Lištička

Povídat, povídat... Dojmů je spousta, nevím, kde začít. ^^
Původně jsem tam měla jet s kamarádkou, ale ta odpadla, tak jsem se trošku bála, že tam budu jak kůl v plotě. Pak se mi stalo pár nepříjemností na cestě tam (nejdřív mě stihla přeháňka krupobití, pak mě ocáklo auto co projíždělo kolem, málem jsem si dala na hubu :D a nenašla jsem funkční bankomat ČSOB takže jsem musela vybrat peníze jinde, což totálně nesnáším), ale jakmile jsem dorazila, ta atmosféra byla tak super, že mi to bylo úplně jedno :D
Asi po pěti minutách toho, co jsem tam jen tak postávala a koukala jak husa do láhve se objevila jedna hrozně milá slečna, Anička, že prý je tam taky sama. Celý rozhovor začal slovy "Nechceš se kamarádit?" :D Prostě krásný. Hrozně super holčina, ještě na střední, vegetariánka co pomalu skluzuje do veganství. Hrozně parádně se s ní povídalo.
Z Václaváku jsme vyrazili s asi půl hodinou zpoždění (kvůli skupinové fotce atp.), konečná účast se pohybovala kolem 1200 lidí (!!!!) a když jsme vyrazili dolů po Václaváku, bylo to fakt něco. :D Trošku mě mrzelo, že jsem si nedovezla i transparent, ale... Příště. :)
Někde v půlce náměstí, u McDonaldu začali nějací němečtí turisti pokřikovat "Aj laf bejkn" a podobně, tak jsme se zasmáli. :D
Další "střety" s turisty ale byly super. Podporovali tleskáním, palci nahoru, usmívali se, fotili, ptali se... prostě paráda. :)
Cestou se k nám připojil pojízdný sound system ( za Náměstím republiky, kde se četl Manifest Veggie Parade, což vyvolalo neskutečný ovace), takže jsme tančili, smáli se,... Pak teda přišla jedna větší přeháňka, ale mělo to taky něco do sebe (já si to teda hrozně užila ^^).
No, a pak jsme dorazili na výstaviště Holešovice. Nechci vůbec uvažovat nad tím, kolik jsem tam utratila za jídlo. :D Aničku, kterou jsem na začátku poznala jsem pozvala na koláč a na konci ještě na gyros na cestu domů (zapomněla si peníze a přišlo mi to hezký, obzvlášť, když k veganství teprve směřuje - peníze jsem měla, tak proč ne :)), zapsaly jsme se k asi dvaceti peticím, projektům, dobrovolnictví a dalším věcem, seznámila jsem se tam s Dewii (její knížka je fakt super! Je asi vhodnější pro začínající vegany, ale hodit se bude určitě každému. Minimálně já bez ní už asi nevyjdu z domu :D), Nancy (bloguje na téma veganství poměrně krátce, ale je hrozně sympatická a na živo i děsně milá :)), podpořily jsme pár projektů, které tam byly, poslechly si jejich prezentace,..
Pak bych vyzdvihla dvě přednášky - jedna od Jana Rovenského z Greenpeace o Ekologických aspektch spotřebitelství a druhá od Pavla Houdka ze serveru Veganka.cz o nízkorozpočtovém veganství. Ta druhá se mi teda líbila víc (pan Rovenský to pojal spíš jako obhajobu Greenpeace před filmem Cowspiracy), byla řeč o Dumpster Divingu, sběračství, pěstování,... Pavel Houdek je hrozně sympatický člověk, takže to od něj bylo příjemné a spíš než jako přednáška mi to připadalo jako pokec u kafe. :)
Na večerní koncert jsem už jela domů, protože byla zima... Tak... Snad stačí.^^

View more

Hele... Moje prvnotní důvody totálně nestojí za řeč. :D Je ale fakt, že to takhle začíná asi u většiny veg lidí - jednalo se o důvody zdravotní a dietní. Přešla jsem na veganství v době, kdy jsem hubla a tušila jsem, že by mi to mohlo vyhovovat - tak jsem si to zkusila na týden, na dva a bylo mi tak strašně dobře, že jsem se ke konvenční stravě už nevrátila. :)
No a postupem času se ty názory začaly vyvíjet, což je podle mě normální. Takže z čistě zdravotních důvodů to najednou byly etické, ekologické a teď... Teď je to pro všechno a pro všechny - dokonce i do těch náboženských důvodů by se dalo něco málo zařadit.
Momentálně mi připadá milionkrát těší najít důvody k tomu, proč jsem vlastně dřív jedla konvenčně a proč jsem na veganství nepřešla už dřív. :)
A co se důležitosti týče... Víš, podle mě všechno souvisí se vším a zrovna u tohohle dvakrát tolik. Kdyby to u mě neodstartovaly zdravotní a estetické důvody, tak by se to nerozvinulo ani do oblasti ekologie a etiky. Samozřejmě moc obdivuji lidi, kteří do toho jdou hned na začátku s tím, že to dělají pro svět kolem sebe, ale u každého to začíná jinak... Tak to prostě je. Faktem ale zůstává, že se lidi vyvíjí a časem se jejich obzory rozšiřují, stejně tak tomu bylo u mě. :) Takže... Nějak tak. :D

View more