Jmenuj jednu věc, za kterou bys raději někomu zaplatil/a, než abys ji udělal/a sám/sama?
Klauzury.
Liked by:
Kateřina
Wasp
PhonyGhost
Ask @AyaSinclaire
Previous
Zde máte prostor zveřejnit rozhovor vás a vašeho druhého Já.
Měla bys dělat na klauzurách.
Já vím.
Co děláš?
Jdu jíst.
Tak jo. Pak se do toho pustíme, ne?
Hm.
Co jdeš dělat?
Pustit si Dva a půl chlapa.
Takže dneska už nic, co?
Ale jo...
Fakt?
Nojo. Krom tohohle si ještě pustím Cimrmanovo český nebe. c:
...
Já vím.
Co děláš?
Jdu jíst.
Tak jo. Pak se do toho pustíme, ne?
Hm.
Co jdeš dělat?
Pustit si Dva a půl chlapa.
Takže dneska už nic, co?
Ale jo...
Fakt?
Nojo. Krom tohohle si ještě pustím Cimrmanovo český nebe. c:
...
Jebemi
To gratuluji.
Related users
Něco mi řekněte, prosím,
Jsme z jedný hvězdy.
Jak dlouho jsi s přítelem? :) Seznámení opravdu jako z pohádky :)
Hele... Já to úplně přesně nevím, protože je to jeden z těch vztahů, do kterého se vyloženě vpluje. Není žádný pevný datum, od kdy jsme jako byli spolu - nemáme to ani na facebooku, takže ani od toho se to měřit nedá. :D Cca jsou to ale tři měsíce. :)
Lištičko, teď se cítím stejně smutná jako ty. Je to hrozný pocit, taková touha..Je hrozné, že nevíme, koho jsme v minulých životech šíleně milovali, někteří z nás by se mohli dokonce užírat tím vším, myslím si. Každopádně věřím též v reinkarnaci. A děkuji za odpověď :)
Není vůbec za co. Ta tvá otázka je jednou z mála na tohle téma, na jakou jsem odpověděla... Mám z toho pak vždycky takový zvláštní pocity. Kvůli tomu smutku bych si na jednu stranu přála, aby to už skončilo. Na druhou stranu ale miluju život a lásku a všechno co s tím souvisí a nechci to už nikdy nezažít. Je to zvláštní... Přát si na jednu konec a na druhou stranu se konce bát. Nedovedu si to představit... To "nic"... Fakt mě to děsí.
To naprosto nepopsatelně krásné! Přeju vám spoustu dalších let spolu :)
Je, je ^^ Pořád mám hroznou radost jen si na to vzpomenu. Za přání ti hrozně moc děkuji. :3 Snad to bude spoustu spoustu dalších společných let. :)
Co myslíš, že následuje po smrti? Je to v celku častá otázka. Neberu něco jako "pohřeb." Co když přeci jen skončíme v nějakém světě, kde "chytří" lidé posuzují, jestli se máme vrátit na zem, do života. Co když zkoumají naše všechny činy, jak to říct? Zamysli se nad tím, prosím. @
Já věřím v reinkarnaci. Myslím, že každá duše má v průběhu své existence, svých životů, něčemu dojít, případně najít a spojit se se svými částmi, které se v průběhu reinkarnací oddělily (jak o tom pojednává P. Coelho v Bridě). Dokud to "něco" nenajdeš, nebo nepochopíš, budeš pořád v kruhu reinkarnací. Co se stane potom nevím a asi ani nechci vědět - a to z jednoho prostého důvodu. Čím víc o tom přemýšlím, tím větší mám strach. Co se tohohle tématu týče... Když se na to nějak zaměřím, cítím se šíleně unavená. Jako bych se bála, že budu muset začínat nový život, začínat úplně od nuly... Nepamatovat si lidi, které teď miluji. Je mi smutno z toho, že jsem pravděpodobně v minulých životech někoho stejně šíleně milovala a teď si nepamatuji ani jejich jména, ani jejich tváře... Tohle pomyšlení mě ničí a naprosto chápu, proč je reinkarnace označována jako "koloběh utrpení". Ráda bych věřila v nebe, nebo ráj. Nemyslím si ale, že by existence takového místa korespondovala s rovnováhou, která by měla ve vesmíru vládnout.
Ale... Co já vím.
