když něco čteš, tak ve tvojí hlavě žní hlas který ti to jakoby čte, příjde mi to magické i záhadné... jak by to vypadalo kdyby tento hlas v hlavě, nejen při čtení i při přemýšlení slyšeli všichni ?
Já myslím že do jisté míry ho všichni slyší i při přemýšlení, jen si to už neuvědomují protoze je to něco co tu bylo vždy. Jednomu už to ani nepřijde. :)
Ačkoliv jsem sport dřív uplne nesnášela, ted jsem hodně aktivní. Hrozne me baví beh a fitness. Běhat chodim téměř každý den a fitko cca dvakrát, třikrát týdne. :)
Napište prosím otázku (klidně i více), na kterou by vás zajímala odpověď od člověka, kterého neznáte, ale on vám má po nějakou dobu prezentovat svoje názory. Něco jako když začínající youtubeři točí videa "Něco o mně". (Jednodušeji se dá napsat, co by vás zajímalo o člověku, kterého neznáte.) Díky.
Proc lidi tak kritizují: 1. hippies? 2. vegetariány a vegany? 3. věci s nimiž nechybí nemůžou ale oblasti, ve kterých by se dalo něco pocit zdarne ignorují? Jak napadlo člověka, který vymyslel internet celý ten koncept?Co způsobuje všechny přírodní procesy?Proc lidé tak rádi svaluji svou vinu na druhe?A proc není většina lidi schopna radovat se z maličkostí?
Moje myšlení... Moje myšlení je jako velka zahrada. Má spoustu krásných ale i tmavých a nehostinných zákoutí. Někdy je stejně jako zahrada zalite sluncem a jindy tmave, bičovane deštěm.
Tvoje momentální nálada? Jak se poslední dny cítíš?
Momentálně je přesně taková, jakou bych ji chtěla zachovat. Znovu se projevuje ta éterická, trpělivá část mého já, nadšená ze všeho možného. Objevila jsem skvělou kapelu / interpreta, jehož písničky mě naprosto nadchly. Konečně si zálohuji soubory v telefonu... Jsem příjemně ospalá, těším se na zítra. Píšu si se skvělou slečnou, která mě každým okamžikem utvrzuje v tom, jak moc je zvláštní a skvělá. ( @tadivnaosoba )https://www.youtube.com/watch?v=GU_dz-2yZ3g https://www.youtube.com/watch?v=ojLgN7wqc5A
Protože tohle slovo nejlépe vyjadřuje ideologii, která je mi sympatická - totiž ideologii založenou na vzájemném pochopení, nikoli nenávisti. Založenou na lásce, ne na násilí. :)
Asi zkouška úcty k sobě samé. Absolvovala jsem ji několikrát - ve vztazích, ve zdravotních ohledech, v přístupu ke svému životu a myšlení. Ve vztazích - když jsem se topila ve zbytečném vztahu na dálku, v němž jsem setrvávala už jen proto, že mi bylo líto mého tehdejšího přítele, ale jinak mi on ani vztah absolutně nic nedával, jen mě táhl dolů. Ve zdraví a životním stylu - když jsem se rozhodla se sebou něco dělat (už aspoň po milionté), ale konečně jsem se sebou skutečně někam pohnula. Když jsem se před lety rozhodla něco dělat s depresemi - musím zaklepat - a snad mohu říci, že úspěšně.
Věřím v platnost rčení "Stejné hledá stejné". Tedy... Bude-li si láska dávat načas, nebudu s ní plýtvat na drobnosti, na všednosti. Budu se každý den zamilovávat. Budu čekat a hledat zároveň.Aspoň v mém posledním a stále trvajícím zamilováním mi tahle taktika vyšla. ^^
Už čtyři dny se snažím něco vymyslet. :D Polovina špatností je tak špatná, že se stydím je zveřejnit a druhá polovina je tak malicherná, že to ani nestojí za řeč. :D Ale tak...Něco málo - když mi bylo asi patnáct, nebo kolik, s kamarádkou jsme se chodily (puberta, nesuďte mě :D ) fotit na hřbitov. No... A já jsem se opírala o jeden náhrobek, který tam byl pravděpodobně jen provizorně posazený. No a jak jsem se opřela, najednou jsem začala padat. Co horšího - ten náhrobek začal padat taky. Na rozdíl od něj, já to vybrala. Skončilo to tak, že s kamarádkou jsme utíkaly ze hřbitova přes zeď. Hrozný dobrodrůžo to bylo. Stydím se za sebe.
