@Emily136Anna136

Anička

Ask @Emily136Anna136

Sort by:

LatestTop

Previous

Stala se někdy vaše největší obava realitou?

embraceyourawesomness’s Profile Photoembraceyourawesomness
Ani nevíš kolikrát.
Ale to, že jsem nad tím už dřív přemýšlela a tak nějak jsem to očekávala, mě na to alespoň částečně připravilo a díky tomu mě to tolik nepoložilo. Plus to bylo takové hořkosladké v tom, že jsem měla pravdu (takže to nebylo jen hořké).

People you may like

NikiNikolka’s Profile Photo ™nikol✖️
also likes
Pizzinka’s Profile Photo ❤Aný❤
also likes
denca_sciglova’s Profile Photo Denisa
also likes
Mic2000’s Profile Photo Zdeněk
also likes
YourMidnightSun’s Profile Photo Nikolka
also likes
punklesbian’s Profile Photo Jax
also likes
samarabbasi2002’s Profile Photo Samar Abbasi
also likes
AhmadFouad’s Profile Photo Ahmad Fouad
also likes
Michalka7333’s Profile Photo Michelle
also likes
monkylka’s Profile Photo kamijelen
also likes
liviicious’s Profile Photo Liviana Pearl
also likes
Katepetka’s Profile Photo K
also likes
ameraasam201’s Profile Photo Amera
also likes
Eva20013’s Profile Photo Evie
also likes
cynicka_depkarka’s Profile Photo cynicka_depkarka
also likes
NadodaMohamed437’s Profile Photo NaDoDa
also likes
Want to make more friends? Try this: Tell us what you like and find people with the same interests. Try this:
+ add more interests + add your interests

Kolik let byste si hádali, kdybyste neznali svůj věk?

embraceyourawesomness’s Profile Photoembraceyourawesomness
Lidi mi podle vzhledu tipují tak 15 až 17, takže kdybych se jen viděla a neznala se, asi bych si hádala stejně.
Kdybych se ale slyšela mluvit, hádala bych si těch svých 20 až tak 23/24, možná i víc? Myslím, a vím, že to bude znít namyšleně, že jsem na svůj věk celkem vyspělá. Myslím si, že tomu odpovídá i to, s kým se mi nejlépe baví. Nejsou to mladší lidé ani moji vrstevníci, ale nejčastěji o tři, někdy i víc let starší lidi. Dalo by se ale argumentovat, že jsem prostě měla smůlu na svoje vrstevníky a ve skutečnosti bych si dobře rozuměla i s nimi, kdybych potkala jiný vzorek lidí. Ale kdo ví.

Pracuješ raději sám/sama, nebo v skupině?

unicornjenejlepsi’s Profile Photomedvěd
Nejpříjemněji a nejefektivněji se mi pracuje, když nejsem ve skupině. Myslím, že za vše mluví to, když jsem ve škole několikrát „vyhrála“ soutěže na správnost a rychlost, ačkoli jsem byla sama, zatímco ostatní byli ve dvojicích či trojicích. Ale možná se jen nesnažili, co já vím.
Každopádně nerada pracuji ve skupině. Je to vysilující, stresující, šíleně pomalé a přijde mi to tak strašně zbytečné. Na prvním, max. druhém stupni ZŠ to asi může být dobré pro naučení se vycházet s druhými a komunikovat, ale na střední? To už je fakt k ničemu. Pokud chcete, aby pracovalo minimum lidí ve třídě, zadejte skupinovou práci.
Vždy jsem měla tendenci ujímat se ve skupině vedení, organizovala jsem její chod, hodně se podílela na samotné práci a přednášela výsledky. Co se dělo, bylo v podstatě to, že 70 - 90 % práce jsem odpracovala já sama a ostatní za to dostali kredit (ačkoli nic nedělali). Vždy jsem pracovala, abych(om) dostali dobrou známku, ale pak jsem na to už začala kašlat, protože mě štval přístup ostatních. Též mi bylo naznačeno, že jsem moc kritická a věčně nespokojená (ačkoli jsem si vždy dávala záležet, abych na lidi nebyla tak přísná jako na sebe a všem dala prostor se vyjádřit), takže mě lidé ve vedení stejně asi neměli rádi.
Nevnímejte to tak, že já chci lidi vést. Nechci. Ale je to pro mě přirozené. Když dostaneme skupinový úkol, má první reakce je vymyšlení strategie, jak ho efektivně splnit, k čemuž je potřeba správný chod skupiny. A jelikož nikomu nevěřím tolik jako sobě, ujmu se vedení já, abychom skutečně pracovali efektivně (párkrát jsem se neúčastnila a nechala vést ostatní a vždy se to akorát táhlo a výsledky byly meh).
Každopádně jsem se naučila, že to za to nestojí. Když je zadána skupinová práce, už se moc neúčastním, maximálně pokud nikdo jiný nic nedělá nebo někdy přednesu naše výsledky, když nikdo jiný nechce. Je to mnohem snazší a většinou na jedničku/splnění úkolu stejně stačí i tenhle podřadný výkon skupiny tak na 50 %. Je to ubohé, ale už je mi to jedno. Jestli stojíte o dobrý výkon, nechte nás pracovat samotné.

