#jim

Pro některé jedince.. teď budu mluvit jen o specifické skupině mužů. +Pro ty ublížené..jo, ženy posílají taky své intimní fotky, ale má zkušenost je právě s muži a ne že by jich bylo zrovna málo, okay?

---

Přijde mi velice nechutné, jak si muži myslí, že ty jejich random fotky pyjů někoho fakt zaujmou. Jak mě má zaujmout něco, o co jsem ani nežádala a reálně vidím ty úplně stejné fotky a pózy už skoro 10 let? Jo a potom se ještě tváří ublíženě, když jim naznačím, že je to obtěžující, nebo že to v malých dětech může vyvolat trauma. Poté se ohánějí nadávkami na to, jak moc jsem škaredá a že mě stejně nechcou, nebo že mám být vůbec ráda, jak se o mě vůbec někdo zajímá. Vidíte jak moc velcí pokrytci to jsou? Já v tomhle ohledu nejsem žádná snowflake a ani nic podobného. Vážně mě nepoloží nějaký kognitivně slabší jedinec, který má očividně problém s irl interakcemi a neumí si najít ve svém dospělém věku ženu.

---

Pokaždé se pouze snažím poukázat na jistý problém, který někteří jedinci neumí pochopit. Se*uální obtěžování, catcalling, nebo dokonce i zn*silnění není věc, která se jednou stane a nic se ve tvém životě nezmění.
Právě tyhle věci mě vedou ne k nesnášení mužů, ale k tomu, abych byla opatrnější koho chci ve svém životě.
A tohle spousta lidí považuje za to, že nesnáším všechny muže, ale já pouze nesnáším muže, kteří se neumí chovat. Ti kteří mě označují za k*rvu, p*ču, kr*vu, apod.. nejsou pro mě muži, ke kterým bych se měla chovat hezky a nepřijde mi v pohodě, že kvůli mým názorům mě takhle označují. Přesně kvůli takovým mužům podporuji feminismus, který je o rovnoprávnosti a ne o tom, abychom podkopávali mužské pokolení.

View more

Trvalo mi velmi, velmi dlouho než u mě tenhle pocit nastal.
Většinu dospívání jsem smrt bral téměř jako spolupoutníka. Kráčeli jsme bok po boku a já jsem každý den čekal, kdy se naše cesty protnou. Myslel jsem na ni a na její klid. Představoval jsem si, jak láskyplně mě bere do náruče. A přesto jsem přešel všechny ty věky, kterých jsem si nepředstavoval, že se dožiju.
Jel jsem takhle jednou v autě, bylo mi třidvacet, a uvědomil jsem si, že skutečně chci žít. Zoufale a neomluvitelně a se vším strašlivým, co to přináší. Nevím, jestli jsem někdy zažil silnější pocit. Nevím, jestli někdy zažiju.
"Pracuju teď s velmi nebezpečnou látkou," říkal jsem onehdy terapeutce. "Je smrtelná při požití, kontaktu se sliznicí, a dost možná i při kontaktu s kůží. Neexistuje na ni účinný lék."
"To musí být velmi stresující," odpověděla.
"Je," souhlasil jsem. "Strašně jsem se bál, kdykoliv jsem ji nabíral do injekční stříkačky. A ten strach byl současně strašlivě krásný."
"Jak to?"
"Protože jsem se bál, že umřu. To je úžasný pocit. To je zdravý pocit. Mít svůj život natolik rád, že se bojím o něj přijít."
Přežil jsem. Přežívám. Jaký to dar, jaké to privilegium, jaký to boj. Jak nádherné mít něco tak křehkého a dočasného. Možná to skončí zítra. Možná za padesát let. Jak nádherné se strašlivě bát. Tady jsem. Tady jsem byl. Dej mi jen trochu vody na cestu.
(Stále myslím na všechny ty lidi a všechna náboženství hovořící o předsmrtné žízni, o poslední zoufalé touze po vodě, o tom, jak nekonečně je náš život s vodou propojen.)
Jak spravedlivé, jak rovné. Čeká nás to všechny. A když hladím ty nebohé na jejich poslední pouti, když cítím jejich strach, jejich bijící srdce pod prsty, když šeptám slova chvály a šeptám slova omluv, mám chuť jim současně říct - také si pro mě přijde. Dnes ty a třebas zítra já. Možná mě u toho také někdo pohladí, pochválí, omluví se. Sejdeme se spolu na konečné a budeme úplně stejní.