Tahle otázka je čistě pro mé osobní účely, takový můj průzkum, proto se nedivte, že je to takový normální a přitom divný dotaz :-D Kolik houskových knedlíků k obědu obvykle sníš? A kolik bramborových? (Pokud nejíš knedlíky, využij to jako prostor pro recept :-D)
No, dřív jsem snědla tak šest bramborových a dva až tři houskové. :D A naposled na moje narozeniny, když mi mamka poprvé dělala veganskou, celozrnnou alternativu houskových knedlíků jsem snědla snad čtyři. :D
Zkoušeli jste někdy jet stopem? (Popř. chtěli byste?) Jestli máte nějaké zajímavé zážitky, podělte se!
Nezkoušela a asi mě to ani moc neláká. Jednak mám z toho trochu strach a jednak raději cestuji s lidmi, které znám, nebo úplně sama. V tomhle ohledu jsem velký introvert - zrovna cestování považuju za takovou zvláštně osobní věc. Nevím jak to popsat.
Co Ti způsobuje největší výčitky? Mají výčitky nějaký smysl?
Momentálně si vyčítám třeba to, že jsem se nezačala na maturitu učit dřív. Ne, nemá to smysl, protože tím nic nespravím. Možná mě to trochu motivuje k tomu, abych se to snažila dohnat, ale - nezměním to. Shit happens.
Uh... Seriály jsem jmenovala hodněkrát níže, tak se zaměřím na filmy - předem je mi jasné, že nějaký omylem vynechám, ne proto, že by byl špatný, ale prostě si na něj nevzpomenu, tak se omluvuji.V první řadě musím zmínit to, co zmiňuji pořád a neustále. Kniha Života. Už jsem o tom mluvila tolikrát, že nevím co k tomu víc říct. :) Nádherně zpracovaný animovaný film / pohádka s překrásným poselstvím.Dál zmíním něco trochu méně pozitivního, ale.. Co už. :D Filmový remake knih o Hannibalu Lecterovi - Červený drak, Mlčení jehňátek, Hannibal. I přes to, že se mi knížky líbily diametrálně víc se mi hodně moc líbí i filmy. Lze si tedy domyslet jak moc mě uchvátily knihy. :DHideaways - Poslední z Furlongů. Moc smutný a krásný film. Festivalový. Víc o něm tedy říkat nebudu. :)Vlhká místa - nedoporučuji slabším povahám. :DŽivot Adele - krom toho, že film obsahuje dlooooooooooooouhé necenzurované scény lesbického sexu (pardon za spoilery O:-)) se mi moc, moc líbí i zpracování co se týče kamery a námětu zaměřeného na sexualitu a objevování sebe sama.Scott Pilgrim proti zbytku světa - Boží, boží, boží. Hlavně taky kvůli Ramoně. C:Královna prokletých - jediné, co k tomu řeknu je: Lestat. <3Další filmy zmíním jen ve zkratce, to ale neznamená, že jsou horší, než ty zmíněné. LOTR, Chaotická Anna, filmy s námětem knih od Stephena Kinga (TO, Osvícení, apod.), Obchod pro sebevrahy, Goyovy přízraky, všechny filmy Tima Burtona (tohle je srdcovka), Lidice, Princezna Mononoke, Zámek v oblacích, Cesta do fantasie, Kočičí království, REPO: Genetická opera, Lords of Salem, Čarodějnice ze Zugarramurdi, Magická posedlost, The Craft, Amelie z Montmartru, Donnie Darko, CBGB, Frozen (horor, ne ta pohádka :D), Havran, Hranice života, Hvězdný prach, Jumanji, Koralína a svět za tajnými dveřmi, Krotitelé duchů, Maska zrcadla, Mlhy Avalonu, Monty Python (Život Briana a Svatý grál), Persepolis, Půlnoc v Paříži, Sekretářka, The Runaways, Trans, Úplné zatmění, Vile, Vyfič... Je toho hrozná spousta a spoustu jsem vynechala. Bohužel si ale nepamatuju všechny dobré filmy, jaké jsem kdy viděla. :C
Nevypila. Třeba to bude znít jako moc velká utopie, ale nemyslím si, že by byl člověk skutečně šťastný bez těch špatných období. Třeba bych měla dokonalý život, ale nevážila bych si ho.
"Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbudí, sníh nás rozradostní. Ve skutečnosti neexistuje špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí." - John RuskinOsobně déšť miluji. Všechny jeho podoby. Zimní déšť spojený se sněhem (říkám tomu, že sněhá) - vybízí k tomu, aby jej člověk s hrnkem horkého čaje sledoval. Jarní déšť, který v sobě nese chlad zimy a zároveň svěžest a příslib léta a brzkého probuzení se všeho kolem. Letní déšť a letní bouřky, naplňující vzduch nezaměnitelnou vůní. Podzimní déšť dopadající na zářivě barevné stromy, které tak kontrastují s šedavým nebem.Mimochodem - nejúžasnější stránka > http://www.rainymood.com/ :))