Lištička

:D :D :D Ty jsi poděs. :D
A co z toho budu mít já? Musím přece taky myslet trochu ekonomicky. :P
Ale tak dobře, něco málo by tu snad bylo...
Tak, jednak máš naprosto boží úvodku na fb. Jak už jsem říkala. :D
Tušila jsem, že jsi to ty, když sis mě přidávala. To už taky víš, ale jenom na to apeluji. Já tě vycítila! :D
Máš ráda Malého prince! A to je boží!
Udělalas mi radost, že nejsem jediná, kdo kouká na Ask ve vaně. :D :D (Taky se vždycky bojíš, že ti ten mobil vyklouzne a - no, však víš? :D )
Líbí se mi, že vybočuješ z rozhovoru postřehy, nebo prostě... Replikami, či jak to nazvat, které s rozhovorem zdánlivě nijak nesouvisí. Přijde mi to jako hrozně příjemné osvěžení.
Dějou se kvůli tobě přírodní katastrofy. To je v jistém ohledu taky fajn!
A navíc mi často opakuješ, že jsem boží a supr a to se mi prostě moc líbí. :D Jsem samolibá bestie. A ty tomu přispíváš. A za to jsi boží ještě víc! :D

View more

Tak jo. Pokusím se. ^^
Jsi, předpokládám, Eliška - říká se ti Lyz. Oboje se mi hrozně moc, moc, moc líbí. Jako malá jsem se tak chtěla jmenovat. ^^"
Narazila jsem tu na tebe úplnou náhodou, ale byla jsi mi hned sympatická přezdívkou. Přišlo mi to hrozně vtipně hezké. :D
Jsi ten typ člověka, který mám moc ráda - působíš mile, pozitivně, víloidně. Jakoby se vítr narodil do lidského těla. Uvnitř volný jako pták, ale majíce fyzickou podobu. I když tě osobně neznám, hrozně bych tě chtěla mít jako kamarádku - a i proto je mi líto, že tě osobně neznám. :D
Líbí se mi tvoje názory a celkově jsi mi hrozně sympatická. A máš dobrý vkus na kamarádky - viz Maryje. :D :)
Bylo mi hrozně líto, když mi včera výše zmíněná řekla to o té patálii s tvým profilem tady na Asku - jednak proto, že mi přišlo líto, že už nebudou tvoje odpovědi a jednak proto, že jsi z toho byla smutná. A proto jsem moc ráda, že už se to vyřešilo. C:
Kreslila jsem tě a díky tobě vím, jak vypadá svářečka. :D

View more

Tak jo. Tuhle otázku si šetřím na volnou chvilku a fakt se o to pokusím. :D

---

2000 - to mi byly čtyři roky. Takže je nasnadě, že si toho moc pamatovat nebudu. Pravděpodobně jsem začala chodit do školky. :D A na výtvarku.
2001 - Tuším, že jsem v tomhle roce dostala neštovice. Myslím, že v tomhle roce si paní Mádlová (tehdy hrozně tlustá paní vychovatelka) sedla na židli, pod kterou jsem měla palec. Už jsem byla mezi "těmi velkými" ve školce. Pamatuji se, jak pro mě děda přišel poslední den. Vzala jsem si svojí flétnu a vak na tělocvik nebo co to bylo a šli jsme pryč. A nastupuju do ZUŠky na kreslení.
2002 - Bylo mi šest. Malá já nastupuje do první třídy. Hrozně se těší, má aktovku s koníčky, a je hrozně, hrozně naivní. Někde tady si uvědomuju, že bych chtěla být umělec.
2003 - Bylo mi sedm. Jsem ve druhé třídě a - naši se rozvádějí. Fuck everything. V té době mi to ale nepřišlo tak hrozné. Znamenalo to, že budu mít nevlastní sourozence.
2004 - třetí třída, ZŠ kam jsem do tohohle roku chodila zaniká, přestupuju na ZŠ Kunratická. Už nemám oblíbenou třídní učitelku. Místo ní mám oblíbeného třídního učitele, který se bude další dva roky snažit nachytat mojí nepozornost při kreslení si. Neúspěšně.
2005 - 2006 - Tady se asi nic moc extra úžasného nestalo. Nebo si aspoň nepamatuju. Prostě normální roky prvního stupně. Akorát jsem se někdy v tomhle období poprala a byla jsem nařčena z šikany. Neprávem, samozřejmě.
2007 - jsem velká a jdu na druhý stupeň! 12ti letá já pomalu začíná pubertovatět. A taky jsem byla poprvé v Anglii. c:
2008 - Třináct let, emíčko jak stehýnko, pak tvajlajt éra. No... Občas bych se zabila.
2009 - Čtrnáct let. Střídavě Emíčko a cosi. Už se ale začínám značně přiklánět k metalu. Yeey! O své umělecké budoucnosti si jsem stále víc a víc jistá. Přichází Goth-éra. A zamilovaná až po uši. Potom odkopnutá, se zlomeným srdcem. Druhá návštěva Anglie!
2010 - Patnáct let, těžká gotička, přijímačky na střední úspěšně zvládnuty, v září nástup na uměleckou. Začátek mého konce. :D :D Znovu jsem se dala dohromady s tím co mi zlomil srdce. První piercing.
2011 - První tetování. Znovu rozchod s tím, co mi zlomil srdce. Další vztahy. Další rozchody. Jeden se v tom ztrácí.
2012 - zamilovaná, sama, zamilovaná, sama. To je vedlejší, hlavně, že budu umělec a že jsem přežila konec světa.
2013 - Sedmnáct let, zamilovaná, divná, nenažraná. začíná éra Larpu a pozvolný přechod k pohanským proudům. Začátek toho, jaká jsem teď. Konec dlouhé vztahu. Poprvé jsem se viděla se svým nynějším mužem c: )
2014 - Dala jsem se dohromady se svým nynějším mužem, yéééy! Pomalu směřuji k veganství. Je mi osmnáct. Stáž v Itálii a třetí návštěva Anglie.
2015 - Tadá! A tady jsem. Maturita přede mnou, dlouhá léta za mnou, teď tu nad tím tak sedím, čtu si to, směju se, kroutím nad sebou hlavou. Tady máte jednu cuťovku.
Moje patnáctileté já!

View more

Deviace - hrozně mi to asociuje s DeviantArt. :D Ale dobře, zaměříme se spíš na psychologické pojetí. Pod tím si představím chování, které svou podstatou ohrožuje okolí na morální úrovni (možná je pravá definice jiná, ale tohle je můj osobní pohled).

---

Normální chování - něco, co podle mě neexistuje. Jaká je sakra definice normálnosti? :D Pro každého je "normální" něco jiného, tak jak může existovat ucelená forma normality platící pro všechny?!

---

Smutek - stav, ve kterém se vychyluje jakési pomyslné kyvadlo a člověk potřebuje nějak vyvážit dobrou, nebo neutrální náladu potřebnou k normálnímu fungování, nebo reakce na něco špatného, nepříjemného, smutného.

---

Starost - to je když mozek sabotuje veškerou snahu o duševní klid.

---

Věčnost - bezbřehá, bezedná propast naplněná chladem a bílou mlhou na počátku - a těžko říct, co je za mlhou.

---

Minulost - přečtené stránky knihy. Můžeme se k nim vracet a znovu si je připomínat, ale nepřepíšeme je.

---

Naděje - malá světluška, která je občas jediným záchytným bodem v naprosté tmě.

---

(Jestli jsem to pojala příliš poeticky, tak se omlouvám. O:-))

View more