View more

Fuu. A lot to unpack here.
Začnu tím, že pojmy jako etnikum, nedejbože národ, jsou nepříjemná slova, se kterými pracovat. Rozhodně bych je nikdy nebrala do holý ruky, radši do nich maximálně šťourat tyčí dva metry dlouhou. A víš, co by se v ideálním případě na tyto pojmy nemělo ani podívat? Politika.
Asi bych plakala smíchy, kdyby se odkudsi bůhví odkud vytáhla etnická příslušnost Čech, Moravy a Slezska v politickém kontextu, ale myslím, že tuto veselohru 80. a 90. léta 19. století a nultá léta toho 20. odehrála do vyčerpání a není třeba to vytahovat znovu. (Posrala bych se, kdyby tu někdo začal znovu vytahovat Palackého, nedejbože Jungmanna, a Bolzana. A že by se to stalo.) Z takové komedie by se však velmi záhy stala tragédie v okamžiku, kdy by se veřejná diskuze jen maličko otřela o další skupiny (které ty nazýváš etniky), které tady v republice máme.
Anyways, už jsem se dosmála, a teď vážně.
Upřímně nechápu, čeho by se docílilo přejmenováním státu. "České země", ve smyslu Čech, Moravy, Slezska (no, dobře, a Lužic, čest jejich památce), jsou kurva starý pojem. Stejně tak "Země koruny české". Přehlédneme-li komediální intermezza Matyáše Korvína a jim podobné, ztotožnění "český" ve smyslu českého království, moravského markrabství a slezského vévodství má hluboké (a stále živé) kořeny, které zatraceně není dobrý nápad sekat, protože sami nevíme, co všechno podpírají.
"Proč se jmenujeme Česká republika, když ne všichni obyvatelé jsou Češi?" Myslím si, že ses pomalu přiblížil k něčemu, co bývalo rozbředlou bažinou, ale teď už je to jen vyschlý plácek: tedy spor jazykového ("tschechisch") a zemského ("böhmisch") pojetí patriotismu, přičemž "böhmisch" je to, co razila německy mluvící šlechta: polopaticky řečeno, k zemi patří ti, kdo žijí na jejím území. Hádám tedy, že nejbližší "vhodnější" jméno pro naši republiku dle tvých návrhů by nějak mělo vycházet z "Bohemia"...? A tohle pojetí to prostě prohrálo s příchodem Františka Palackého do politiky a už ho nikdy nikdo nevzkřísí.

View more

Ač jsem velice tolerantní člověk.. Je toho vlastně docela hodně... A jo, je to i tím, že dělám u kasy.

---

Rozčiluje mě, když lidi nepřemýšlí.. Lidská hloupost zkrátka. Už jsem o tom asi někdy psala..
Za všechno, jedna věc.
Štve mě, když lidi platí kartou/mobilem/hodinkama a nepočkají, až ta platba proběhne. Stačí jim, že vědí nebo "vědí", že mají na účtu prachy a dál nepřemýšlí nad tím, že zrovna při té platbě může být potřeba zadat pin. Jo i když to není platba nad pět set. Opravdu. A není to můj výmysl, že bych třeba chtěla lidi buzerovat. To má nastavený VAŠE banka. Nebo taky tam ty prachy už nejsou, protože se něco třeba odečetlo na konci/začátku měsíce. Anebo je nějaký výpadek. Nebo máš nastavený týdenní limit a hodně jsi už utrácel..
V každém případě je nepříjemné pro všechny, když musím všeho nechat, kasu, frontu.. A běžet za tou trubkou, co si neumí počkat, jestli je to opravdu zaplacené. To, že ten terminál pípne, fakt neznamená, že je to zaplacený.
A když ta platba neprojde a já dotyčného nedohoním, zaplatím to já..

