Lištička

Souhlasím snad se vším. Pokusím se nějak zformulovat cop všechno mě při tom napadlo.
Za prvé mi přijde strašně moc nefér, že si lidé nárokují právo na rozhodování o něčem, co je tu mnohem déle, než oni. Mluvím o "nich" proto, že si nemyslím, že je to u všech lidé stejné. Ne všichni lidé jsou sobečtí a pokrytečtí jako ti, kteří drancují například ve videu zmiňované deštné pralesy. Ke všemu je to tak hrozně krátkozraké a hloupé - nevím, jestli jim to nedochází, nebo to prostě ignorují, ale přijde mi jako neuvěřitelná blbost, že by nevěděli, jak důležitou roli právě deštný prales v ekosystému celé země hraje. Ať už to ignorují nebo jim to nedochází, je to jedno - obě možnosti jsou z mého pohledu nechutné.
Tak to platí i u zvířat - chovných, i těch, na které se jezdí "na hon", nebo safari apod. Myslím... Fakt - zabíjení pro zábavu? Já vím, že to zní jako hrozně otřepaná fráze, ale kdo by chtěl mít sakra cokoliv společné s takovým člověkem, který si řekne, že se nudí, tak si vezme zbraň a jde si jenom tak střílet po zvířatech, která mají úplně stejnou vůli a touhu žít jako my?

---

Pro hodně lidí je to, o čem tu píšu ještě snesitelné... Ale v tom klipu je další záležitost, která už rozhodně snesitelná není. Pokud je podle vás v pořádku, aby lidé zabíjeli zvířata, nebo planetu, na které žijí, jak moc v pořádku je, když se lidé rozhodnout zabít lidi? Jen tak - nebo prostě proto, že jim vadí, jak jsou někteří jiní. Že myslí jinak, že mají jiný názor, jinou víru. Teď nemluvím jen o druhé světové válce a nacismu. Mluvím i o Islámu, Křesťanství a, bohužel, i mnoha etapách pohanství (i když tady šlo v hodně případech pouze o obranu)... Všechna náboženství měla ve svých dějinách doby, kdy byli aktéry zabíjení. A kvůli čemu? Protože tady soused nevěří v přírodu, ale v pána na obláčku?... Někdy vážně pochybuju o tom, že tady ještě existuje nějaká lidskost, nebo soucit.

---

Aby to ale nebylo až tak negativní, chtěla bych tohle využít i jako formu díku těm, kteří jednají jinak. Všem lidem tady na Asku, kteří se stravují vegetariánsky nebo vegansky, protože právě jim málokdo poděkuje. Naopak - ve valné většině případů jsou jedinou reakcí na tenhle způsob života jenom pochyby, přesvědčování o tom, že je to blbost a podobně. Stejně tak bych chtěla poděkovat lidem, kteří se nějak aktivně, či pasivně snaží pomoct, ať už formou dobrovolnictví u např. Greenpeace, nebo DUHY, nebo jiné organizace (Člověk v tísni, atd., atd.). Děkuju lidem, kteří i když to mnohdy není jednoduché v sobě najdou sílu někomu pomoct, protrhnout tu všeobecnou ignoranci a nevšímavost k ostatním.
Vám všem moc děkuju za to, co děláte a dělejte to dál. Lidi vám budou říkat, že tím ničeho nedosáhnete, že je to k ničemu, ale není. Jste to vy, kteří se jednou budou dovolávat spravedlnosti na těch, kteří zabíjí - ať už zvířata, nebo přírodu. A vy se můžete s klidným svědomím rozhlédnout a budete vědět, že neubližujete.

View more

Náboženství pro každého znamená něco jiného... Tenhle výrok mi třeba připadá jako "odpověď" nějakého silně věřícího (křesťansky věřícího) člověka na námitky proti jeho víře.
Já si nemyslím, že je náboženství (nebo tak je to alespoň u mě) popření světa a života - naopak. Je to pochopení, zharmonizování, souznění. Když v něco věříš a to nejenom hlavou, ale i srdcem, pak ti to dopřává neuvěřitelný pocit, který se trochu podobá stavům naprosté, bezpodmínečně šťastné zamilovanosti. Všechno do všeho zapadá. Všechno existuje a ty to respektuješ. Neptáš se proč. Je to jako procházka lesem - po nějaké době mezi stromy si začneš všímat, že některé z nich rostou tak, jiné onak, že některé usychají, že některé mají různé deformace - neptáš se proč, prostě je respektuješ tak, jak jsou, protože to, jak narostli bylo zapříčiněno něčím větším než jsi ty. Něčím, co neovlivníš.
Když člověk bez víry, nebo lásky, který si tohle uvědomí v lese vyjde mezi lidi, hned začne odsuzovat, začne lidem podvědomě dávat "nálepky".
Když ale vyjde mezi lidi člověk, který pevně věří celým svým já, nebo který celým svým já miluje, nevidí lidi - vidí stromy. Lidi, tak jako stromy, rostli podle plánu něčeho většího. Něčeho, co nemůžeš ovlivnit a co je třeba respektovat. Je třeba respektovat to, jakým způsobem existují, protože tak jako tak - nezměníš to, stejně jako nezměníš způsob, jakým rostou stromy v lesích.

View more

1. Věřila jsem, že jsem čarodějka a že umím ovládat vítr. (To čarodějnictví mi zůstalo :D Yeeey)
2. S dědou jsem hrozně ráda sestavovala "špionský" vynálezy, po vzoru toho seriálu na FoxKids Špiónky :D
3. MILOVALA JSEM W.I.T.C.H.!!!!
4. Já vždycky byla Taranee. :D :D
5. Hrozně frčely takový ty reklamy s tím princem - bylo to na jogurty a pak na takový nanuky. Pořád jsem to chtěla jenom kvůli té reklamě :D
6. Jednou jsem se nechtě málem oběsila - s kamarádem jsme si hráli na Z pekla štěstí, jak je tam Markyta na pranýři, kolem krku provaz, že jí mají oběsit kvůli snědenému kousku masa. :D
7. Když se naši rozváděli, měla jsem hroznou radost, že budu mít konečně sourozence - a víc dárků na Vánoce a narozeniny :D (Naivní dětství)
8. Hrozně jsem se chtěla jmenovat Eliška. A ještě před tím jsem přesvědčovala mamku aby mi začala říkat "Jindřich" :D :D :D
9. Děsně mě nebavily černobílé pohádky.
10. Když jsme si s kamarádkou na něco hráli, většinou jsem byla kluk. O.o Kniha džunglí - já byla Mauglí. Petr Pan - já byla Petr Pan. :D Lví král - já byla Kovu... Prostě... Wtf, malá Já? Wtf?

View more