View more

Když máš špatnou náladu, jsi raději sama/sám, nebo někomu zavoláš? Máš nějaké osvědčené tipy z vlastní zkušenosti, jak se vypořádat se smutkem?

No, takhle - jsou chvíle, kdy jsem smutná a kdy nemám na lidi náladu a chci být sama. Taky jsou ale chvíle, kdy jsem smutná a chtěla bych si s někým chápavým promluvit, ať už si zavolat nebo se sejít. Problém nastává v tom, že v sobě mám zakořeněnou představu (kterou mi v životě mnohokrát potvrdili), že pokud mám hodně špatnou náladu, komunikace se mnou lidi obtěžuje či vysiluje. Takže se nikomu neozvu, ačkoli chci nebo to dokonce potřebuji. Mám tendenci se sociálně izolovat. Poslední týden je toho důkazem. Takže pokud mi někdo sám od sebe nenapíše se slovy jak se mám, jestli jsem vpohodě nebo jestli si chci promluvit, sejít se nebo něco v tom smyslu, tak já se neozvu, dokud (nebo pokud) nebudu v alespoň trochu lepším stavu. Výjimečně se ozvu, pokud jsem na pokraji sebevraždy, ale to už fakt jen výjimečně, spíš zavolám na krizovou linku, protože, opět, nechci lidi obtěžovat, kdežto na krizové lince na tohle jsou připravení a od toho tu jsou.
Žádné tipy nemám, v podstatě se spoléhám na to, že zatím vždy mi depresivní epizody odezněly po pár týdnech či měsících, takže stačí vydržet. Snažím se různě rozptýlit (/disociovat), dělat něco produktivního (ať už jde o věci do školy nebo koníčky), komunikovat s lidmi, i když mi to nejde nebo na to nemám sílu. Nevím o tom, že by cokoli z toho vyléčilo depresi, ale alespoň ji to činí více snesitelnou. Psycho- a farmakoterapie jsou na depresi nejlepší!

View more

Jsi vlastníkem řidičského průkazu? 🚗 Pokud ano - jaká část autoškoly pro tebe byla nejtěžší? Pokud ne - plánuješ si udělat autoškolu?