Ale... Co já vím.
https://ask.fm/AyaSinclaire/answers/135388648650 Mohla bych se zeptat, jaké tedy bylo vaše seznámení? :)
Můžeš, protože o tom k smrti ráda mluvím. c:
Příběh začíná první den školy. Kreslila jsem v rámci ateliéru "vnitřní prostory" školy. V praxi to vypadá tak, že lidi z mého oboru sedí na ochozu a kreslí ohromný prostor vypadající jako tovární hala. Pod ochozem je otevřený prostor, kde probíhají hodiny figurální kresby a malby.
Tak si tak kreslím, poslouchám hudbu, když v tom si všimnu Hejkala, jak se vynořil dole mezi stojany. Zůstala jsem na něj zírat jako přimražená. V tu chvíli mi to přišlo, jako bych najednou našla něco, co jsem hrozně dlouho hledala a při tom jen tak částečně tušila, kde by se to mohlo nacházet. Když si mě všiml a podíval se mým směrem, tak jsem rychle dělala jako že já nic... Znáš to. Tyhle pohledový střety se opakovaly další týden nebo dva .
Po těch dvou týdnech jsem v pátek odcházela (cestou z učebny jsem po něm ještě počumovala) a s takovou divně smutnou náladou šla ven z budovy. Ve dveřích mi někdo poťukal na rameno (dost idealisticky mě napadlo, že by to třeba mohl být on, že by to bylo přece super), otočila jsem se a on to fakt Hejkal byl.
Představil se mi, seznámili jsme se a on najednou povídá, že mi, ačkoliv mě vůbec nezná, namaloval obraz. Dal mi balíček, já pořád čuměla jak opařená (když jsem se mu představovala, chvíli jsem vůbec nebyla schopná cokoliv říct, takže jsem mu jenom tiskla ruku a zírala na něj :D), poděkovala jsem a rozloučili jsme se. Chvilku po tom mě odchytila kamarádka, která to viděla a věděla o tom, že se mi líbí. Takže mě hned pobízela, ať se na tne obraz podívám - no, tak jsem se podívala. Byl na něm můj portrét s věnováním "pre Rozu" (takže z jeho strany bylo seznamování jenom taková kamufláž :D)...
Prostě... Kouzelný. :)
Od té doby jsme se víc a víc vídali, kecali... Začal mě znovu malovat, chodili jsme spolu na vernisáže, koncerty... A bylo. :)
Příběh začíná první den školy. Kreslila jsem v rámci ateliéru "vnitřní prostory" školy. V praxi to vypadá tak, že lidi z mého oboru sedí na ochozu a kreslí ohromný prostor vypadající jako tovární hala. Pod ochozem je otevřený prostor, kde probíhají hodiny figurální kresby a malby.
Tak si tak kreslím, poslouchám hudbu, když v tom si všimnu Hejkala, jak se vynořil dole mezi stojany. Zůstala jsem na něj zírat jako přimražená. V tu chvíli mi to přišlo, jako bych najednou našla něco, co jsem hrozně dlouho hledala a při tom jen tak částečně tušila, kde by se to mohlo nacházet. Když si mě všiml a podíval se mým směrem, tak jsem rychle dělala jako že já nic... Znáš to. Tyhle pohledový střety se opakovaly další týden nebo dva .
Po těch dvou týdnech jsem v pátek odcházela (cestou z učebny jsem po něm ještě počumovala) a s takovou divně smutnou náladou šla ven z budovy. Ve dveřích mi někdo poťukal na rameno (dost idealisticky mě napadlo, že by to třeba mohl být on, že by to bylo přece super), otočila jsem se a on to fakt Hejkal byl.
Představil se mi, seznámili jsme se a on najednou povídá, že mi, ačkoliv mě vůbec nezná, namaloval obraz. Dal mi balíček, já pořád čuměla jak opařená (když jsem se mu představovala, chvíli jsem vůbec nebyla schopná cokoliv říct, takže jsem mu jenom tiskla ruku a zírala na něj :D), poděkovala jsem a rozloučili jsme se. Chvilku po tom mě odchytila kamarádka, která to viděla a věděla o tom, že se mi líbí. Takže mě hned pobízela, ať se na tne obraz podívám - no, tak jsem se podívala. Byl na něm můj portrét s věnováním "pre Rozu" (takže z jeho strany bylo seznamování jenom taková kamufláž :D)...
