Zveřejni fotku své postele!
Je ale hrozně zavlčená!
Ask @ridercz
Proč své rodině říkáš "smečka"? Jenom proto, že máš dva vlčáky?
Ze začátku to skutečně vzniklo jenom kvůli vlčandě (to jsme měli jenom jednu). Ale postupem času to zmutovalo do něčeho důležitějšího.
Já nemám rád slovo "rodina". Rodina, to jsou moji rodiče, prarodiče,další příbuzní. Lidé, které jsem si nevybral, kterým jsem se sice nějak narodil, ale to je v zásadě všechno. Nejsou pro mne nijak zvlášť důležití. Za důležité považuju ty, které jsem si já sám svobodně a vědomě vybral. A těm, z nedostatku lepšího výrazu, říkám "smečka".
Protože je mi jedno jakého jsou živočišného druhu nebo jaký mají (pokud vůbec nějaký) formální vztah se mnou. Vybral jsem si je, spojl jsem je se sebou ze své vůle a proto je budu bránit a pečovat o ně, tím spíš, čím víc jsou na mně závislí. Bez ohledu na okolnosti. Prostě proto, že jsou moje smečka. Vždycky pro mne bude důležitější moje čuba, než cizí člověk. Protože je moje. Moje smečka a moje zodpovědnost. Říká se, že krev není voda. Já na krev kašlu, důležitá je to vědomé rozhodnutí.
Neočekávám nutně, že ty city budou opětovány. Alex je moje smečka. Ne proto, že se zrodila z mé krve, ale protože se zrodila z mé vůle, tím jsem za ni přijal zodpovědnost - úplně stejně bych to cítil, kdyby byla třeba adoptovaná. Ale její vůle to není - takže počítám, že ona mě časem ze své smečky vyřadí, jako jsem to já udělal se svou rodinou.
Já nemám rád slovo "rodina". Rodina, to jsou moji rodiče, prarodiče,další příbuzní. Lidé, které jsem si nevybral, kterým jsem se sice nějak narodil, ale to je v zásadě všechno. Nejsou pro mne nijak zvlášť důležití. Za důležité považuju ty, které jsem si já sám svobodně a vědomě vybral. A těm, z nedostatku lepšího výrazu, říkám "smečka".
Protože je mi jedno jakého jsou živočišného druhu nebo jaký mají (pokud vůbec nějaký) formální vztah se mnou. Vybral jsem si je, spojl jsem je se sebou ze své vůle a proto je budu bránit a pečovat o ně, tím spíš, čím víc jsou na mně závislí. Bez ohledu na okolnosti. Prostě proto, že jsou moje smečka. Vždycky pro mne bude důležitější moje čuba, než cizí člověk. Protože je moje. Moje smečka a moje zodpovědnost. Říká se, že krev není voda. Já na krev kašlu, důležitá je to vědomé rozhodnutí.
Neočekávám nutně, že ty city budou opětovány. Alex je moje smečka. Ne proto, že se zrodila z mé krve, ale protože se zrodila z mé vůle, tím jsem za ni přijal zodpovědnost - úplně stejně bych to cítil, kdyby byla třeba adoptovaná. Ale její vůle to není - takže počítám, že ona mě časem ze své smečky vyřadí, jako jsem to já udělal se svou rodinou.
No a když se jí budou spolužáci smát, že její táta je kůň, úchyl a kokot? Neříkám, že si kokot, ale víš, jaká sebranka je na ZŠ, a vůbec jaká je většina lidí a myslím si, že se na to díváš dost egocentricky. Že jestli to tobě nevadí, že to o tobě lidé ví, nechápeš, že tvým dětem to může uškodit.
Právě protože vím jaká sebranka jsou děti na ZŠ a většina lidí soudím, že je to úplně jedno. Vždycky se něco najde. Že je malá a hubená. Že má předkus a křivé zuby. Že dělá nebo nedělá to či ono. Pokud lidi nechá, aby se jí vysmívali, vždycky se něco najde. Pokud nenechá, může dělat cokoliv.
I kdybych kvůli dětem převrátil svůj život naruby, stejně by to nemělo cenu. Jsem příliš profláknutý, přílíš známý. I kdybych v okamžiku jejího početí přestal úchylačit, stejně po mně zůstane spousta stop, které by dříve či později někdo vyhrabal.
A právě proto to nebudu dělat. Aby moje dcera mohla říct "Ano, můj táta je kůň a úchyl. Je s ním sranda. Pobavil spoustu lidí a spoustě lidí pomohl. Natočili o něm film. Přednáší o tom na vysoké škole. A co udělal tvůj táta?" Aby sama dokázala dělat co ji baví, ať už to bude cokoliv, místo aby se připosraně krčila u zdi v obavě, aby náhodou, někdy, někdo, něco. Aby viděla, že to jde i jinak, než si s ohnutým hřbetem nechat srát na hlavu jako většina lidí. Myslím si, že to je to nejlepší, co pro ni mohu udělat.
Ano, dívám se na to egocentricky. Nehodlám kvůli dětem převrátit svůj život naruby. Nemyslím si, že je to potřeba, že je na něm cokoliv špatného. Nestydím se za něj a neskrývám se, právě naopak. A také tím svým dětem dám šanci žít jako já - hrdě a spokojeně a v míru sami se sebou.
Z tvého postoje je mi na blití a lituju tebe i tvoje děti, máš-li nějaké, pokud ho přijmou.
I kdybych kvůli dětem převrátil svůj život naruby, stejně by to nemělo cenu. Jsem příliš profláknutý, přílíš známý. I kdybych v okamžiku jejího početí přestal úchylačit, stejně po mně zůstane spousta stop, které by dříve či později někdo vyhrabal.
A právě proto to nebudu dělat. Aby moje dcera mohla říct "Ano, můj táta je kůň a úchyl. Je s ním sranda. Pobavil spoustu lidí a spoustě lidí pomohl. Natočili o něm film. Přednáší o tom na vysoké škole. A co udělal tvůj táta?" Aby sama dokázala dělat co ji baví, ať už to bude cokoliv, místo aby se připosraně krčila u zdi v obavě, aby náhodou, někdy, někdo, něco. Aby viděla, že to jde i jinak, než si s ohnutým hřbetem nechat srát na hlavu jako většina lidí. Myslím si, že to je to nejlepší, co pro ni mohu udělat.
Ano, dívám se na to egocentricky. Nehodlám kvůli dětem převrátit svůj život naruby. Nemyslím si, že je to potřeba, že je na něm cokoliv špatného. Nestydím se za něj a neskrývám se, právě naopak. A také tím svým dětem dám šanci žít jako já - hrdě a spokojeně a v míru sami se sebou.
Z tvého postoje je mi na blití a lituju tebe i tvoje děti, máš-li nějaké, pokud ho přijmou.
People you may like
Jaky je tvuj nazor na globalni oteplovani a celou zalezitost kolem?
Myslím si, že politizace problému znemožňuje většině lidí získat důvěryhodná data o tom, zda se země skutečně otepluje a tím méně o tom, nakolik je tento jev skutečně způsobován lidmi.
Nicméně i pokud to obojí je pravda, rozhodně to nelze změnit těmi prostředky, které se pro to snaží alarmisté používat. Ještě nikdy v historii se nestalo, že by se nějaký civilizace celkově sama uskrovňovala, že by se vydala zpět, proti vlastnímu pohodlí a proti pokroku. A neudělá to ani ta naše.