Řidičák nemám a těžko říct, jestli ho někdy mít budu. Z řízení auta mám strach - zaprvé je to velká zodpovědnost a já si moc nevěřím, zadruhé je mi jasné, že bych byla šíleně opatrná, jezdila pomalu a všechny ostatní řidiče srala, takže už jen proto řidičák nepřipadá v úvahu. Taky se mi nechce učit předpisy, nemám peníze na autoškolu ani auto, bojím se, jakého učitele bych vyfasovala - jestli by to byl nějaký úchyl, který by mě obtěžoval (ano, perverzní lidi se regulérně objevují i v autoškolách), nebo přísný či nepříjemný člověk. Celé tohle téma ve mně vzbuzuje úzkost. Takže řidičák si asi nikdy dělat nebudu, ačkoli je pravda, že by se hodil - na cestování a při hledání práce. Ale zase, jízdou MHD ušetřím životní prostředí a asi i peníze. A stejně nikam necestuji, protože se mi v dopravních prostředcích dělá špatně. Ach ano, další důvod, proč si nebudu dělat řidičák! Convinced yet? :d

View more

+ 2 💬 messages

read all

Liked by: medvěd J.

Jaké plány máte na víkend? 😁

Ah, no jo, on bude víkend. Kdybych umřela, vůbec bych se nezlobila.
Pokud vynechám smrt, mám tunu rozdělaných projektů, které ne a ne dokončit. Na nic nemám sílu, a pokud se k něčemu dokopu, moc dlouho u toho nevydržím. Potřebuji se učit na maturitu, podívat se na program Pridu a zapsat si, na co chci jít, podívat se po brigádách, promazat fotky v mobilu a vybrané sdílet na Instagramu, zapsat si do deníčku, dodělat výšivku, dodělat keramický hrníček (hrnec by bylo přesnější), namalovat něco na druhou stranu jednoho obrázku, abych ho mohla dát do rámečku místo jednoho meh obrázku z mých akvarelových začátků, taky bych se mohla umýt nebo si uklidit pokoj. Je toho hodně, a pominu-li první čtyři aktivity, může to být i docela zábavné, ale z nějakého důvodu mě tolik nedokončených projektů spíš jen stresuje.

View more

Liked by: medvěd Anet J.

Kde se vidíš za pár let?

OndrejCervenkaa’s Profile PhotoOndrej_Cervenkaa
Snažím se nad tím nepřemýšlet. Je dost těžké vyrovnávat se se současností a blízkou budoucností, nepříjemné pocity a stavy ze vzdálenější budoucnosti už bych nezvládla. Vždyť jen teď jsem stěží naživu.
Nech mě být.
Liked by: medvěd

Co byste dělali kdyby vás cizí člověk požádal o pomoct?

Bambus0cz’s Profile PhotoLakatoš
Pokud by to bylo někde mezi lidmi*, přinejmenším bych ho vyslechla. Kdybych mohla/rozhodla se pomoct, pomohla bych mu. Ale nikam bych s tím člověkem nešla, a kdybych z něj měla špatný pocit, možná bych i radši odešla pryč bez pomoci.
*Mezi lidmi je podmínka ne proto, že jenom před zraky ostatních chci pomáhat, nýbrž proto, že na nefrekventovaných místech bych se, kdyby mě někdo požádal o pomoc, bála o svoje zdraví/život. Pravděpodobně bych toho člověka ze strachu vyslechla, ale těžko říct, jestli bych mu pomohla, hlavně bych se snažila od něj dostat co nejdál.
Fun fact: Přijde mi, že mě o pomoc cizí lidé žádají celkem často, nejvíc pak asi turisti a žebráci. Přijde mi, že si vybírají mě konkrétně, bývá to většinou na zastávkách nebo ulicích plných lidí, takže na výběr mají ze spousty lidí. Říkám si, jestli si říkají, že možná vypadám mile, naivně/hloupě, že neumím říct ne, takže jim spíš něco dám. Nebo že vypadám mladě, tak bych mohla umět anglicky nebo že vypadám, že to tady znám nebo něco jiného. Přijde mi to zajímavé. Možná na tom nic není a je to úplně náhodné, ale myslím, že minimálně na nějaké nevědomé nebo intuitivní úrovni o tom lidé přemýšlejí.

View more

Rok narodenia?

MichaelMisko’s Profile PhotoWifonka
Po poslední zkušenosti se sdílením relativně osobních informací na internetu ti to radši říkat nebudu. Od lidí už čekám jen to absolutně nejhorší. Je mi 20, to ti musí stačit.
Liked by: medvěd J.