Prostě... Kouzelný. :)
Od té doby jsme se víc a víc vídali, kecali... Začal mě znovu malovat, chodili jsme spolu na vernisáže, koncerty... A bylo. :)
Liked by:
Kateřina
Mrs.Crosby♥
Vendula Jahodová
Květák
Sarah
Wasp
A.
Atrax
Úlfursdóttir
Jak vypadá tvůj den? :) popiš ho
Jak který.
Poslední dobou to probíhá tak, že mezi osmou a devátou se vzbudím, oblíknu se a jdu běhat. Po doběhnutí se osprchuju, nasnídám a jdu si po svém v rámci aktuálního plánu dne - chystám se do práce, na návštěvu, na výlet do města, nebo si jdu lehnout do postele a číst si nebo čučet na filmy.
Během školního roku, kdy normálně chodím do školy vstanu asi tak kolem sedmé, nasnídám se, vyřídím hygienu a vyrážím. Během dne jsem ve škole, návrat až večer, případně návštěva u Hejkala (velice často takováhle návštěva končí přespáním u něj).
No a takový ideální den probíhá tak, že si jdu ráno zaběhat a pak se odeberu do společnosti svého Hejkala a s ním jdu někam na výlet, nebo zůstanu doma a užívám si společného času v pohodlí postele.
Poslední dobou to probíhá tak, že mezi osmou a devátou se vzbudím, oblíknu se a jdu běhat. Po doběhnutí se osprchuju, nasnídám a jdu si po svém v rámci aktuálního plánu dne - chystám se do práce, na návštěvu, na výlet do města, nebo si jdu lehnout do postele a číst si nebo čučet na filmy.
Během školního roku, kdy normálně chodím do školy vstanu asi tak kolem sedmé, nasnídám se, vyřídím hygienu a vyrážím. Během dne jsem ve škole, návrat až večer, případně návštěva u Hejkala (velice často takováhle návštěva končí přespáním u něj).
No a takový ideální den probíhá tak, že si jdu ráno zaběhat a pak se odeberu do společnosti svého Hejkala a s ním jdu někam na výlet, nebo zůstanu doma a užívám si společného času v pohodlí postele.
Co máš v plánu na tento týden? :)
Tááákže.
Pondělí:
Vstávačka v 6:45, nejpozději v 7:00 vybíhám na minimálně půlhodinový běh. Po doběhnutí snídaně, sprcha, upravení se. V 9:00 sraz se šéfkou, konzultace nějakých blbinek do práce, podepsání druhé smlouvy, růžového prohlášení atp. Potom odjezd domů, možná budu dělat na klauzurách. Kolem dvanáctý si udělám oběd, kolem třetí budu vyrážet do práce. Tam budu končit kolem páté, pojedu domů, večeře a pohodička.
Úterý:
Ráno znovu proběhnutí se, jinak dopoledne volný. Pak oběd, v jednu sraz s jedním chlapíkem, se kterým budu dělat rozhovor pro jeho diplomku o veganské bezepkové stravě. Odpoledne zas tak nějak volný. Večer se dozvím, jestli za Hejkalem na Slovensko pojedu už ve středu, nebo až ve čtvrtek.
Středa:
1. možnost - vše vyjde tak, jak bych si nejvíc přála a já pojedu už nějak časně ráno k Hejkalovi. Zbytek dne proležíme v posteli, promazlíme, projíme a... A tak.
2. možnost - ráno běh, pak nějaká rutina jako třeba klauzury, jídlo atp.
Čtvrtek:
1. možnost - už budu s Hejkalem, budu mu pomáhat s přípravou věcí na vernisáž na další den a tak.
2. možnost - ráno běh, odpoledne práce, večer odjezd k Hejkalovi.
Pátek:
Hejkalova vernisáž! Už se nemůžu dočkat. ^_^ Takže v plánu pití vínka, seznamování se, obdivování obrazů mého nejmilovanějšího a přejídání se veganským občerstvením. Yeeey!
Sobota:
Pravděpodobně vyspávání se z kocoviny, mazlení, a tak dále.
Neděle:
Výpomoc s obrazy, vaření, odpočinek, mazlení, možná i odjezd zpět do Plzně (který ale možná přesunu až na pondělí)...