View more

Tuhle otázku si teď docela často pokládám, jelikož se rozvádí dost i lidé v mém okolí, mojí generace. Vidím to asi takto. Ti lidé nebývají připraveni na různá úskalí, které každé manželství přináší. Mladí lidé jsou stále více zhýčkaní konzumem a tím více jim vadí, o co všechno je manželství najednou připravuje. Nedokáží řešit problémy v manželství, které tady byly vždycky. Vlastně dokáží, ale jak je řeší? Řeší je právě tím rozvodem. Rozvody se stávají stálé čím dál víc běžným řešením problémů v manželství. Ti mladí lidé se třeba i jdou o svých problémech v manželství poradit s kamarády a ti jim hned řeknou, že tohle nemá cenu, aˇt se rozvedou. Na rozvedené už se taky nekouká tak blbě, jako se možná koukalo dřív.
Je taky častou příčinou rozvodů nevěra? Že chlapa brzy jeho žena omrzí, tak si najde milenku? Nebo mu prostě jedna nestačí? Tyhle problémy tady byly už taky dřív, jenomže ono dnes se díky mobilům, internetu, sociálním sítím apod.. snadněji nevěra odhalí a ta ženská chlapa hned vyhodí.
Taky jsou možná i časté případy, kdy si chlap dělá výměnu ženský někdy po padesátce, kdy ho chytne ta jakási "druhá míza" a od své okoukané ženy odejde za nějakou mladou krásnou. Tohle souvisí zase s tím, jak jsou chlapi i ve vyšším věku stále v lepší kondici a stále atraktivní. Proto se rozvody v pozdějším věku dějí dnes možná častěji i když tady teda neznám přesné statistiky, tohle je jenom můj odhad.

View more

Protože dnes když nemáš děťátko na rukou 24/7 tak seš kus kokota a měl bys skončit na střídačce:)))....

---

Ja jsem nikdy nebyla ten typ mámy, co by vymýšlel nějaký aktivity pro děti, přiznávám se k tomu, Jsem v tímhle píča no plus ultra.. jsou maminky, který všechno kolem zahodí a svým dětem věnují 110% svýho času a života. Ja to nedělám. Je to tak. Když jsem unavená potřebuju jit, seberu se a jdu.
Když si chci číst, vezmu si knížku a čtu si.
Nikdy jsem se tím ani netajila. Děcka svojeMILUJU, a budu je MILOVAT ještě víc, až budou dospělý:)).. tohle se o mně ví. Nepěstuju si závisláky na sobě, chci aby fungovaly až tady nebudu. Působím jako sobec, z kamene, v pořádku, může být..ale kdyby mýmu dítěti diagnostikovali cokoliv, byla bych první, kdo by jim dal vlastní srdce, ledviny, jatra, nohy, rucee, oči... všechno... kdyby padaly.. obě, nebo jedno, budu první kdo je příběhne zvednout..
Kdyby umíraly, budu první kdo půjde za ně vyměnit život.. ale asi je to všechno hrozně málo

View more

Problém tohohle je úplně jinde než si představuješ.
Lidi dneska dost často vyrůstají v nevyrovnaných rodinách. Nikdo jim neukázal, jak vypadá bezpečný rodinný život, náklonost a láska dvou emočně vyspělých lidí a zažili jen spoustu traumat, která si nesou dál do života.
V dospělosti si tak člověk traumatizovaný vztahem svých rodičů a žijící celý život v jejich příkladu přijde, že jiný druh náklonnosti pro něj není "bezpečný " a zároveň se vezou na lovebombingu, který jim dodává dopamin a avoidance issues, které vedou k adrenalinovému rauši.
Člověk si sam sobě musí vědomně vysvětlit, že ta "nuda" kterou vidí ve vyrovaném svazku ( tedy žádné amplitudy dopaminu a adrenalinu) jsou to, co chceš a potřebuješ pro spokojený život a není to nuda, ale stabilní vztah. A to je dost těžký, když tvůj mozek je zfetovanej a zaseklej v traumatu a survival módu.