Řešením naopak je jít stále kupředu a co nejrychleji. Pokud nějaký problém existuje, vyřeší ho technologie, ne lunatici se socialistickým myšlením.
Začátkem dvacátého století američtí odborníci spočítali, že bude-li rozvoj telefonní sítě v USA pokračovat stávajícím tempem, bude třeba v roce 1940 zaměstnat všechny americké ženy jako telefonní operátorky.
Jiní odborníci zase v roce 1820 spočítali, že vinou rozmáhající se dopravy budou v roce 1950 londýnské ulice pokryty sedmimetrovou vrstvou koňského trusu.
Navštívil jsem jak USA tak Londýn a žádného z popsaných jevů jsem si nevšiml. Jistě proto, že v USA přestali rozvíjet telekomunikace a v Londýně se vrátili k ručním vozíkům. Podle téhož vzoru jistě pomohou různé nízkoemisní zóny a šikanování řidičů, zákaz prodeje plastových tašek a podobné šílené výmysly.
Nicméně i pokud to obojí je pravda, rozhodně to nelze změnit těmi prostředky, které se pro to snaží alarmisté používat. Ještě nikdy v historii se nestalo, že by se nějaký civilizace celkově sama uskrovňovala, že by se vydala zpět, proti vlastnímu pohodlí a proti pokroku. A neudělá to ani ta naše.
Řešením naopak je jít stále kupředu a co nejrychleji. Pokud nějaký problém existuje, vyřeší ho technologie, ne lunatici se socialistickým myšlením.
Začátkem dvacátého století američtí odborníci spočítali, že bude-li rozvoj telefonní sítě v USA pokračovat stávajícím tempem, bude třeba v roce 1940 zaměstnat všechny americké ženy jako telefonní operátorky.
Jiní odborníci zase v roce 1820 spočítali, že vinou rozmáhající se dopravy budou v roce 1950 londýnské ulice pokryty sedmimetrovou vrstvou koňského trusu.
Navštívil jsem jak USA tak Londýn a žádného z popsaných jevů jsem si nevšiml. Jistě proto, že v USA přestali rozvíjet telekomunikace a v Londýně se vrátili k ručním vozíkům. Podle téhož vzoru jistě pomohou různé nízkoemisní zóny a šikanování řidičů, zákaz prodeje plastových tašek a podobné šílené výmysly.
Co si myslíš o problému nedostatku žen v IT?
Myslím si, že žádný takový problém neexistuje. Už sama formulace předpokládá, že (a) existuje nějaký ideální poměr pohlaví v určitém povolání a (b) že jeho nedodržení představuje nějaký objektivní problém. Ani jedna z těchto premis podle mne není pravdivá.
Je pravda, že v IT je žen málo. Nicméně těžko bychom nejspíš hledali obor, v němž zastoupení pohlaví přesně kopíruje populaci.
Je to problém? Nemyslím si, že by ženy měly nějaké specifické magické vlastnosti, jejichž nedostatkem by obor jako takový strádal. Zároveň si nemyslím, že by ženám byla obecně upírána možnost do IT vstoupit. Pokud někomu vadí nedostatek žen v IT a je žena, je řešení extrémně jednoduché: jít do IT.
Speciálně v tomto oboru je takový hlad, že dostávám pracovní nabídky i pro svoje čuby, nejspíš vycházející z přesvědčení, že i ony u nás musely něco pochytit. Ano, možná se najde nějaký pitomec, který uchazečku odmítne pro její pohlaví, ale za ním bude ve frontě stát dvacet dalších.
Komukoliv, kdo umí programovat v C#/.NETu, najdu do čtyřiadvaceti hodin práci, bez ohledu na jeho pohlaví, věk, sexuální orientaci, barvu kůže, národnost nebo vyznání... Pokud umí programovat v čemkoliv jiném, tak nejspíš do tří dnů, protože tam nemám takové kontakty.
Kohokoliv, kdo v .NETu programovat neumí, ale je průměrně inteligentní a umí uživatelsky používat počítač, jsem schopen to během dvou až tří měsíců naučit natolik, že ho nějaká firma zaměstná a bude pro ni využitelný. Opět, bez ohledu na to, co má mezi nohama nebo čím se cítí být.
Je možné, že vzdělávací systém dívky odrazuje od toho, aby se věnovaly technickým oborům. Přijde mi ovšem, že náš vzdělávací systém odrazuje kohokoliv od čehokoliv, čeho se dotkne. Navíc to lze při míře feminizace našeho školství těžko vydávat za spiknutí patriarchátu.
Je pravda, že v IT je žen málo. Nicméně těžko bychom nejspíš hledali obor, v němž zastoupení pohlaví přesně kopíruje populaci.
Je to problém? Nemyslím si, že by ženy měly nějaké specifické magické vlastnosti, jejichž nedostatkem by obor jako takový strádal. Zároveň si nemyslím, že by ženám byla obecně upírána možnost do IT vstoupit. Pokud někomu vadí nedostatek žen v IT a je žena, je řešení extrémně jednoduché: jít do IT.
Speciálně v tomto oboru je takový hlad, že dostávám pracovní nabídky i pro svoje čuby, nejspíš vycházející z přesvědčení, že i ony u nás musely něco pochytit. Ano, možná se najde nějaký pitomec, který uchazečku odmítne pro její pohlaví, ale za ním bude ve frontě stát dvacet dalších.
Komukoliv, kdo umí programovat v C#/.NETu, najdu do čtyřiadvaceti hodin práci, bez ohledu na jeho pohlaví, věk, sexuální orientaci, barvu kůže, národnost nebo vyznání... Pokud umí programovat v čemkoliv jiném, tak nejspíš do tří dnů, protože tam nemám takové kontakty.
Kohokoliv, kdo v .NETu programovat neumí, ale je průměrně inteligentní a umí uživatelsky používat počítač, jsem schopen to během dvou až tří měsíců naučit natolik, že ho nějaká firma zaměstná a bude pro ni využitelný. Opět, bez ohledu na to, co má mezi nohama nebo čím se cítí být.
Je možné, že vzdělávací systém dívky odrazuje od toho, aby se věnovaly technickým oborům. Přijde mi ovšem, že náš vzdělávací systém odrazuje kohokoliv od čehokoliv, čeho se dotkne. Navíc to lze při míře feminizace našeho školství těžko vydávat za spiknutí patriarchátu.
Potřeboval bych dceři kontrolovat na jakých stránkách tráví kolik času, primárně jí nastavit maximální dobu denně na Facebooku a pár dalších stránkách. Na routru bohužel tahle možnost chybí, proto bych chtěl nějaký sw. Můžeš něco doporučit?
Nemůžu. Ale pokud se na mne obrátí tvoje dcera, jak se podobného malware zbavit, rád jí poradím.
Když pták letí a zpívá, je to interpret, nebo hudební nosič?
To se úplně přesně neví. Jisté je jenom to, že musí platit poplatky Ochrannému svazu autorskému pro práva k dílům hudebním.
Už jsi někdy musel/a nějak zásadně změnit nějaké své filsoofické, náboženské, politické, sociální či jiné názory? Že se to, o čem sis do té doby myslel/a, že je pravdivé a správné zhroutilo?
Ano, dvakrát a prakticky ve stejnou dobu. Změnily se mé politické názory a názory na ekologické aktivi(s)ty.
