@MoniikaDominiika

Monika D.

Ask @MoniikaDominiika

Sort by:

LatestTop

Previous

Kdy se pro tebe kluk stává přítelem? V jaké fázi vztahu? Co je oním pomyslným bodem zlomu? :)

:D Já jsem ve vztazích totálně neschopná, jsem racionální typ člověka a vůbec neumím odhadovat, jak to ten druhý bere, co mezi námi vlastně je, jak vztahy fungují, co je kdy vhodné...
Takže tyhle věci prostě musí explicitně zaznít, abych měla jasno.
Naštěstí mám za celý život jediný vztah (který bude i poslední ♥), tak se tím nemusím nijak trápit.
A on je taky dost Sheldon, takže.. Řekli jsme si, že odteď spolu jsme ve vztahu a že si napíšeme Dohodu spoluchodících jako má Shamy :-D

People you may like

YourMidnightSun’s Profile Photo Nikolka
also likes
meshty95’s Profile Photo M€$HT¥
also likes
Want to make more friends? Try this: Tell us what you like and find people with the same interests. Try this: + add more interests + add your interests

Jaký máš názor na Marilyna Mansona?❤️❤️

Poslouchala jsem ho a nemyslím si o něm nic špatnýho, jen mi popravdě evokuje takový ty patnáctiletý pseudointelektuály v depresi (nebo pseudodepresi). Nic proti nim, sama jsem taková byla, ale člověk z toho vyroste. Tedy, z toho vkusu, z deprese bohužel ne.
Teď už mě tohle rádobyšokování nebere.

Co pro tebe znamená rodina? Klidně se rozepiš:)

Já to vnímám ve dvou různých liních.
V té první rodinou myslím své rodiče, sestru, tety, strýce... Tu starší rodinu. A s tou si moc blízcí nejsme a popravdě ty lidi vnímám hlavně jako někoho, s kým musím nějak vycházet a žít, dokud je to nutné, ale ne jako něco, co potřebuju, co by pro mě bylo nějakou hodnotou a tak. V tomto smyslu pro mě rodina moc neznamená.
V té druhé linii je můj snoubenec, naše budoucí děti apod, prostě moje budoucí vlastní rodina, kde už jsem jako "starší" (takhle to popisovat zní asi blbě, že?). To jsou lidé, které jsem si vybrala, které z celýho srdce miluju a bez kterých bych nemohla být, můj život je díky nim mnohem lepší. V tomto smyslu je pro mě rodina nenahraditelná a nesmírně důležitá.

Zamysleli jste se někdy jestli v rámci svého života spíše tvoříte nové věci, hodnoty, či spíše přebíráte všechno "nové" ze svého okolí?

Přebírám od těch lepších a moudrých, u kterých se to již ověřilo. Copak můžu cokoli dělat lépe než Akvinský?
Ráda bych samozřejmě spíš tvořila, ale zatím by se to nevyplatilo.

Uz jste nekdy zaroven milovali a nenavideli?

Latina rozlišuje mezi láskou jako citem (amor) a láskou jako volním úkonem (caritas). Pokud počítám lásku, pro kterou se rozhodnu jako volní úkon a citovou nenávist, tak ano. Právě teď. Posledních pět let.
A šílím.

co se ti nejvíc líbí na osobách opačnýho pohlaví?

Dlouhé vlasy a když jsou aspoň o čtvrt metru vyšší než já.
A když jsou velmi chytří (chytrých lidí je spousta, ale opravdového génia znám jen jednoho) a když jsou stejně divní jako já.
Když jsou tradicionalističtí katolíci (kterých je v přibližně mém věku v celé ČR pár desítek), když jsou monarchisté, když rádi čtou, když milují kočky, když jsou gentlemani, když mají roztomile morbidní smysl pro humor, když přemýšlí nekonvenčně, když čtou Akvinského, když píší básně, když mluví aspon deseti jazyky, když jsou neustále a za všech okolnostní milí a zdvořilí (i když si to ten druhý vůbec nezaslouží), když jim blobfish připadá roztomilá, když chovají pralesničky... Když celý svůj život zasvětí studiu lingvistiky...
Když se jim líbí, když si lidé v manželství vykají a Sheldonova Dohoda spoluchodících jim připadá jako dobrý nápad :D
Když jsou opravdu racionální, vše, co si myslí a dělají dává smysl a má vnitřní logiku. Když jsou organizovaní a trochu jako roboti. Když jsou asociálové a podivíni, když nerozumí jiným lidem a jiní lidé nerozumí jim.
...
Jo, takový je jen jeden. A je příšerný. Ale všichni ostatní jsou ještě horší.