---

A pak je tu problematika "hodných hochů".
Všichni víme, kdo to je "good guy".
Je to ten, co se bude líbit vaší mámě a tátovi, ale za rohem vám bude říkat, jak vaše rodina je pod jeho úroveň. Je to ten hodnej kluk, co přece zachránil vaší dceru před ostudou a vzal si ji. Je to ten dvacetiletej kluk co "pockal" na vaši čtrnáctiletou dceru až jí bude 18.

---

Pro život potřebuješ partnera ne "hodnýho kluka".

---

Takže, anonyme, začni u sebe, zhodnoť jaky chyby dělali tvý zploditelé a jestli ty chyby nepřenášíš do svých vztahů a na své děti. Pak budeš vědět odpověď na tuto otázku a budeš schopen pochopit proč se to děje.

View more

Reálně si dovedu představit, že bych jedla maso 2-3x týdně. Nic méně bych si to bez něj úplně nedokázala představit.
Ať si každý jí, jak uzná za vhodné, ale není dobré to ostatním vnucovat, když o to nemají zájem.

---

+Některé stránky na toto téma berou fotky ze slabších zemí a vydávají je za podmínky v ČR. Což není úplně v pořádku a byla bych ráda, kdyby začali udávat pravdivé informace.

---

Jednou jsem se bavila na toto téma holčiny, která byla semi-vegetarian (to je celkem funny, protože se u nás ty kuřata mají asi nejhůř, but whatever) a nedopadlo to úplně nejlépe. Byla hodně agresivní a dostaly jsme se do bodu, kdy vlastně naznačila, že jsme vůbec ty krávy neměli šlechtit a tím, jak se jim snažíme třeba trochu pomoct, tak je to týrání zvířat. Konkrétně jsme se bavily o tom, že se provádí díry až do bachoru, aby k tomu byl lepší přístup, protože přešlechtěné krávy mají problém s bachorovým obsahem a když to nastane, tak mohou i chcípnout. Mi teda určitě přijde lepší, jak pro veta, tak pro zvíře tato metoda, než aby tam museli píchat obří jehlou a vysát obsah bachoru. Jo jinak tento zákrok se provádí ve Švýcarsku a USA a u nás se provádí zřídka.

---

Jinak zajímám se na toto téma celkem hodně a z některými věcmi souhlasím. Některé už jsou prostě přes čáru.

View more

Tak jsem se zase dnes královsky nasrala.
Jestli mám tlak 180 na 100 je to málo. Jedeme do práce, a Pavel, jako brácha: "Nemyslím to zle, ale to ten pes musí štěkat po 7 ráno? Mám si vzít špunty do uší?" A teď královna švagrová, pojďme tomu korunu: "My bychom se rádi vyspali po odpolední. Takhle to nepůjde, půjde pryč"

---

Je to rok zpátky, co měli stejnej spor se sousedkou, jejich pes stekal, slo to az ke komisi.
Tak říkám: "Ja ho zkusim naučit zpívat" to řekli tenkrát sousedce.. a já: "Je to pes kluka, tady zůstane!" A oni: "Co to bude příště? Kun?" Prostě se mi vysmali..
Tak jsem je sjela ve zprávách na dvě doby. Ta zahrada je z větší části moje. Po babičce půlka, po matce čtvrtina. Trpím tam pergolovy dejchanky. Kdybych byla pizda, všechno jim tam zbořím.. kurva tak se se mnou mluvít prostě nebude! Ne stylem: drž hubu a bude po našem! Nebude..
At me fakt neserou