Říká se, že kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce a kdo není ve třiceti pravičák, nemá rozum. Na mne to jenom přišlo obojí poněkud dřv. Takže jsem zakládajícím členem Komunistického svazu mládeže a jako teenager jsem sepsal nemalou část jeho stanov. Byl jsem upřímně přesvědčen, že socialismus je ta správná cesta, že když se lidi mezi sebou trochu dohodnou a nějak se to chytře centrálně zkoordinuje, vyřeší to všechny možné problémy. Ostatně, mám to v rodinné anamnéze - moji prarodiče i rodiče byli a jsou hluboce věřící komunisté.
Pak jsem se začal živit sám a viděl reálný svět a naznal jsem, že co funguje v teorii, nefunguje v praxi a představuje obrovský problém v praxi a stal se ze mne pravičák a libertarián. Je to jeden z důvodů, proč se mi tak strašně nelíbí, když se do politiky vrhají lidé, co to myslí dobře, ale přitom se nikdy sami neživili v komerční sféře. Pokud jdou rovnou se školy do politiky, a nebo dělali jenom věci placené z veřejných prostředků.
Zhruba v téže době, možná o něco dříve, se změnil můj názor na různá ekologická sdružení a jejich členy. Opět, jako teenager, jsem byl aktivním členem několika ekologických sdružení. A bylo to v době, kdy se řešila dostavba a spuštění JE Temelín, proti kterému prakticky všechna tato sdružení hystericky brojila. A zjistil jsem, že pro většinu lidí je to náboženství a cesta k seberealizaci, že jim nejde o tu podstatu, že o tom nic nevědí a vědět ani nechtějí.
Bojovali proti Temelínu a děsili se jaderných výbuchů, ale jejich argumentaci jsem dokázal vyvrátit i já jako (pravda, o technické obory se zajímající) žák základní školy. Neznali principiální rozdíly mezi RBMK reaktory černobylského typu a "veverkami" (VVER reaktory) v Temelíně. O radioaktivitě měli obecně spíš hodně vágní představy, než faktické znalosti. V živé paměti mám, jak jsem se s jednou z vůdčích osobností Hnutí Duha hádal, když dotyčný tvrdil, že radioaktivita je lidský výmysl a že nikdy před vynálezem atomové bomby nic takového neexistovalo. Obzvláště pikantní na tom je, že to bylo v Jáchymově.
Od té doby jsem přesvědčen o převážné škodlivosti většiny takových hnutí a aktivit. Uznávám, že přírodě dáváme dost zabrat, ale myslím si, že cesta vede jenom přes technologický pokrok, ne přes vzbuzování pocitů viny, umělé omezování spotřeby a sociální inženýrství. Obdivuju a podporuju lidi, kteří dělají konkrétní, malé věci - třeba se starají o zraněná divoká zvířata d podobně. Ale těch je bohužel naprostá menšina a není o nich moc slyšet.
Říká se, že kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce a kdo není ve třiceti pravičák, nemá rozum. Na mne to jenom přišlo obojí poněkud dřv. Takže jsem zakládajícím členem Komunistického svazu mládeže a jako teenager jsem sepsal nemalou část jeho stanov. Byl jsem upřímně přesvědčen, že socialismus je ta správná cesta, že když se lidi mezi sebou trochu dohodnou a nějak se to chytře centrálně zkoordinuje, vyřeší to všechny možné problémy. Ostatně, mám to v rodinné anamnéze - moji prarodiče i rodiče byli a jsou hluboce věřící komunisté.
Pak jsem se začal živit sám a viděl reálný svět a naznal jsem, že co funguje v teorii, nefunguje v praxi a představuje obrovský problém v praxi a stal se ze mne pravičák a libertarián. Je to jeden z důvodů, proč se mi tak strašně nelíbí, když se do politiky vrhají lidé, co to myslí dobře, ale přitom se nikdy sami neživili v komerční sféře. Pokud jdou rovnou se školy do politiky, a nebo dělali jenom věci placené z veřejných prostředků.
Zhruba v téže době, možná o něco dříve, se změnil můj názor na různá ekologická sdružení a jejich členy. Opět, jako teenager, jsem byl aktivním členem několika ekologických sdružení. A bylo to v době, kdy se řešila dostavba a spuštění JE Temelín, proti kterému prakticky všechna tato sdružení hystericky brojila. A zjistil jsem, že pro většinu lidí je to náboženství a cesta k seberealizaci, že jim nejde o tu podstatu, že o tom nic nevědí a vědět ani nechtějí.
Bojovali proti Temelínu a děsili se jaderných výbuchů, ale jejich argumentaci jsem dokázal vyvrátit i já jako (pravda, o technické obory se zajímající) žák základní školy. Neznali principiální rozdíly mezi RBMK reaktory černobylského typu a "veverkami" (VVER reaktory) v Temelíně. O radioaktivitě měli obecně spíš hodně vágní představy, než faktické znalosti. V živé paměti mám, jak jsem se s jednou z vůdčích osobností Hnutí Duha hádal, když dotyčný tvrdil, že radioaktivita je lidský výmysl a že nikdy před vynálezem atomové bomby nic takového neexistovalo. Obzvláště pikantní na tom je, že to bylo v Jáchymově.
Od té doby jsem přesvědčen o převážné škodlivosti většiny takových hnutí a aktivit. Uznávám, že přírodě dáváme dost zabrat, ale myslím si, že cesta vede jenom přes technologický pokrok, ne přes vzbuzování pocitů viny, umělé omezování spotřeby a sociální inženýrství. Obdivuju a podporuju lidi, kteří dělají konkrétní, malé věci - třeba se starají o zraněná divoká zvířata d podobně. Ale těch je bohužel naprostá menšina a není o nich moc slyšet.
Ty máš rád Zemana?
Nemám, ale uznávám jeho objektivní schopnosti. Tato země měla za posledních třicet let jenom dva politiky: Václava Klause a Miloše Zemana. Všechnoostatní nejsou politici, ale politikáři. Přizdisráči, kteří se do svých pozic dostaličástečně omylem, částečně "za zásluhy", především však proto, že nikdo jiný nebyl.
Jedna zvěcí, které mi na české politice vadí, je obecná neochota a neschopnost jak voličů tak jejich zástupců uznat protivníka. Že má taky nějaké schopnosti.Že může mít v něčem pravdu. Že možná máme i něco společného. Většinové uvažování je, že pokud s někým v něčem nesouhlasím, pak je buďto duševně nedostatečný idiot,morálně pochybený lump nebo někým zaplacený nastrčený ňouma. Pokud napíšu, že jeX v něčem schopný, většina to automaticky přeloží jako že "mám rád" X, sdílím všechny jeho názory, nejspíš jsem ho volil, nejspíš budu zase.
Zemana nemám rád. Nesouhlasím s většinou jeho názorů. Nicméně to neznamená, že si myslím, že Miloš Zeman:
a) je špatný člověk (to nevím a nemohu vědět, osobně ho neznám),
b) je neschopný (objektivně není, většinu svých protivníků převyšuje o řád, což je vidět i na pozici, kterou zastává),
c) je někým podplacený (možná je, možná není, ale nepřijde mi jako někdo, kdo by šel po penězích),
d) nemá pravdu nikdy a v ničem a je nutné nesouhlasit se vším co řekne a udělá, protože je to Zeman.
Platí to samozřejmě i opačně. Jsem člen a volič Svobodných, což ovšem neznamená, že nadšeně souhlasím se vším, co představitelé strany řeknou a udělají (nebo neřeknou a neudělají).