Na čem vám nejméně záleží?

embraceyourawesomness’s Profile Photoembraceyourawesomness
To je strašně těžké určit. Mně přijde, že mi do jisté míry záleží na všem, a nejsem schopná určit na čem nejméně. Možná je mi nejvíc ukradené to, jestli se bude dít něco špatného lidem, kteří se chovají ošklivě k druhým (lidem, zvířatům). Ale na to by šlo namítnout, že mi záleží na jejich osudu - přeci jen jim přeju špatné věci. No, takže fakt nevím. Sedím u téhle otázky už dobrých pár minut a pořád jsem nic nevymyslela.

City nebo rozum?

unicornjenejlepsi’s Profile Photomedvěd
Oboje! (Před "nebo" není napsaná čárka, takže je možné zvolit obě možnosti. :d) Být racionální je stejně tak důležité jako prožívání emocí, včetně empatie.
Je však pravda, že kdybych emoce vůbec necítila, pravděpodobně bych se měla lépe. Těžko říct, jaký vliv by to mělo na ostatní - nebyla bych schopná s nimi soucítit, tudíž bych jim mohla říkat necitlivá slova, na druhou stranu bych se mohla postupně se naučit nebo si vyhledat, na co lidé reagují špatně, protože jim to nějak vadí/ubližuje, a tak čistě proto, že bych si řekla, že je snazší a výhodnější pro fungování ve společnosti být s lidmi zadobře, bych se vyvarovala těmto slovům a ve výsledku vlastně byla ohleduplná, navzdory absenci empatie. Ale možná by to tak nebylo, kdo ví, stejně to nikdy nenastane.

Jak bys popsal/a dnešní den?

mala_zabka36385’s Profile PhotoŽabička _(°︿°)_
Po vzbuzení jsem byla ráda, že žiju tady a ne ve světě noční můry, až tak strašná byla, najedla jsem se a asi za hodinu šla paradoxně zase spát, protože je to tady nahovno. Asi po třech hodinách polospánku jsem zase vstala a šla si zkusit uvařit batátové hranolky, protože jsem se potřebovala nějak rozptýlit, abych se nemohla utápět v pocitech z depresivní epizody a abych měla co jíst (batáty jsou poslední jídlo, co doma mám). Po třech hodinách jsem skončila, najedla se, koukala na YouTube, pak vyšívala, možná dělala i jiné věci, nevím, dnešek se tak táhnul. Šla jsem na sestřinu oslavu, dala si dort, pohladila si kočičky a pak už jsem v podstatě jen byla na mobilu a nic nedělala. Jo, taky jsem zametla střepy ze sklenice, co spadla těsně vedle mě na zem, když jsem otvírala dveře špajzu. V průběhu dne se mi neustále chtělo brečet, ale nešlo to, až teď večer se to trochu povedlo. Bylo to dneska nahovno a nečekám, že se to zlepší. Spouštěč depresivní epizody neznám a můžu jen hádat. Terapii následující tři týdny nemám.
Chtělo se tohle vůbec někomu číst? Uh.

View more

+ 2 💬 messages

read all

Jsi sympatická nebo roztomilá osoba?

Že vypadám roztomile mi řeklo víc lidí, než že jsem na ně působila sympaticky. Ačkoli je pravda, že mi několik lidí řeklo, že vypadám mile. Těžko říct, jestli mile = sympaticky. Taky jsem se setkala se slovy, že se mě nejdřív báli a pak zjistili, že jsem vpohodě.
Nevím, no, roztomilost a sympatičnost jsou subjektivní, nedokážu ti říct, zda jedno nebo druhé (nebo oboje) podle ostatních jsem. Sama bych řekla, že sympatická nejsem a roztomilá můžu být někdy, ale co si myslí většina ostatních lidí, nemám ponětí. Draw your own conclusion.

Next

Language: English