe taky dobře dopadne a ať najdeš odvahu to říct :) Určitě to dopadne dobře a hlavně tobě se uleví. A možná i jemu

View more

Za mě je to každého věc. Když se to někomu líbí, tak ať si tak klidně chodí. Nevím, jestli je to zdravé nebo nezdravé, já takhle věci nerozlišuju, protože si myslím, že to ani nejde takto rozlišovat, ale jako asi to nemá nějaké zdravotní přínosy... Možná to má přínosy spíš psychické, že se to tomu člověku líbí a cítí se díky tomu líp.

---

Mě osobně se to nelíbí a něco podobného bych na sebe jen tak nedávala. Možná kdyby se to týkalo nějakého kostýmu a převleku, tak jednorázově klidně, ale chodit tak běžně mi přijde zbytečné. Občas když někde zahlédnu nějaké video o líčení tak si říkám taková krásná holka a na konci vypadá jako naklonovaná umělá plastelína, o kterou bych pohledem nezavadila, kterých je všude tucty stejných...

---

Ale jak říkám. Pokud to někoho baví, dělá mu to radost, proč ne. Já jsem ráda za to jaká jsem a přetvařovat se nepotřebuju. Vzhled stejně není to, co ti o člověku řekne jaký je :)

View more

Já bych to spíš tak nějak popsala jinak.

---

Kdyby to bylo tak, že někdo vede restauraci a záleží mu na tom, aby tam nepřišel nikdo nemocný a tak by řekl, že tam nepustí nikoho bez testu nebo jiného důkazu zdraví, pak to považuju za naprosto v pořádku věc a souhlasím s tím. Každý kdo by tam chtěl jít by se pak mohl rozhodnout, jestli s těmi podmínkami souhlasí a buď tam jít nebo nejít. Jiný majitel restaurace by naopak řekl, že k němu můžou jít všichni i bez testu a lidi by si opět mohli vybrat, jestli risknou nakazit se, nebo raději si udělají test a půjdou k tomu, kde jsou všichni prokazatelně zdraví.

---

Ale v momentě, kdy vedoucí podniků nemohou kvůli vládě řídit vlastní podniky, kdy není umožněno nikomu aby se rozhodl opačně, tak to považuju za špatné ať se to týká čehokoli. Když přikážeme všem chovat se tak a tak a kdo se tak chovat nechce, tak nesmí nikam nebo ho rovnou zastřelíme, pak ano, to bych považovala za diskriminaci. Ale ne to, že musíš mít nějaký test když někam jdeš, ale to, že ti je zakázáno vést svůj vlastní podnik na vlastní rizika a zodpovědnost. To je ta diskriminace. Ne to, že musíš mít test...

View more