Dokud se tohle nenaučíme, budeme pořád ve sračkách. A bohužel to vypadá, že spíš než že bychom se to naučili my, přestávají to umět i v zemích s mnohem delší tradicí demokratické politiky.
Jedna zvěcí, které mi na české politice vadí, je obecná neochota a neschopnost jak voličů tak jejich zástupců uznat protivníka. Že má taky nějaké schopnosti.Že může mít v něčem pravdu. Že možná máme i něco společného. Většinové uvažování je, že pokud s někým v něčem nesouhlasím, pak je buďto duševně nedostatečný idiot,morálně pochybený lump nebo někým zaplacený nastrčený ňouma. Pokud napíšu, že jeX v něčem schopný, většina to automaticky přeloží jako že "mám rád" X, sdílím všechny jeho názory, nejspíš jsem ho volil, nejspíš budu zase.
Zemana nemám rád. Nesouhlasím s většinou jeho názorů. Nicméně to neznamená, že si myslím, že Miloš Zeman:
a) je špatný člověk (to nevím a nemohu vědět, osobně ho neznám),
b) je neschopný (objektivně není, většinu svých protivníků převyšuje o řád, což je vidět i na pozici, kterou zastává),
c) je někým podplacený (možná je, možná není, ale nepřijde mi jako někdo, kdo by šel po penězích),
d) nemá pravdu nikdy a v ničem a je nutné nesouhlasit se vším co řekne a udělá, protože je to Zeman.
Platí to samozřejmě i opačně. Jsem člen a volič Svobodných, což ovšem neznamená, že nadšeně souhlasím se vším, co představitelé strany řeknou a udělají (nebo neřeknou a neudělají).
Dokud se tohle nenaučíme, budeme pořád ve sračkách. A bohužel to vypadá, že spíš než že bychom se to naučili my, přestávají to umět i v zemích s mnohem delší tradicí demokratické politiky.
Proč říkáš, že by se měli preventivně střílet lidi, co to myslí dobře? Nebylo by lelší střílet ty, co to myslí špatně?
Nebylo. On to totiž skoro nikdo nemyslí špatně. Temný pán zla, jehož cílem je uvrhnout celý svět do zmaru a chaosu, je fantasy rekvizita. Skoro nikdo nechce páchat zlo pro zlo samé - a pokud to někdo dělá, je to prostě statistická anomálie, která je sice smutná, ale nepodstatná.
Pokud někoho považujeme za zlého, jeho činy mají v lepším případě motivaci sobectví, snahy získat něco pro sebe. Něco ukrást, zpronevěřit... Jenomže takové činy mají poměrně jasnou hranici a malý rozsah. Míra škody, kterou lze způsobit pro vlastní zisk, je relativně malá. Málokdy přitom umírají lidé a téměř nikdy ne masově.
Jenomže pokud někdo chce páchat dobro, je to jiné. Dobro nezná hranic a s jeho pácháním je nevyhnutelně spojena mentalita "když se kácí les, lítají třísky". Kvůli vyšším cílům je přece nutno něco obětovat. Nebo někoho. Nebo několik miliónů "někoho". Jsem přesvědčen, že Mao, Stalin a Hitler to mysleli dobře. Že jim prvoplánovitě nešlo o vlastní prospěch, o vlastní zisk (to by se zastavili mnohem dřív). Chtěli pro lidi to dobré, a to i proti jejich vůli.
Většina lidí, co nemusí Andreje Babiše, považuje jeho politickou kariéru za snahu získat ještě víc pro Agrofert, pro sebe. Já upřímně doufám, že mají pravdu. Protože to je ta lepší varianta. Horší varianta - a já myslím, že pravdivá - je, že to skutečně myslí dobře.
Spousta profesionálních pachatelů dobra (většinou za cizí peníze) nemyslí na souvislosti a důsledky. Protože vznešený úmysl je důležitější, než reálné dopady. Třeba nezamýšlené důsledky "zklidňování" dopravy.
Moc pěkný příklad se stal v roce 1986 v Clevelandu. Tam lidé, co to myslí dobře, vypustili 1,5 miliónu héliem naplněných balónků, pro charitu. Výsledkem byly škody ve statisících dolarů a několik lidských životů: http://www.cleveland.com/remembers/index.ssf/2011/08/balloonfest_1986_the_spectacle.html
Se sobectvím si naše civilizace dokáže poradit dobře. S masou lidí zblbnutých touhou páchat dobro, i kdyby přitom měli jít přes mrtvoly, už hůře.
Pokud někoho považujeme za zlého, jeho činy mají v lepším případě motivaci sobectví, snahy získat něco pro sebe. Něco ukrást, zpronevěřit... Jenomže takové činy mají poměrně jasnou hranici a malý rozsah. Míra škody, kterou lze způsobit pro vlastní zisk, je relativně malá. Málokdy přitom umírají lidé a téměř nikdy ne masově.
Jenomže pokud někdo chce páchat dobro, je to jiné. Dobro nezná hranic a s jeho pácháním je nevyhnutelně spojena mentalita "když se kácí les, lítají třísky". Kvůli vyšším cílům je přece nutno něco obětovat. Nebo někoho. Nebo několik miliónů "někoho". Jsem přesvědčen, že Mao, Stalin a Hitler to mysleli dobře. Že jim prvoplánovitě nešlo o vlastní prospěch, o vlastní zisk (to by se zastavili mnohem dřív). Chtěli pro lidi to dobré, a to i proti jejich vůli.
Většina lidí, co nemusí Andreje Babiše, považuje jeho politickou kariéru za snahu získat ještě víc pro Agrofert, pro sebe. Já upřímně doufám, že mají pravdu. Protože to je ta lepší varianta. Horší varianta - a já myslím, že pravdivá - je, že to skutečně myslí dobře.
Spousta profesionálních pachatelů dobra (většinou za cizí peníze) nemyslí na souvislosti a důsledky. Protože vznešený úmysl je důležitější, než reálné dopady. Třeba nezamýšlené důsledky "zklidňování" dopravy.
Moc pěkný příklad se stal v roce 1986 v Clevelandu. Tam lidé, co to myslí dobře, vypustili 1,5 miliónu héliem naplněných balónků, pro charitu. Výsledkem byly škody ve statisících dolarů a několik lidských životů: http://www.cleveland.com/remembers/index.ssf/2011/08/balloonfest_1986_the_spectacle.html
Se sobectvím si naše civilizace dokáže poradit dobře. S masou lidí zblbnutých touhou páchat dobro, i kdyby přitom měli jít přes mrtvoly, už hůře.
Nemáš nějaký tip, jak chránit displej mobilu? Už dvakrát se mi podařilo ho rozbít, tak přemýšlím o prevenci. Tvrzené sklo? Gorila glass? Máš s tím zkušenost? (asi to není důležité, ale mám lumii 640)
Já jsem vždycky každému mobilu displej roztřískal, takže u posledních dvou jsem si k tomu koupil pojištění. Zafungovalo to: od té doby jsem displej nerozbil.
Co si myslíš o transsexualismu? Nemělo by to být označeno jako psychická porucha a léčit to správným způsobem (tím se nemyslí operace k tomu, aby si dotyčný víc připadal jako to, co si myslí, že je)?
Myslím si především, že genderová identita je osobní věcí každého a že všem okolo může být vesměs jedno, jestli se někdo považuje za samečka, samičku, něco mezi tím, něco zcela jiného nebo se v tomto ohledu odmítá klasifikovat vůbec.