View more

Ležíte si tak večer v posteli, po ruce pivo, studené palačinky, nebo cokoli co si Vaše duše přeje. A koukáte do stropu, nebo z okna, je tma. A klid. Nad čím tak přemýšlíte v těchto několika krátkých chvílích, předtím, než se Vaše víčka stanou příliš těžkými a mysl odpluje do říše Plutóna?

Krátkých chvílích? Mezi okamžikem, kdy si jdu lehnout a okamžikem, kdy opravdu usnu stihnu běžně vymyslet dva romány zasluhující Nobelovku, způsob, jak ukončit všechny války, léčbu všech nevyléčitelných nemocí a a naplánovat si budoucnost na dalších 400 let dopředu. Bohužel to pak v noci zase zapomenu. :(
Ale vážně, usínám dlouho a myslím většinou na svého nejlepšího přítele nebo sním o budoucnosti, jakou si přeju. Hodně si představuju, jak by můj život vypadal, kdybych byla někdo jiný, kdybych nebyla nijak omezená prostředky nebo zdravím a tak.
Ale to i ve dne. Poslední dobou hodně myslím na to, že kdybych mohla, chtěla bych procestovat všechny země světa a celé dny googlím, jak bezpečně do Sýrie, Somálska, Rovníkové Guinei apod. :))

Jak důležitá je pro Vás novost/aktuálnost věcí. Ať už se jedná o boty, mobil, profilovou fotku, či informace. Jste spíše fanouškem moderních, nových a aktuálních věcí, či držíte s dobou minulou? A drželi jste se někdy nějakého předmětu i za cenu jeho zastaralosti?

Pokud jde o ty boty, elektroniku apod., záleží, zda tím "nové" myslíš moderní, nebo nové - nepoužité, koupené v obchodu a ne v bazaru. Moderní to být nemusí, naopak, ještě nedávno jsem měla černobílou Nokii a stačilo :D U oblečení mě to nezajímá už vůbec a jinak nic moc kromě knih nekupuju. Nemám ale ráda, když je to staré ve smyslu použité, elektroniku z bazaru nebo oblečení ze sekáče nechci. Nevím proč, ale ne.
Knihy jsou výjimkou - mám ráda i z antikvariátů, a samozřejmě preferuju klasické autory před novými :)
U informací je to podobně komplikované, pokud jde o věci, které se vyvíjí, tedy hlavně o přírodní vědy, chci nové a aktuální informace. Pokud jde o filosofii, náboženství apod., preferuju spíš ty staré :)

Všímám si, že se tu často skloňuje deprese, z toho usuzuji, že jí trpíš. Pokud ti otázka není moc osobní, chci se zeptat, zda-li ji máš psychického rázu, tj. řešíš nějaké sžíravé dilema, nebo ji máš somatického původu, jakožto dysfunkce hormonů.

To je dobrá otázka. Já popravdě nevím. Asi bych měla, že?
Žádné sžíravé dilema neřeším a depresí trpím od dětství, ne-li odjakživa (já si svoje dětství až asi do 12 let skoro nepamatuju). Navíc k tomu mám hraniční poruchu osobnosti, vyhýbavou poruchu osobnosti a nejspíš generalizovanou úzkostnou, ale tu ještě nemám diagnostikovanou oficiálně.
Připadá mi, že spíš somatického původu, ale nevím. :(

Třeba při SSRI antidepresivech hrozí vnitřní krvácení?

U deprexu, který beru, je nejvážnější nežádoucí účinek seratininový syndrom a idiopatická hepatitida, oboje má maximální možnost výskytu u méně než 1 pacienta z 10 000 léčených pacientů.
Takže se nebojím. Za (pokus o) léčbu stávajících obtíží mi to stojí.

Sedíte si takhle večer a tlačí se na Vás termín, při kterém Vás čeká něco, co Vám nemusí být až tolik po srsti. Mne zkouška z biochemie/fyziologie, Vás zubař, zkrátka cokoli, co Vás napadne. Vzrůstá u Vás nervozita a panikaříte, nebo ne? A jak bojujete se stresem a strachem, pokud jrj pociťujete.

Panikařím hrozně, a to to ani nemusí být tak stresující jako zkouška. Někdy mi stačí i to, že budu muset normálně do školy nebo k lékaři.
Trochu mě uklidňuje, když je mi nablízku jeden blízký přítel, ale obecně spíš nic moc nepomáhá, prostě to musím přetrpět.

Next

Language: English