Pondělí:
Vstávačka v 6:45, nejpozději v 7:00 vybíhám na minimálně půlhodinový běh. Po doběhnutí snídaně, sprcha, upravení se. V 9:00 sraz se šéfkou, konzultace nějakých blbinek do práce, podepsání druhé smlouvy, růžového prohlášení atp. Potom odjezd domů, možná budu dělat na klauzurách. Kolem dvanáctý si udělám oběd, kolem třetí budu vyrážet do práce. Tam budu končit kolem páté, pojedu domů, večeře a pohodička.
Úterý:
Ráno znovu proběhnutí se, jinak dopoledne volný. Pak oběd, v jednu sraz s jedním chlapíkem, se kterým budu dělat rozhovor pro jeho diplomku o veganské bezepkové stravě. Odpoledne zas tak nějak volný. Večer se dozvím, jestli za Hejkalem na Slovensko pojedu už ve středu, nebo až ve čtvrtek.
Středa:
1. možnost - vše vyjde tak, jak bych si nejvíc přála a já pojedu už nějak časně ráno k Hejkalovi. Zbytek dne proležíme v posteli, promazlíme, projíme a... A tak.
2. možnost - ráno běh, pak nějaká rutina jako třeba klauzury, jídlo atp.
Čtvrtek:
1. možnost - už budu s Hejkalem, budu mu pomáhat s přípravou věcí na vernisáž na další den a tak.
2. možnost - ráno běh, odpoledne práce, večer odjezd k Hejkalovi.
Pátek:
Hejkalova vernisáž! Už se nemůžu dočkat. ^_^ Takže v plánu pití vínka, seznamování se, obdivování obrazů mého nejmilovanějšího a přejídání se veganským občerstvením. Yeeey!
Sobota:
Pravděpodobně vyspávání se z kocoviny, mazlení, a tak dále.
Neděle:
Výpomoc s obrazy, vaření, odpočinek, mazlení, možná i odjezd zpět do Plzně (který ale možná přesunu až na pondělí)...
Prosím, napište mi cokoli hezkého...
5 nejoblíbenější filmů ☺
Malý Princ
Kniha Života
Život Adele
Chaotická Ana
Vlhká místa
Kniha Života
Život Adele
Chaotická Ana
Vlhká místa
Napíšeš mi pohádku na dobrou noc? (Asi mi začalo opravdu hrabat...)
Napiš mi mail, pošlu ti pohádku. c:
Vzpomeň si na jednu osobu, kterou si někdy, kdykoli potkal/a, a moc ji chtěl/a oslovit, ale neudělal/a si to. Proč si to neudělal/a? Jaký si myslíš, že bys měl/a teď život, kdybys to tehdy udělal/a?
Jediný takový okamžik nastal, když jsem poprvé viděla Hejkala. Tehdy jsem ale ještě byla zadaná s mým bývalým a jelikož u Hejkala proběhlo něco, čemu se nedá říkat jinak než "zamilování na první pohled", rozhodla jsem se ho neoslovovat a nechat to tak nějak... na vesmíru. S tím, že pokud se máme seznámit a poznat, tak se to stane. Faktem je, že mě to k němu už od začátku úplně šíleně táhlo. Řekla jsem si ale, že takovéhle seznámení chce něco víc než prostě jen "Ahoj."... Že je ptořeba něco víc osudovějšího.
No... A vesmír se mnou souhlasil, chtěl nás mít spolu, tak jsme tak taky "skončili". :D A to naprosto osudovým a až filmovým způsobem.
Tvou otázku si tedy trochu přeformuluji, dovolíš-li.
Kdybychom se vůbec neseznámili. Byla bych teď pravděpodobně pořád dost smutná, žijící v dosti nenaplňujícím vztahu, věčně hádající se a... No... Prostě nešťastná.
No... A vesmír se mnou souhlasil, chtěl nás mít spolu, tak jsme tak taky "skončili". :D A to naprosto osudovým a až filmovým způsobem.
Tvou otázku si tedy trochu přeformuluji, dovolíš-li.
Kdybychom se vůbec neseznámili. Byla bych teď pravděpodobně pořád dost smutná, žijící v dosti nenaplňujícím vztahu, věčně hádající se a... No... Prostě nešťastná.
Liked by:
Kateřina
H.A.N.G.man
Sarah
chlapec bez zmyslu pre humor
A
Kristýna
Eva
Jaký/jaká chceš být v očích ostatních? Jak chceš působit na okolí?