V drtivé většině případů informaci o pohlaví k ničemu nepotřebuju vědět a nezajímá mne. Jsou tady pravda jisté drobné technické problémy, typicky s oslovováním. Ale to je triviální věc, která se dá vyřešit trochou vstřícnosti, tolerance a asertivity na obou stranách.
Souhlasím s tím, že transsexualita je psychická porucha v tom smyslu, že to je odchylka od běžného, něco nestandardního, netypického. Nemyslím si, že to porucha ve smyslu "závada, kterou je nezbytné odstranit". Ostatně, navrhuješ "léčit správným způsobem", ale není mi známo, jaký by ten "správný způsob" měl být. Ono psychické věci jako takové zpravidla moc léčit nedokážeme, často dokážeme jenom různými prostředky zmírnit jejich negativní projevy, ale s podstatou nic nenaděláme.
Obecně si myslím, že člověk by měl žít především sám se sebou v míru. Že by neměl mít problém sám se sebou, sám sebe by si měl vážit. Cílem - alespoň pro mne - je dostat do nějakého použitelného souladu mou reálnou existenci (to, jaké mám tělo, zdraví, tělesné i duševní schopnosti) s tím, jakou mám představu o sobě. Což spočívá částečně v úpravě vlastních představ a částečně v úpravě té fyzické podstaty.
Pokud tedy někdo vnímá rozpor mezi "vnitřním" a "vnějším" pohlaví, je jenom na něj, jestli se pokusí přeprogramovat svůj mozek, nebo předělat své tělo. Je to jeho volba a nikomu jinému nepřísluší, aby ji činil za něj, nebo jej v ní nějak omezoval.
V drtivé většině případů informaci o pohlaví k ničemu nepotřebuju vědět a nezajímá mne. Jsou tady pravda jisté drobné technické problémy, typicky s oslovováním. Ale to je triviální věc, která se dá vyřešit trochou vstřícnosti, tolerance a asertivity na obou stranách.
Souhlasím s tím, že transsexualita je psychická porucha v tom smyslu, že to je odchylka od běžného, něco nestandardního, netypického. Nemyslím si, že to porucha ve smyslu "závada, kterou je nezbytné odstranit". Ostatně, navrhuješ "léčit správným způsobem", ale není mi známo, jaký by ten "správný způsob" měl být. Ono psychické věci jako takové zpravidla moc léčit nedokážeme, často dokážeme jenom různými prostředky zmírnit jejich negativní projevy, ale s podstatou nic nenaděláme.
Obecně si myslím, že člověk by měl žít především sám se sebou v míru. Že by neměl mít problém sám se sebou, sám sebe by si měl vážit. Cílem - alespoň pro mne - je dostat do nějakého použitelného souladu mou reálnou existenci (to, jaké mám tělo, zdraví, tělesné i duševní schopnosti) s tím, jakou mám představu o sobě. Což spočívá částečně v úpravě vlastních představ a částečně v úpravě té fyzické podstaty.
Pokud tedy někdo vnímá rozpor mezi "vnitřním" a "vnějším" pohlaví, je jenom na něj, jestli se pokusí přeprogramovat svůj mozek, nebo předělat své tělo. Je to jeho volba a nikomu jinému nepřísluší, aby ji činil za něj, nebo jej v ní nějak omezoval.
Co si myslíš o zákazu/povolení nosit hidžáb ve škole či nemocnici (zdravotní sestry)?
Tak jako první samozřejmě klasická libertariánská odpověď: jádrem problému je samozřejmě státní vlastnictví školy a nemocnice. Pokud si majitel soukromé firmy vymíní, že jeho zaměstnanci či zákazníci nesmějí mít šátek nebo si naopak musejí obarvit hlavu modře, je to jeho svaté právo a v zásadě do toho nikomu nic není. Problém je, že stát si to dovolit nemůže.
V naší kultuře (kterou tak srdnatě bráníme před zlými mohamedány) a právu alespoň teoreticky platí, že soukromý subjekt může dělat vše, co zákon výslovně nezakazuje. A že zákon musí mít důvod, nemůže být arbitrární. A z toho mi mimo jiné vychází, že kdokoliv může kamkoliv nosit jakékoliv oblečení a doplňky, jaké uzná za vhodné a z jakéhokoliv důvodu. Zakázat mu to lze pouze výjimečně a pokud k tomu existují nějaké legitimní důvody.
Ředitelka té školy IMHO postupovala nesprávně a nesmyslně, protože zákaz zdůvodňuje stylem "protože jsem to řekla". Což je sice typické uvažování lidí tohoto typu a postavení, ale nesprávné. Ředitel Motola to navlékl inteligentněji, mají předepsaný jednotný oděv a zdůvodnění hygienické.
Můžeme se hádat o tom, zda to zdůvodnění je dostatečně smysluplné (IMHO není, protože zrovna hidžáb ničemu v praxi nevadí, řádové sestry nosí v podstatě totéž a ze stejných důvodů), ale to už je jiný level.
Šátky jsou samozřejmě zástupný symbol. Nikomu nejde o ten kus hadru, ale o islám, jehož je symbolem. A s typicky českým přístupem srdnatě bojujeme se symbolem, ne s příčinou.
IMHO bychom prostě měli důsledně vymáhat naše stávající zákony a nedávat do nich žádné výjimky pro žádné náboženství, když jsme jednou sekulární stát. Považuji třeba za skandální, že zákon povoluje z náboženských důvodů obřízku na malých dětech. Nebo porážku zvířat halal způsobem, což se z mého pohledu rovná týrání. Prostě jsme sekulární stát a všechna náboženství se tomu musí na našem území přizpůsobit. Mají mít stejné postavení, jako ostatní spolky. Jakmile jednou začneme dělat výjimky, je to cesta do pekel.
V naší kultuře (kterou tak srdnatě bráníme před zlými mohamedány) a právu alespoň teoreticky platí, že soukromý subjekt může dělat vše, co zákon výslovně nezakazuje. A že zákon musí mít důvod, nemůže být arbitrární. A z toho mi mimo jiné vychází, že kdokoliv může kamkoliv nosit jakékoliv oblečení a doplňky, jaké uzná za vhodné a z jakéhokoliv důvodu. Zakázat mu to lze pouze výjimečně a pokud k tomu existují nějaké legitimní důvody.
Ředitelka té školy IMHO postupovala nesprávně a nesmyslně, protože zákaz zdůvodňuje stylem "protože jsem to řekla". Což je sice typické uvažování lidí tohoto typu a postavení, ale nesprávné. Ředitel Motola to navlékl inteligentněji, mají předepsaný jednotný oděv a zdůvodnění hygienické.
Můžeme se hádat o tom, zda to zdůvodnění je dostatečně smysluplné (IMHO není, protože zrovna hidžáb ničemu v praxi nevadí, řádové sestry nosí v podstatě totéž a ze stejných důvodů), ale to už je jiný level.
Šátky jsou samozřejmě zástupný symbol. Nikomu nejde o ten kus hadru, ale o islám, jehož je symbolem. A s typicky českým přístupem srdnatě bojujeme se symbolem, ne s příčinou.
IMHO bychom prostě měli důsledně vymáhat naše stávající zákony a nedávat do nich žádné výjimky pro žádné náboženství, když jsme jednou sekulární stát. Považuji třeba za skandální, že zákon povoluje z náboženských důvodů obřízku na malých dětech. Nebo porážku zvířat halal způsobem, což se z mého pohledu rovná týrání. Prostě jsme sekulární stát a všechna náboženství se tomu musí na našem území přizpůsobit. Mají mít stejné postavení, jako ostatní spolky. Jakmile jednou začneme dělat výjimky, je to cesta do pekel.
