❤player life❤

Když jsem se po týdnu vzbudil dozvěděl jsem se,že jsem v nemocnici už týden s otřesem mozku,zlomenýma žebrama,zlomenou rukou a byl jsem v bězvědomí.Bylo mi 14 let a tajto nikdy táta neudělal.Nevěřil jsem tomu,že to udělal on.Snažil jsem se na to zapomenout,nemluvil jsem s ním,chodil jsem radši ven když přišel z práce.Vůbec jsem ho nevídal.Po 2 měsících přišel za mnou a omluvil se mi,za vše co mi udělal.Pouhá omluva na tohle nestačila,bral mě na hokej,smál se semnou a já zas byl šťastný,že svýho tátu mám zpět.Ale pak se po roce zas něco zvrtlo a on zas začal blbnout.Bylo to v den kdy jsem se poprvé zamiloval do holky se kterou jsem do dneška.Do Lucinky.Mlátil mě a já to prostě nedovedl nijak zkousnout,prostě jsem se podřezal.Nebýt sestry,nežiju.Když se dozvěděl odpoledne od mámi,že jsem si něco udělal kvůli němu,probudil mě,obejmul a snažil se být milej,ale věděl jsem že to nikdy neskončí.Lucka mi začala pomáhat,věřila mi jako jediná,začala semnou chodit a i přesto,že asi věděla,že se nikdy neuvidíme,začala mě milovat.Kdykoliv mi napsala,měl jsem takový ten úsměv na tváři,usmíval jsem se,rozesmívala mě a snažila se utěšit mě.Slíbil jsem jí,že to bude NAVŽDY,že ať se stane cokoliv,nidky jí neopustím.V dubnu jsem se poprvé rozhodl,že za ní pojedu,že jí chci prostě už vidět.Táta pro mě poprvé něco udělal..odvezl mě za ní a řekl bych že byl i šťastný že mě neuvidí ty dva dny.Ale když jsem od ní odjížděl,věděl jsem že ty depky začnou znovu,že až přijedu domů,lehnu si a bude se mi tak stýskat.Byly to nejlepší dny s ní.Nejkrásnější dny s úsměvem na tváři.Poprvé jsem byl ten nejšťastnějším.O 2 měsíce později jsem se od doktorů dozvěděl,že mám špatný plíce.Že ať si dávám pozor na to,co dělám.Každá hádka mě může zabít.Kdykoliv se hádáme,musím dávat pozor na to,abych nepřestal dýchat.Pořád si jen myslí,že mi je ukradená,že mi na Lucce nezáleží,ale nikdy to tak nebylo.Vždy chci pro ní jen to nejlepší,vždy jí budu milovat.Nikdy jinou holku chtít nebudu a proč?Ona je dívka,která mi dokázala pomoct a vytáhla mě ze všeho.Teď někdy asi před týdnem jsem poznal jednu holku. @JollynkaMikusova ,holka která mi věřila, že dokážu cokoliv,jen stačí umět chtít a věřit si.Holka,která mě dokáže občas i povzbudit,i když teď jsem jí hodně zklamal :( mrzí mě to.Vím,že na ní miláček žárlí,ale není na co žárlit.Je to jen kamarádka a sice mi to nikdy nikdo neuvěří,ale mám jí jako kamarádku rád.Když tu Lucka není,pomůže mi,poradí a ví,že bych Lucku nepodvedl.Nebýt Lucinky nežiju.Nebýt miláčka,nejsem tady.Tak proč bych podváděl holku,se kterou jsem ten nejšťastnější.Ať je jakákoliv,poslední dny my obě dvě pomohly víc než dost.Sice jí miláček nenávidí,nevím za co,ale já jí mám rád a děkuju za všechno,co pro mě obě dvě holky dělaj.Jedna mi zpříjemní celý den a druhá mě psychicky povzbudí.Odsuzuj mě za všechno,ale Lucinku a Jolly nech napokoji.Za miláčka bych se klidně i pral a za kamarádku,bych se začal i hádat s kýmkoliv.Jen mě mrzí, že jedna druhou nenávidí :(

View more