View more

Úspěšné ženy mívají vyšší nároky než „partner/ka, ideálně naživu“. Řekla bych, že takové ženy partnera/ku zkrátka nepotřebují a tak s někým budou, až budou chtít, nemusí dávat tolik šancí. Když je žena se sebou spokojená, pak hledá někoho, s kým ten život zkratka bude ještě lepší než ten, který vede sama se sebou. Případný partner či partnerka tak nemusí být konkurencí jiným potenciálním, ale soupeří s jejím vlastním single klidem. Kromě toho jejich životní styl bývá velmi časově náročný a taky co si budem, mužské ego často nehryzne velmi úspěšnou partnerku. No a pak jsou zkrátka na světě i ženy, které netouží po vztahu.

---

Nedivím se jim, sama jsem nikdy nikoho neměla, studuju dvě školy, pracuju a přestože bych se za úspěšnou nepovažovala, tak mám pocit, že mi občas jebne jenom z mojí vlastní existence, protože je na mě všeho strašně, strašně moc. Uh. Aby mě někdo natolik oslovil, že bych mu věnovala svůj čas a energii z toho zbytečku, který mám, tak bych z něj / ní musela být úplně posraná láskou.

View more

Těch důvodů může být hodně...

---

Ono taky záleží, kde dotyčná osoba žije, jaká je zde nabídka práce, jestli vlastní řidičák, spoje, děti, partner, matka samoživitelka, vzdělání atd. Nejde to takhle úplně konkretizovat.

---

Víš, ta prodavačka může tuhle práci dělat i z důvodu směn. Třeba jí to zrovna tak vyhovuje kvůli dětem, domácnosti, času...

---

Pokud přináší každý měsíc peníze do domácnosti, je schopna zabezpečit děti, školu, dopřát jim z toho i nějaký výlet či dovolenou, tak kde je problém?

---

Nenapadlo tě, že jsou i lidé, které tato práce může i bavit?

---

Ano, jsou tu mezi námi i lidé, kteří jsou spokojeni, že přinesou domů peníze. Zaplatí veškeré poplatky, chod domácnosti, popřípadě vše okolo dětí. A i přesto můžou mít líp placenou práci, ale nechtějí. Protože jim třeba nevyhovuje čas, který by práci věnovali? Nechtějí třeba na úkor toho času s rodinou...

View more

Oh girl ich bin absolut Team Star Trek und hab noch nie nen Star Wars Film ganz gesehen. Deshalb würde ich sagen, dass Ray wahrscheinlich der Sternenflotte beigetreten wäre und a la Jim Kirk schon zich mal beinahe rausgefolgen, weil er es mit den Regeln nicht ganz so genau genommen hat. Er hätte es wahrscheinlich zum Offizier gebracht, würde es genießen durchs All zu fliegen und neue Planeten zu erkunden und neue Bekanntschaften machen. Er weiß, dass er es hätte weiter bringen könnte, wenn er wollte, kann aber seine Klappe nie ganz halten. Wahrscheinlich würde er immer den Plan haben, sich mal irgendwo nieder zu lassen und ein entspanntes Leben ohne dauerhaften Beef mit den Klingonen und Romulanern zu haben, würde aber das All nie ganz aufgeben können und deshalb doch dort bleiben bis er im Kampf stirbt.

View more

Wie auf Pinterest zu sehen ist war der working title von Ray "Dave the magical cheese wizard" aus nem video über namen von tieren in tierheimen lmao. Also war Dave der erste Name. Da er 1973 geboren ist, wollte ich schon etwas klassischeres, da er aus Texas kommt. Seine Mum ist zwar schon eher progressiv, weshalb es nichts biblisches sein sollte, aber eben trotzdem etwas unübliches. Ich war dann zwischen Rayford und Raymond, fand dann aber das Raymond das weniger große Übel wäre, die gute Frau wollte ja nichts schlechtes für ihr Kind und das es der Name von ihrem Opa auch sein könnte. Und da Raymond kein geiler Name für ein Kind oder einen Teenie ist, wird er schon immer nur Ray genannt, was auch ne ganz nette Verbindung zu seinem Dad hat.