Udělal/a jsi někdy něco opravdu drzého?
Mno, počítá se třeba veřejné předvedení postupu jak hacknout Informační systém datových schránek na konferenci pod záštitou a za osobní přítomnosti ministra vnitra?
Co si myslíš o daňových únicích? Považuješ je za morálně ospravedlnitelné?
Poslední dobou čím dál častěji považuji za morálně neospravedlnitelné je nedělat. Akorát to neumím a při mých příjmech se mi to nevyplatí.
Kvalita služeb, které od státu dostávám, je naprosto nezávislá na výši daní. Jakkoliv vysoký daňový výnos nezpůsobí, že budeme mít lepší školství, zdravotnictví, silnice, justici... Všechny tyto služby státy poskytují v nejnižší akceptovatelné kvalitě. Takové, aby se lidi masově nebouřili.
Pokud se na daních vybere dvakrát více nebo dvakrát méně, na kvalitě služeb se to nijak podstatně neprojeví. Na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani najdete oficiální data finanční správy o inkasu daní (jenom těch tak pojmenovaných, nejsou tam další faktické daně, jako sociální a zdravotní "pojištění" atd.). Máte pocit, že kvalita státních služeb tomu odpovídá?
Všechno co si vzpomenete jede v minimální přijatelné kvalitě za maximální přijatelnou cenu. Zvýšení daňového inkasa nezlepší služby. Snížení (a to i velice podstatné) je nezhorší. Jediné co se změní bude množství a rozpočet propagandistických kampaní (ať už dle vzoru "ryba domácí" nebo dle vzoru "hate free"), nejrůznějších forem korupce a plýtvání.
Kdo neplatí daně, neukrádá ze společného koláče, jenom minimalizuje objem prostředků, které budou vyplýtvány.
Kvalita služeb, které od státu dostávám, je naprosto nezávislá na výši daní. Jakkoliv vysoký daňový výnos nezpůsobí, že budeme mít lepší školství, zdravotnictví, silnice, justici... Všechny tyto služby státy poskytují v nejnižší akceptovatelné kvalitě. Takové, aby se lidi masově nebouřili.
Pokud se na daních vybere dvakrát více nebo dvakrát méně, na kvalitě služeb se to nijak podstatně neprojeví. Na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani najdete oficiální data finanční správy o inkasu daní (jenom těch tak pojmenovaných, nejsou tam další faktické daně, jako sociální a zdravotní "pojištění" atd.). Máte pocit, že kvalita státních služeb tomu odpovídá?
Všechno co si vzpomenete jede v minimální přijatelné kvalitě za maximální přijatelnou cenu. Zvýšení daňového inkasa nezlepší služby. Snížení (a to i velice podstatné) je nezhorší. Jediné co se změní bude množství a rozpočet propagandistických kampaní (ať už dle vzoru "ryba domácí" nebo dle vzoru "hate free"), nejrůznějších forem korupce a plýtvání.
Kdo neplatí daně, neukrádá ze společného koláče, jenom minimalizuje objem prostředků, které budou vyplýtvány.
Ja by som len chcel opýtať, že aká hrozba z východu je taká aktuálna, tak akútna, aby sme ešte museli byť v NATO.
Rusko, samozřejmě. Jsme s ním v kybernetickéválce, jenom si toho u nás většina lidí ještě nevšimla, ale já to vidímdnes a denně. Ostatně, Rusko se tím nijak netají a toto je i jeho oficiální rétorika. Považuje nás za svou oblast zájmu a chová se podle toho. Studená válka 2.0 je tady, i podle oficiálních ruskýchvyjádření.
Současné Rusko je naše jediné zahraniční bezprostřední ohrožení. V nebezpečnostiho překonávají jenom naši domácí mašíblové všeho druhu. Všechny ostatní problémy(uprchlíci, EU...) jsou řádově menší. Neříkám, že to nejsou reálná nebezpečí, ale řádově méně podstatná.
Současné Rusko je naše jediné zahraniční bezprostřední ohrožení. V nebezpečnostiho překonávají jenom naši domácí mašíblové všeho druhu. Všechny ostatní problémy(uprchlíci, EU...) jsou řádově menší. Neříkám, že to nejsou reálná nebezpečí, ale řádově méně podstatná.
Liked by:
Kateřina
Havrane Cerny
Filip Janda
Monika D.
Zase jednou trochu intimnější otázka. Chtěl bych fotku vaší otevřené ledničky!
Naše lednička vpravo. Pro porovnání, vlevo psí mrazák. Někdy bych si přál být svým psem.
Liked by:
Michal Zobec
Hráček Hravý
Gaia
blackbeauty
Nicoleb.cz
Astroláb
Jaký máš názor na výchovu dětí? Jak vychováváš Alex?
Co nejméně. Myslím si, že každý si musí svou cestu životem najít sám a ostatní lidé, včetně jeho rodičů, mu mohou jenom dát informace. Přijde mi, že nejdůležitější je dodržovat tři pravidla:
1. Nikdy dětem nelhat. Obecně nemám problém se lhaním, ale lhát z pozice rodiče vlastnímu dítěti mi přijde hloupé, protože to dítě mi věří a já chci a potřebuju, aby to tak zůstalo. Vím, že mně to strašně vadilo, když mi někdo lhal, aby si usnadnil práci, nebo mi nakukal nějakou pitomost, protože to je dobrý vtip. Takže se Alex na každou vážně položenou otázku snažím vážně, seriózně a pravdivě odpovědět. Mnohdy to vyžaduje značná zjednodušení, často i odpověď "já nevím" a její možná nejlepší variantu "nevím, ale pojď to vyzkoušet/najít".
2. Zbytečně děti nešikanovat. Dát jim prostor, svobodu a informace a nechat na jejich přirozené zvídavosti a inteligenci, ať s tím nějak naloží. Přijde mi, že spousta lidí své děti zbytečně šikanuje, snaží se je nacpat na nějakou konkrétní cestu, do nějakých úzkých mantinelů, i když je to zbytečné. Někdy ze strachu, někdy z hlouposti... Což neznamená bezmyšlenkovitě vyplnit každé jejich přání a umetat jim za každou cenu cestu. Ona realita jim ty mantinely postaví sama.
3. O opravdu důležitých věcech se nediskutuje. Nebudu dítě šikanovat že má dojíst večeři když nechce, ale nebudu s ním diskutovat o tom, že nemá běhat do silnice nebo když je potřeba hnout zadkem a stihnout třeba vlak. Zároveň je ale nutné vysvětlit PROČ něco musí nebo nesmí dělat a nikdy nesmí padnout věta "protože jsem to řekl". Alex tím pádem poslouchá v důležitých věcech a zároveň není zbytečně frustrována omezeními v maličkostech.
Nemám žádné rozsáhlé zkušenosti, ale přijde mi, že podobné principy se osvědčily u obou vlčáků a osvědčují se i u Alex. Možná je jenom výjimečně hodné a bezproblémové dítě, ale prostě to funguje. Přijde mi, že je spokojená, není zbytečně frustrovaná, ale ani není rozmazlený ječící parchant, které občas vídám. Chovám se k ní jako k malé rozumné dospělé a ona mi oplácí tím, že se chová jako malá rozumná dospělá. Uvidíme, jak to bude vypadat za deset let a bojím se střetu se školním systémem, ale zatím to zdá se funguje.