Nejvíc bych chtěla působit étericky. A pod to spadá v podstatě všechno - působit jako čarodějka, víla, divoženka, dryáda, rusalka a já nevím co všechno ještě. Baví mě se tak prezentovat a působit tak, protože mě baví šířit jakés takés fluidum dobré nálady a světla, když to tak řeknu. Mám ráda úsměvy a ještě raději mám, když vznikají mým přičiněním. :)
Hoďte sem něco, co vám vždy zaručeně aspoň trošinku vylepší náladu.
Takový ty super obrázky, jako je třeba tenhle.
Dokážeš si představit, býti fruitariánem?
Frutariánem asi ne. Vitariánem jo.
Liked by:
Atrax
H.A.N.G.man
K řízení jakého auta ses narodil/a?
Žádného. :D Asi vůbec řidičák mít nechci.
Liked by:
Kateřina
Shořet nebo vyhasnout?
Shořet.
Ach, ty jsi tak hrozně krásná!
^^" Moc děkuju za kompliment! ❤
Bylo by na tebe tvé mladší já pyšné?
No... Těžko říct.
Moje nejsilnější vzpomínka na nějaké mé mladší je je z doby asi mých šesti let, kdy jsem jela s dědou a babičkou z Chrastavy a cestou jsme viděli na chodníku slečnu s tetováními, piercingy a... No, prostě něco mezi punkáčem a hippie, což děda okomentoval slovy:
"Terezo, doufám, že ty takhle neskončíš. Slibuješ mi to?"
"Jasně, dědo!" Pravilo mé naivní, čisté, nevinné mladší já.
Ach... To hloupé mládí.
Moje nejsilnější vzpomínka na nějaké mé mladší je je z doby asi mých šesti let, kdy jsem jela s dědou a babičkou z Chrastavy a cestou jsme viděli na chodníku slečnu s tetováními, piercingy a... No, prostě něco mezi punkáčem a hippie, což děda okomentoval slovy:
"Terezo, doufám, že ty takhle neskončíš. Slibuješ mi to?"
"Jasně, dědo!" Pravilo mé naivní, čisté, nevinné mladší já.
Ach... To hloupé mládí.
Liked by:
Monica
Kateřina
Víla Svářečka.
Peter Ganobjak
Jaký je tvůj oblíbený zdroj zábavy uvnitř?
Když není po ruce můj milý, jsou po ruce Vincent ve slovenštině a Harry.
Ked ides von musis vzdy vyzerat top svetovo alebo je ti jedno ako vyjdes ? Nosis von aj teplaky?
Jak kdy. Většinou se snažím vypadat jak nejlíp to v danou chvíli jde. :D Ale třeba mastný vlasy a tak moc nehrotím.
Vyloženě tepláky nenosím, tu a tam si vezmu harémky (v létě je nosívám docela často i normálně), případně přeběhnu v kalhotách od pyžama. A když už jsme u toho pyžama... Vzhledem k tomu, že když už v "pyžamu" spím, jedná se většinou o normálně nošená trička často se mi stane, že si ho pak už rovnou nechám.
Já to říkám furt - hygiena se přeceňuje. :D
Vyloženě tepláky nenosím, tu a tam si vezmu harémky (v létě je nosívám docela často i normálně), případně přeběhnu v kalhotách od pyžama. A když už jsme u toho pyžama... Vzhledem k tomu, že když už v "pyžamu" spím, jedná se většinou o normálně nošená trička často se mi stane, že si ho pak už rovnou nechám.
Já to říkám furt - hygiena se přeceňuje. :D
Nené. Už jsem ti jednou psala o tom jestli jsi pohan. A teď vidim tu svadbu. Bože můj!! Ty si konečně člověk co je normalni❤ Miluju Vikingy! a oblibena postava je Flogi,Ragnar a Rollo❤ Aaa ty jsi boží:3 holka co ma rada přirodu,vikingy a věři v bohy přirody🙌Děkuju,že jsi!❤
Jééé :D
Tos mě potěšila ^_^ Já mám teda z Vikingů nejradši Flokiho, Helgu a Lagerthu. :)
Tos mě potěšila ^_^ Já mám teda z Vikingů nejradši Flokiho, Helgu a Lagerthu. :)
Liked by:
Mell❤
Daughter of Bodom
Next