---

Morrison ist sein 2. Name, benannt nach Jim Morrison, dem Sänger von the Doors, die ich sehr gerne höre und die auch zu der Zeit ziemlich bekannt waren. Viele von deren Banger kamen 1971 raus, also auch ca. die Zeit wo sie Apollo getroffen haben könnte und his mum is a lil hippie garl, weshalb sie es sich sicher nicht nehmen lassen hat ihren Sohn nach einem ihrer lieblingssänger zu benennen hehe

View more

Asi úplně všechno:).
Máma no :).. at ji nekřivdím matně vytáhnu z paty, že skvěle vařila, pekla, a když jsme byli malí, bránila nás zuby nehty, protože si taky pamatuju, že táta pil a bil nás:). Lítaly věci vzduchem, včetně nás:)).. policajti no, bylo veselo.
Pak ja nevím, co se stalo, jsem byla fakt malá, kolik nám mohlo být 10-12, uz jsme zaznamenávali že máma měla jiný chlapy, přišla rakovina, a pití. Všechno se během 7 let dokonale sesralo :). Přestala se o nás starat, to by se ještě dalo pochopit.. ale ta rezignace..to šlo hlavně k ní..
Otec no:)
Tak ten byl krutoprisnej 😃 odjakživa. Nemám jiný vzpomínky. Zlomila jsem si ruku a on me s tím nechal doma, s tím, že jsem simulant:). Všichni kdo neměli bodnořezný, krváciví zranění, byli simulanti..tohle mám bohužel po něm:)). Strašně špatně snáším fnukání a fnukny všeobecné. Pro mě je všechno zvládnutelný, pokud neumíráš.. možná to ve finále bylo dobře.. ale bylo tam aji psychicky deptani, kdy ja rostla v tom, že jsem škaredá, blbá a celkově k hovnu:)).. tak to bych třeba v životě svejm dětem neudělala.
Ani bych si nehledala chlapy bokem, ani je nebudu nikdy shazovat a dělat z nich simulanty :)) a uz vůbec jim nebudu denne říkat, že jsou úplně k ničemu:))

View more

Moje hlavní zaměstnání se jmenuje rozpočtářka na vodu, elektriku, topení a plyn. Práce spočívá v tom, že dostanu výkaz s počtem materiálů na stavbu a doplním jim ceny dle aktuálních ceníků, připočtu lidi a jejich práci a výsledkem je cenová nabídka pro zákazníka. A taky tisknu a připravuju plány pro vodáky a elektrikáře, podle kterých pak na stavbě pracují.

---

Další moje práce je práce doma. Beru to jako práci, protože se nezastavím od rána do večera. To spočívá v péči o dům a jeho členy. Vaření, praní, uklízení, starání se o děti...

---

Dále se věnuji tvorbě nějakých vlastních věcí - vyrábím, háčkuju, šiju na zakázku, dle přání lidí. Nejčastěji to jsou háčkované hračky do kuchyňky, háčkovaná zvířátka a momentálně mám zakázku na ušití kostýmů pro mažoretky 😅

---

Také pracuju na jedné věci, kterou ještě úplně nechci sdělit světu 😁 ale týká se dětí.

---

Dále se věnuji tvorbě receptů pro maminky na dietě. Fotím jídla a píšu recepty, vzdělávám se v problematice dětských alergií a dělám takové pidi poradenství pro maminky s alergickými dětmi (toto dělám zadarmo)

---

A nakonec, učím se na kurz a zkoušku z laktačního poradenství, bude ze mě certifikovaná LP 😁

View more