Možná je to i tím, že máme dvě vlčandy, které taky mají svá práva a své místo ve smečce, takže nehrozí, že by se z ní stal domácí tyran, podle kterého by se točil svět. Ví, že tomu tak není, že i ostatní mají právo na svůj klid, své pohodlí... Ale zároveň vidí že ona a její spokojenost jsou pro ostatní členy smečky důležité.
Myslím si, že ti psi jsou pro nás všechny strašně užiteční a důležití. Že nám pomáhají chovat se přirozeněji, v souladu se zdravým rozumem a ne podle momentálně platných a zhusta nesmyslných módních trendů. Vlčáka nelze oblbnout politikou nebo reklamou. Přirozeně ví, co je důležité, svým příkladem nám to ukazuje a drží nás v kontaktu s realitou.
1. Nikdy dětem nelhat. Obecně nemám problém se lhaním, ale lhát z pozice rodiče vlastnímu dítěti mi přijde hloupé, protože to dítě mi věří a já chci a potřebuju, aby to tak zůstalo. Vím, že mně to strašně vadilo, když mi někdo lhal, aby si usnadnil práci, nebo mi nakukal nějakou pitomost, protože to je dobrý vtip. Takže se Alex na každou vážně položenou otázku snažím vážně, seriózně a pravdivě odpovědět. Mnohdy to vyžaduje značná zjednodušení, často i odpověď "já nevím" a její možná nejlepší variantu "nevím, ale pojď to vyzkoušet/najít".
2. Zbytečně děti nešikanovat. Dát jim prostor, svobodu a informace a nechat na jejich přirozené zvídavosti a inteligenci, ať s tím nějak naloží. Přijde mi, že spousta lidí své děti zbytečně šikanuje, snaží se je nacpat na nějakou konkrétní cestu, do nějakých úzkých mantinelů, i když je to zbytečné. Někdy ze strachu, někdy z hlouposti... Což neznamená bezmyšlenkovitě vyplnit každé jejich přání a umetat jim za každou cenu cestu. Ona realita jim ty mantinely postaví sama.
3. O opravdu důležitých věcech se nediskutuje. Nebudu dítě šikanovat že má dojíst večeři když nechce, ale nebudu s ním diskutovat o tom, že nemá běhat do silnice nebo když je potřeba hnout zadkem a stihnout třeba vlak. Zároveň je ale nutné vysvětlit PROČ něco musí nebo nesmí dělat a nikdy nesmí padnout věta "protože jsem to řekl". Alex tím pádem poslouchá v důležitých věcech a zároveň není zbytečně frustrována omezeními v maličkostech.
Nemám žádné rozsáhlé zkušenosti, ale přijde mi, že podobné principy se osvědčily u obou vlčáků a osvědčují se i u Alex. Možná je jenom výjimečně hodné a bezproblémové dítě, ale prostě to funguje. Přijde mi, že je spokojená, není zbytečně frustrovaná, ale ani není rozmazlený ječící parchant, které občas vídám. Chovám se k ní jako k malé rozumné dospělé a ona mi oplácí tím, že se chová jako malá rozumná dospělá. Uvidíme, jak to bude vypadat za deset let a bojím se střetu se školním systémem, ale zatím to zdá se funguje.
Možná je to i tím, že máme dvě vlčandy, které taky mají svá práva a své místo ve smečce, takže nehrozí, že by se z ní stal domácí tyran, podle kterého by se točil svět. Ví, že tomu tak není, že i ostatní mají právo na svůj klid, své pohodlí... Ale zároveň vidí že ona a její spokojenost jsou pro ostatní členy smečky důležité.
Myslím si, že ti psi jsou pro nás všechny strašně užiteční a důležití. Že nám pomáhají chovat se přirozeněji, v souladu se zdravým rozumem a ne podle momentálně platných a zhusta nesmyslných módních trendů. Vlčáka nelze oblbnout politikou nebo reklamou. Přirozeně ví, co je důležité, svým příkladem nám to ukazuje a drží nás v kontaktu s realitou.
Jak moc jsi rasista?
Původně jsem chtěl napsat "vůbec, nesnáším všechny lidi stejně". Pak jsem naznal, že to je příliš laciná odpověď. Pak jsem si uvědomil, že je ale pravdivá.
Na úvod bych měl říct, že proti schematickému posuzování na základě rasy, národnosti, pohlaví (což se dneska označuje za rasismus, sexismus atd.) principiálně nic nemám. Schopnost dovozovat z jednotlivostí obecné závěry je znakem inteligence. Pokud ze zkušenosti vím, že cikáni kradou víc, než necikáni, je logické, že si před nimi budu hlídat peněženku.
Problémem se schematické posuzování stane v jednom ze tří případů:
a) Nekoná to soukromoprávní subjekt, ale stát, který jedná vrchnostensky, není s dotyčným v alespoň přibližně rovném vztahu. Protože stát takové věci dělat nesmí. V praxi je ovšem zhusta činí, čímž uvedené předsudky ještě prohlubuje, za rozumnou hranici.
b) Dotyčný není schopen se z toho schematického posuzování vymanit. Je zcela v pořádku k někomu přistupovat s nějakým "výchozím nastavením" na základě předchozích zkušeností s lidmi podobných charakteristik. To je projev inteligence. Ale není v pořádku v něm setrvávat, i když se ukáže, že byl chybný. Neschopnost se přepnout z předpokladů do reality je naopak projevem hlouposti.
c) Uvedené výchozí nastavení vychází ze špatných vstupních dat. Z pověr, drbů a propagandy, ne kritického myšlení.
That being said, myslím si, že sám rasista nejsem. Ale spíše shodou okolostí, než nějak vědomě.
Za prvé, žiji v rasově homogenní společnosti. Příslušníky jiných ras potkávám velice zřídka a nikdy jsem s nimi nevstoupil v žádný konflikt, nebo rozhodně ne v takové míře, abych si to zapamatoval a shledal podstatným.
Za druhé, jsem založením člověk nedůvěřivý a podezíravý. Nejsem soudce, abych se musel řídit zásadou in dubio pro reo, takže od KAŽDÉHO člověka tak nějak implicitně očekávám, že mne bude chtít nějak poškodit, dokud neprokáže jinak a podle toho se zařídím. V praxi si tedy nebudu hlídat peněženku před cikány, protože si ji prostě z principu hlídám před každým.
Za třetí, nedám se snadno ovlivnit pověrami, drby a propagandou. Pověrami pohrdám. Drby mi jako technokratickému asociálovi nikdo neříká a pokud ano, obratem je zapomenu. Propaganda na mne má hodně omezený vliv, protože se řídím zásadou "nevěř devadesíti procentům toho co slyšíš a polovině toho, co říkáš". Vzhledem k tomu, čím se živím, dokážu poměrně snadno identifikovat obyvklé přesvědčovací postupy, rétorické figury, argumentační fauly - kdyby už jenom proto, že řadu z nich rutinně sám používám.
Za čtvrté, tyhle věci obvykle vyplývají ze strachu a já se konkrétních lidí obecně nebojím. Bojím se davu, ale ne jednotlivců. Myslím si, že v případě potřeby dokážu být podstatně horší, než většina lidí. Že většina lidí má větší zábrany, než já. Nepochybně jsou lidé, kteří mi mohou ublížit, ale není jich zase tak moc, abych se jich musel bát.
Na úvod bych měl říct, že proti schematickému posuzování na základě rasy, národnosti, pohlaví (což se dneska označuje za rasismus, sexismus atd.) principiálně nic nemám. Schopnost dovozovat z jednotlivostí obecné závěry je znakem inteligence. Pokud ze zkušenosti vím, že cikáni kradou víc, než necikáni, je logické, že si před nimi budu hlídat peněženku.
Problémem se schematické posuzování stane v jednom ze tří případů:
a) Nekoná to soukromoprávní subjekt, ale stát, který jedná vrchnostensky, není s dotyčným v alespoň přibližně rovném vztahu. Protože stát takové věci dělat nesmí. V praxi je ovšem zhusta činí, čímž uvedené předsudky ještě prohlubuje, za rozumnou hranici.
b) Dotyčný není schopen se z toho schematického posuzování vymanit. Je zcela v pořádku k někomu přistupovat s nějakým "výchozím nastavením" na základě předchozích zkušeností s lidmi podobných charakteristik. To je projev inteligence. Ale není v pořádku v něm setrvávat, i když se ukáže, že byl chybný. Neschopnost se přepnout z předpokladů do reality je naopak projevem hlouposti.
c) Uvedené výchozí nastavení vychází ze špatných vstupních dat. Z pověr, drbů a propagandy, ne kritického myšlení.
That being said, myslím si, že sám rasista nejsem. Ale spíše shodou okolostí, než nějak vědomě.
Za prvé, žiji v rasově homogenní společnosti. Příslušníky jiných ras potkávám velice zřídka a nikdy jsem s nimi nevstoupil v žádný konflikt, nebo rozhodně ne v takové míře, abych si to zapamatoval a shledal podstatným.
Za druhé, jsem založením člověk nedůvěřivý a podezíravý. Nejsem soudce, abych se musel řídit zásadou in dubio pro reo, takže od KAŽDÉHO člověka tak nějak implicitně očekávám, že mne bude chtít nějak poškodit, dokud neprokáže jinak a podle toho se zařídím. V praxi si tedy nebudu hlídat peněženku před cikány, protože si ji prostě z principu hlídám před každým.
Za třetí, nedám se snadno ovlivnit pověrami, drby a propagandou. Pověrami pohrdám. Drby mi jako technokratickému asociálovi nikdo neříká a pokud ano, obratem je zapomenu. Propaganda na mne má hodně omezený vliv, protože se řídím zásadou "nevěř devadesíti procentům toho co slyšíš a polovině toho, co říkáš". Vzhledem k tomu, čím se živím, dokážu poměrně snadno identifikovat obyvklé přesvědčovací postupy, rétorické figury, argumentační fauly - kdyby už jenom proto, že řadu z nich rutinně sám používám.
Za čtvrté, tyhle věci obvykle vyplývají ze strachu a já se konkrétních lidí obecně nebojím. Bojím se davu, ale ne jednotlivců. Myslím si, že v případě potřeby dokážu být podstatně horší, než většina lidí. Že většina lidí má větší zábrany, než já. Nepochybně jsou lidé, kteří mi mohou ublížit, ale není jich zase tak moc, abych se jich musel bát.
Liked by:
♣obrázky ♣- všechno! ♣
Karol
Noční Svit
Johnnie Martynov
Havrane Cerny
Arthur Dent
Radar
Petr Suchopár
Aiden Corso
+1 answer
Read more
Čeho si na své přítelkyni nejvíce vážíš? A v čem je to kouzlo toho, že jste spolu vydrželi tak dlouho? Moc vám vaše štěstí přeji :)
Že je to rozumná, inteligentní, schopná a praktická žena. Která nevyšiluje nad blbostmi a má pochopení pro mé různé quirky, různě pošahané nápady a podobně.
To je také důvodem, proč jsme spolu vydrželi. No a taky proto, že i Mysh má sbírku různých quirků, se kterými by se spousta lidí asi úplně jednoduše nesrovnala, zatímco mně nevadí. Na to, co je opravdu důležité, máme názory když ne stejné, tak minimálně kompatibilní (ty moje jsou většinou mnohem radikálnější, ale i když třeba ne v intenzitě, ve směru se shodneme). Že si dokážeme ze sebe samých i ze sebe navzájem dělat legraci (a bavit tím široké okolí, jako třeba když jsem si pořizoval trezor na máslo).
Myslím, že nejlépe to vystihla sama Mysh, když se se mnou před lety asi na půl roku rozešla. Když jsme se pak dali dohromady konstatovala, že jsem sice hroznej, ale všechny ostatní alternativy jsou ještě mnohem horší. Máme problémy, ale pořád jsme radši spolu, než bez sebe. Není to romantika z Hollywoodských filmů. Jsme divní, ale funguje to. A vzhledem k tomu, že za týden spolu budeme patnáct let, je to myslím víc, než může říct většina lidí v našem okolí - neznáme moc párů, kde by spolu vydrželi takhle dlouho.
To je také důvodem, proč jsme spolu vydrželi. No a taky proto, že i Mysh má sbírku různých quirků, se kterými by se spousta lidí asi úplně jednoduše nesrovnala, zatímco mně nevadí. Na to, co je opravdu důležité, máme názory když ne stejné, tak minimálně kompatibilní (ty moje jsou většinou mnohem radikálnější, ale i když třeba ne v intenzitě, ve směru se shodneme). Že si dokážeme ze sebe samých i ze sebe navzájem dělat legraci (a bavit tím široké okolí, jako třeba když jsem si pořizoval trezor na máslo).
Myslím, že nejlépe to vystihla sama Mysh, když se se mnou před lety asi na půl roku rozešla. Když jsme se pak dali dohromady konstatovala, že jsem sice hroznej, ale všechny ostatní alternativy jsou ještě mnohem horší. Máme problémy, ale pořád jsme radši spolu, než bez sebe. Není to romantika z Hollywoodských filmů. Jsme divní, ale funguje to. A vzhledem k tomu, že za týden spolu budeme patnáct let, je to myslím víc, než může říct většina lidí v našem okolí - neznáme moc párů, kde by spolu vydrželi takhle dlouho.
skoda ze nejsi bisex
Ale já jsem :)
Už sis napsal(a) ježíškovi? A co co?
Nenapsal. Fascinuje mne představa lidí, že jim židovská zombie dá něco zadarmo.
Liked by:
Abc Tbc
czAdamV
Darkuše
Arthur Dent
Hráček Hravý
Michal
Xeelee
Aiden Corso
Existuje něco současného, na co mohou být Češi opravdu hrdí?
Nemyslím si, že existuje cokoliv, na co by měl být hrdý jakýkoliv národ. Hrdý mohu být na to, co jsem já osobně dokázal, ne na to, co udělal někdo jiný, kdo se jenom náhodou narodil kousek vedle.
Liked by:
Abc Tbc
Milan Novák
Tom Bartoň
Bohemian
Aiden Corso
Znamená pro tebe jako zaměstnavatele červený diplom něco?
Ano, že ten člověk neumí efektivně vynakládat zdroje na to, co je důležité.
Liked by:
Abc Tbc
LukyYy
Sirril
Danny Gajdoš
timurlain
Arthur Dent
Tom Bartoň
B.
Kdyby ses někdy chtěl zabít, jakým způsobem?
Nejspíš oběšením. Je to jednoduše dostupné a když se to udělá správně, tak rychlé. Další alternativou je sebevražedný atentát na Andreje Babiše - je to jeden z mála politiků, u kterých by to mělo smysl.
Next
